Plán ministerstva spravedlnosti na výrazné omezení soudních přísedících z lidu vstupuje do další fáze – ve středu jej projedná vláda. Ministerstvo návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů, předkládá po vypořádání připomínek bez rozporu a chce změny zavést už od ledna. Nevyhovělo námitkám některých státních zastupitelství i soudů, které žádaly širší zachování laického prvku s argumentem, že soudci mohou být odtržení od reality všedního dne.

Přísedící z lidu – tedy laici, které volí zastupitelstva obcí či krajů – se mají nově podílet jen na rozhodování krajských soudů o nejzávažnějších zločinech, a to zejména násilného charakteru. U okresních soudů, kde zasedali u trestních věcí a pracovněprávních sporů, už s nimi ministerstvo nadále nepočítá. Cílem novely je zefektivnit fungování soudů.

Z vypořádání připomínek vyplývá, že Krajský soud v Praze byl proti zrušení přísedících v pracovněprávních sporech. Poukazoval na to, že v Evropské unii je jejich účast v těchto řízeních naprosto běžná, v Německu a Rakousku dokonce i v řízeních odvolacích. „Zrušení účasti přísedících v pracovních věcech v současné době nepředstavuje potřebné zefektivnění soudního rozhodování, ale spíše ve svých důsledcích projev další izolace soudů od veřejnosti a nebezpečí dalšího zhoršení úrovně projednávání a rozhodování pracovních věcí,“ konstatoval.

O přehodnocení koncepce ohledně okresních soudů žádalo i Vrchní státní zastupitelství v Praze. „Úplné zrušení této funkce u českých okresních soudů by působilo poněkud nesystematicky a nepatřičně,“ napsalo. „Profesionální soudci jsou zákonem značně limitováni, pokud jde o možnost získání dalších životních zkušeností například v souvislosti s výkonem jiných výdělečných činností. Výkon funkce soudce významně omezuje i v sociálních kontaktech, kdy je mu zapovězen sociální kontakt s určitým segmentem populace, přestože o osobách z tohoto segmentu pak rozhoduje,“ doplnilo.

Obdobný názor vyjádřilo i Městské státní zastupitelství v Praze. „Důsledkem omezení činnosti laických přísedících nebo i jejich úplným vyloučením může snadno být opětovný vznik zcela odlidštěné, mechanické formy rozhodování založené jen na přesné aplikaci právních norem, a to přes všechna upozornění Ústavního soudu, že tomu tak být nemá,“ uvedlo. Soudci podle něj mohou zkresleně vnímat realitu všedního dne, protože s ní mají nedostatečný kontakt. „S omezením laického rozhodování tak dojde k výraznému omezení kontroly soudní moci, kterou nelze zcela nahradit možností veřejnosti se takového řízení účastnit,“ varovalo.

Opačný postoj zastává například Okresní soud v Liberci. „Soudci trestní, stejně tak soudci občanskoprávní se specializací na pracovní právo uvedený krok shodně vítají s tím, že čím dříve by k uvedené změně došlo, tím lépe,“ vzkázal.

Táborský okresní soud poukázal na to, že přísedící by měli zůstat předsedům soudů k dispozici až do dne, kdy pravomocně skončí poslední řízení, v němž nějací přísedící figurují. Ministerstvo to uznalo a připomínce vyhovělo.

Přísedící z lidu by měli být nadále součástí soudních senátů jen v případech zvlášť závažné trestné činnosti s minimálně desetiletou horní hranicí trestní sazby – tedy vždy například u vražd, dále u závažnějších případů loupeže, znásilnění či zabití. V ostatních kauzách se u krajských soudů dosavadní tříčlenné senáty složené ze soudce a dvou přísedících zruší a rozhodovat bude samotný soudce. Účast přísedících na rozhodování pak novela výslovně připouští ještě u vraždy novorozeného dítěte matkou, která do kategorie zvlášť závažných zločinů nespadá. Majetkovou a hospodářskou trestnou činnost oproti tomu přísedící nebudou řešit vůbec. Obvykle totiž bývá vysoce odborně náročná, uvedlo ministerstvo.

U českých soudů loni působilo 5017 přísedících, z toho 4025 u okresních a 992 u krajských. Převažovaly mezi nimi ženy a také osoby důchodového věku – zhruba třetině přísedících je přes 70 let. Počet přísedících se postupně snižuje, například v roce 2008 jich bylo 7102. Celková výše vyplacených náhrad přísedícím se dlouhodobě pohybuje okolo 13 milionů korun ročně – loni to bylo 12,5 milionu. Novela státu podle odhadů ministerstva ušetří zhruba osm milionů korun ročně.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com