Leges, Praha 2023, 223 stran, 480 Kč.

Zdá se, že efektivní využívání času a stanovení priorit je něco samozřejmého, ovšem i to je třeba se naučit, jak tvrdí autoři příručky Time management, kterou vydalo nakladatelství Leges. Autoři, Ing. Juraj Eisel, Ph.D., a Ing. Mgr. Stanislav Termann, Ph.D., MBA, jsou zkušení pedagogové, kteří v knize využili své praktické zkušenosti z oblasti psychologie a managementu. Autoři nahlíží problematiku racionálního využití času jako součást tzv. life managementu. Hlavním cílem time managementu je podle nich lidský život harmonizovat, ne udělat z člověka otroka plánovacích systémů.

Kniha je rozdělena do devíti kapitol. V úvodních kapitolách autoři pojednávají pojem času v historických souvislostech – od venkovské společnosti, „která spěch neuznává“, až po moderní dobu, kde se mladí učí žít v high-speed kultuře a starší generace trpí technostresem.

Dále se autoři soustředili na biologickou podstatu osoby čtenáře (biorytmy, psychickou výkonnost a stanovení produktivního času). Zde je také uvedena definice prokrastinace a tzv. rozhodovací paralýzy, kdy člověka vyčerpá již samotné rozhodování natolik, že na samotný úkol mu již nezbude energie (str. 67). Velmi inspirativní je pak kapitola Zloději času, v níž si každý může najít ty svoje.

Jádro příručky spočívá v kapitolách o stanovování priorit a organizaci práce. Autoři tvrdí, že lidé se nemusí stresovat tím, že něco nestíhají, pokud to, čemu se věnují na úkor ostatních aktivit, je v souladu s jejich prioritami (str. 82). Popisují metody, které se osvědčily při stanovování priorit (např. Paretovo pravidlo či Eisenhowerovo okno, které člení činnosti na naléhavé, důležité, nenaléhavé a nedůležité a jejich vzájemné kombinace). V obou kapitolách je patrné rozšíření dosahu knihy na všechny, kdo plánují a organizují činnost nejen sobě, ale i týmu spolupracovníků, což se rozhodně uplatní v každé advokátní kanceláři. Firemnímu plánování je vůbec věnován značný prostor, a to nejen z hlediska lidského kapitálu, ale i z hlediska strategického řízení a rozhodování. Velmi podrobně je popsána analýza SWOT, která je obecně použitelná pro zhodnocení faktorů ovlivňujících úspěšnost organizace nebo konkrétního projektu. Podle autorů je lze aplikovat i na osobní hodnocení kandidátů při pracovním pohovoru (str. 121). Zvláště mě zaujaly „dobré zásady pro plánování“. Například v zásadě č. 4 „Plánujte a dělejte správné věci“ se dočteme: „Je marné dělat dobrou věc pomalu a špatně, je zbytečné dělat špatnou věc dobře a rychle“ (str. 112).

Další kapitola přináší několik dobrých tipů na úsporu času v osobní komunikaci. Radí, jak reagovat na kritiku a invektivy a jak asertivně odmítnout. Za důležitou součást time managementu autoři považují delegování, neboť významně rozhoduje o výkonnosti celého týmu (str. 167). Knihu uzavírá pojednání o stresu a syndromu vyhoření, které autoři otevírají tvrzením, že honba za work-life balance, klidnějším a vyrovnanějším životem, může být jen další stresující položkou na nekonečném seznamu věcí, které bychom „měli“ (str. 189).

Celkově je příručka dobře strukturována, takže i ten, kdo nemá čas si ji přečíst celou (z důvodu nedostatku time mana­gementu), se může to nejdůležitější dozvědět např. z krátkých shrnutí, definic či závěrečného glosáře.

A na závěr malé povzbuzení: Čas není nepřítel, není třeba s ním bojovat.

JUDr. JIŘÍ MULÁK, Ph.D., advokát a vysokoškolský pedagog