Rok stará opatření Ministerstva zdravotnictví o povinném nošení respirátorů z května 2021 byla kvůli nedostatečnému odůvodnění a neúplnému vyhodnocení přínosů a rizik v rozporu se zákonem. Rozhodl o tom ve svém rozsudku ze dne 5. května 2022, č. j. 3 Ao 4/2021 – 119, Nejvyšší správní soud (NSS), který tak vyhověl návrhu muže z Protivína a školačky z Brna. Protože tato opatření již nejsou v platnosti, nemohl je zrušit, pouze zpětně konstatovat jejich nezákonnost.

NSS již ve svých dřívějších rozhodnutích opakovaně zdůrazňoval nutnost náležitého odůvodnění mimořádných opatření vydávaných v boji s onemocněním covid-19, neboť pandemický zákon vyžaduje, aby odůvodnění zahrnovalo aktuální analýzu epidemické situace a vyhodnocení konkrétní míry rizika a přiměřenosti nařizované regulace.

Opatření obecné povahy ze dne 4. 5. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-50/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření ze dne 17. 5. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-51/MIN/KAN, a ve znění mimořádného opatření ze dne 31. 5. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-52/MIN/KAN, které nařizovalo ochranu dýchacích cest ve vnitřních prostorách mimo bydliště nebo místo ubytování a také na všech ostatních veřejně přístupných místech, kde jsou na stejném místě a ve stejný čas přítomny alespoň dvě osoby vzdálené od sebe méně než dva metry, však podle názoru MSS žádnou ucelenou analýzu neobsahovalo.

„Ačkoli NSS nezpochybňuje, že v ČR se v době vydání napadeného opatření šířily i nakažlivější mutace koronaviru, nemohou tato strohá konstatování o existenci mutací představovat analýzu ve smyslu pandemického zákona,“ stojí v rozhodnutí.

Ministerstvo se v opatření podle NSS dostatečně nevyjádřilo ani k možným negativním dopadům dlouhodobého používání ochranných prostředků dýchacích cest. Pandemický zákon při tom vyžaduje posouzení rizika souvisejícího s ukládanou povinností.

„Případná rizika spojená s dlouhodobým zakrýváním dýchacích cest přitom nelze brát na lehkou váhu a překlenout je prostým konstatováním, že opatření odpůrce zavedl v zájmu ochrany obyvatelstva před onemocněním covid-19. Ochrana veřejného zdraví totiž nezahrnuje pouze ochranu před tímto onemocněním,“ konstatoval senát NSS.

Ministerstvo zdravotnictví pak mělo na základě analýzy racionálně zhodnotit, která epidemická rizika má smysl v zájmu zachování běžného chodu společnosti podstoupit, a která již nikoli. „Přestože NSS respektuje, aby odpůrce postupoval v souladu s principem předběžné opatrnosti a bral tak do úvahy v zásadě nejhorší možné varianty z těch, co mohou nastat, nemůže tento princip vést k absolutní preferenci opatrnosti,“ zdůraznil NSS.

Zdroj: ČTK; NSS
Foto: canva.com