Část matričních poplatků se zřejmě zvýší od ledna až trojnásobně. Například platba za ověření podpisu nebo otisku razítka na listině vzroste ze 30 na 50 korun. Zvýšení poplatků má přinést novela zákona (301/2000 Sb.), kterou 22. listopadu podpořil senátní výbor pro územní rozvoj a veřejnou správu. Novela, kterou má Senát schvalovat příští týden, také umožní stejnopohlavním párům vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na 14 z nich jako nyní.

Senátor Martin Krsek hodlá příští týden navrhovat doplnění novely tak, aby i manželé mohli přijmout ke svému navíc rodné příjmení manželky. Nyní si podle senátora mohou rodné příjmení ponechávat oficiálně pouze manželky.

Zvýšení části poplatků zdůvodnili předkladatelé úpravy tím, že současné sazby mnohdy nepokrývají ani náklady určitého matričního úkonu. Například poplatek za svatbu mimo úředně stanovenou místnost má vzrůst z 1000 korun na 3000 korun. Přibudou podle předlohy dva další poplatky. Patří k nim úhrada 500 korun za vydání osvědčení, že snoubenci splnili všechny požadavky pro uzavření církevního sňatku.

Novela podle vládního návrhu počítá s elektronizací matrik prostřednictvím jednotného informačního systému, jehož zavedení se předpokládá od roku 2027. Elektronizace matrik má být dalším krokem v digitalizaci státní správy. Matriční knihy v listinné podobě zůstanou zachovány. Navíc budou i v centralizovaném informačním systému, což má usnadnit přístup lidí k matrice. Rodný list, oddací list nebo úmrtní list bude vydávat kterýkoli matriční úřad bez ohledu na místní příslušnost, a také vybrané zastupitelské úřady. Systém umožní podle důvodové zprávy vydávání matričních dokladů i v elektronické podobě s dálkovým ověřením jejich platnosti, přičemž se počítá i s jejich dálkovou verifikací.

Sněmovna přidala do vládní novely i další poslanecké úpravy. Patří k nim uzákonění práva oddávání snoubenců i pro poslance a senátory. Nyní mají toto právo zástupci obcí. Občanské sňatky se patrně budou moci konat při splnění zákonných podmínek i bez přítomnosti matrikáře.

Právo nahlížet do matričních knih by měli mít už lidé starší 12 let. Pokud by si lidé měnili nebo změnili pohlaví, mohli by žádat o změnu jména a příjmení na neutrální jen prohlášením na matrice místo správního řízení, a to na kterékoli matrice, nejen v místě trvalého bydliště. Novela by také měla sněmovními úpravami zpřesnit postup obnovy zničeného zápisu v matriční knize tak, aby se už nemusela přepisovat celá.

Vládní předloha dále umožní určení otcovství takzvanou trojdohodou, tedy souhlasným prohlášením matky, jejího manžela, který není otcem, a skutečného otce dítěte po zahájení rozvodového řízení. Do matriční knihy by také mělo být možné nově zapsat domácí či zdrobnělá jména, čehož se podle zdůvodnění dosud rodiče v mnoha případech domohli soudně. Z nynějších 15 na 12 let snižuje novela věkovou hranici, od které je pro změnu jména či příjmení dítěte vyžadován jeho souhlas. Neslyšícím, němým a hluchoslepým lidem bude muset matriční úřad bezplatně zajistit tlumočníka či prostředníka pro úkony, pro něž to zákon vyžaduje.

Snazší má být oddávání snoubenců. Novela ruší podmínku trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v obci bez matriky pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této obce. Pokud ani jeden ze snoubenců v dané obci trvalý pobyt nemá, v současnosti je musí oddat starosta z takzvané matriční obce. Za zákonem stanovených podmínek navíc bude možné uzavřít manželství v jazyku národnostní menšiny.

Poslankyně Marie Pošarová stáhla svůj návrh na vypuštění zmínky o náhradním mateřství z občanského zákoníku. Sněmovna hlasovala o stejné úpravě Romany Bělohlávkové a zamítla ji, když nalezla podporu 26 ze 165 přítomných zákonodárců. Česká legislativa náhradní mateřství neupravuje, není tedy zakázáno. V Česku ročně porodí podle odhadů stovky žen, které odnosí dítě cizího páru.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com