Schvalování zákona o sjednocení volebních pravidel Ústavně-právní výbor Senátu 28. listopadu odložil. Ani horní parlamentní komora tak asi o zákonu nerozhodne. Část senátorů chce normu doplnit o pravidla korespondenční formy hlasování pro krajany, o což horní komora usiluje dlouhodobě. Poslanec Josef Cogan před tímto krokem varoval s poukazem na dohodu koalice s opozicí ve sněmovně. Podle něj by možnost hlasování poštou měla být projednávána samostatně v lednu.

Zákon o správě voleb patří mezi zákony, k jejichž přijetí je podle ústavy nutná shoda obou parlamentních komor na jejich obsahu. Senát na rozdíl od běžných zákonů nemá na projednání volebních pravidel ústavou danou lhůtu 30 dnů.

Doplnění zákona o možnost korespondenčního hlasovaní pro Čechy pobývající v zahraničí prosazoval senátor Marek Hilšer za pomoci senátorek Miroslavy Němcové a Hany Kordové Marvanové. V dílčích hlasováních, která byla ale následně z procedurálních důvodů označena za zmatečná, získal Hilšer podporu sedmi z deseti členů výboru, přičemž návrh předsedy výboru Tomáše Goláně schválit normu beze změn podpořili jen další dva členové výboru.

Marek Hilšer, Miroslava Němcová a Hana Kordová Marvanová poukazovali na to, že opoziční poslanci korespondenční volbu nepodpoří a její schvalování budou obstruovat. Argumentovali tím, že délka obstrukcí by se zkrátila, pokud by se hlasování poštou stalo součástí zákona o správě voleb. Vyžadovalo by podle Kordové Marvanové v případě vrácení zákona sněmovně jen jedno kolo schvalování dolní parlamentní komorou, přičemž samostatné projednávání korespondenční volby by znamenalo tři kola schvalování i obstrukcí. „Slib voličům je více než kuloárový slib někomu,“ dodala senátorka.

Zákon má na základě dohody poslaneckých frakcí přinést mimo jiné vytvoření jednotného informačního systému voleb snadnější získání voličských průkazů, elektronizace podávání kandidátních listin nebo zestručnění hlasovacích lístků pro senátní a prezidentské volby. Zákon na rozdíl od vládní předlohy zachovává hlasování ve dvou dnech. Původně kabinet na návrh Ministerstva vnitra požadoval jednodenní hlasování pouze v pátek tak, jak je to obvyklé v dalších evropských zemích.

Vytvoření jednotného informačního systému má podle předkladatelů zákona z řad všech poslaneckých frakcí stát 380 milionů korun, provoz deset milionů korun ročně. Informační systém správy voleb by byl systémem kritické infrastruktury. Dvě třetiny pořizovací sumy by mohly být uhrazeny podle Ministerstva vnitra z jednoho z fondů EU. Návrh počítá rovněž s racionalizací volebních okrsků, které by obce mohly snížit ze současných zhruba 14 800 přibližně o 1000, což by podle navrhovatelů mohlo ušetřit ročně asi 11,8 milionu korun.

Zákon a související novely navazují na ústavní novelu, která má mimo jiné nově vymezit senátní volební obvody s možnosti změny jejich hranic maximálně jednou za 12 let. Ústavní novela, kterou výbor podpořil, počítá se zafixováním termínu komunálních, krajských a senátních voleb v prvním celém říjnovém týdnu, aby se jejich termín neposouval směrem k létu.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com