Jaké byly historicky první komorové Dny otevřených dveří v Praze a v Brně? Kdy začíná prodej vstupenek na květnový galavečer již 18. ročníku Právníka roku? A co je třeba udělat, abyste se stali vítězem v jedné z kategorií této soutěže – Talentem roku 2023? Toto vše, a ještě mnohem víc se dozvíte v jedenáctém čísle Bulletinu advokacie, které právě vychází.

Rozhodně v něm nepřehlédněte rozhovor s Janem Kloudou a jeho otcem Vladimírem (na snímku), v němž vyprávějí o až neuvěřitelném osudu svého pradědečka a dědečka JUDr. Antonína Kloudy, prezidenta Advokátní komory v Čechách v letech 1934-1938 a 1945-1948, i o osudech dalších členů jeho rozvětvené advokátní rodiny. Jejich příběh byl nově zařazen do projektu ČAK Advokáti proti totalitě.

Odbornou část nejnovějšího Bulletinu advokacie otevírá článek Františka Púryho a Martina Richtera Výkon funkce statutárního orgánu obchodní korporace v trestněprávních souvislostech, ve kterém jeho autoři upozorňují na novou právní úpravu překážek výkonu funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace po novele zákona o obchodních korporacích provedené zákonem č. 416/2022 Sb. a účinné od 1. 7. 2023, ale i na další souvislosti, týkající se mj. trestní odpovědnosti právnických osob, delegace povinností člena statutárního orgánu na jiné osoby nebo významu kodexů corporate governance.

Trestněprávní zaměření má i následující příspěvek od Tomáše Gřivny a Lukáše Bohuslava nazvaný Konsenzuální vyřízení věci v trestním řízení proti právnickým osobám, který se věnuje třem aspektům tohoto tématu: vymezení účelu trestní odpovědnosti právnických osob a jejich trestání, možným východiskům ohledně konsenzuálního řešení trestních věcí v trestním řízení proti právnickým osobám de lege ferenda a problematice týkající se vyjádření souhlasného stanoviska za právnickou osobu při konsenzuální vyřízení věci v trestním řízení.

Může podle platného občanského zákoníku vzniknout právnické osobě nemajetková újma na osobnostním právu pověsti a soukromí? Vzniká právnické osobě právo na náhradu takové újmy ve formě zadostiučinění? Tuto otázku si kladou ve svém článku, jehož bezprostředním podnětem byly dva na první pohled protikladné rozsudky českých soudů (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 23 Cdo 327/2021, a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2022, sp. zn. 22 Co 200/2022), jeho dva autoři, Luboš Tichý a Jan Dubický.

Rovněž dva autory – Miloslava Zwiefelhofera a Martina Štiku – má i další, vysoce praktický příspěvek, nazvaný K problematice zastavování bezvýsledných exekucí, který se zabývá aplikací dvou důležitých novel exekučního řádu. První, novela č. 286/2021 Sb., účinná od 1. 1. 2023, upravuje zastavování bezvýsledných (marných) exekucí a druhá, novela č. 255/2023 Sb., účinná od 26. 8. 2023, upravuje paušální náhrady za úkony spojené se zastavením bezvýsledných exekucí pro exekutory.

V rubrice Z judikatury bychom vás rádi upozornili na dva příspěvky. Tím prvním je usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. 30 Cdo 2950/2022, podle něhož se usnesení, kterým předseda senátu podle § 43 odst. 1o. s. ř. vyzval účastníka řízení k tomu, aby opravil nebo doplnil podání, které neobsahuje všechny zákonné náležitosti nebo které je nesrozumitelné nebo neurčité, tomuto účastníkovi nedoručuje, bylo-li vyhlášeno při jednání konaném v přítomnosti tohoto účastníka nebo jeho zástupce.

Tím druhým pak je nález Ústavního soudu ze dne 29. 8. 2023, sp. zn. ÚS 1585/23, který se vyjadřuje k předpokladům přípustnosti dovolání a dospívá k názoru, že předestře-li dovolatel právní otázku a uvede konkrétní judikaturu, s níž je řešení odvolacího soudu v rozporu, splní tím požadavek na vymezení toho, v čem spatřuje předpoklady přípustnosti dovolání, byť se nejedná o judikaturu dovolacího soudu, ale o judikaturu Ústavního soudu, Evropského soudu pro lidská práva či Soudního dvora Evropské unie.

Redakce BA/AD

Foto: redakce BA/AD