Ministerstvo zdravotnictví dostalo dosud víc než 1500 žádostí o odškodnění za protiprávní sterilizaci. Vyřídilo zatím 785 z nich, z toho přes pět stovek kladně. Informovaly o tom právničky Ligy lidských práv (LLP), která pomáhá obětem, zároveň přitom poukázaly na dlouhá odškodňovací řízení. O odškodnění podle zákona mohou oběti žádat od loňska. Mají na to tři roky, tedy do konce příštího roku. Ženy, které zákrok podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012 bez svobodného rozhodnutí a informací o dopadech, mohou od státu získat 300 000 korun.

„Podáno bylo přes 1500 žádostí, což je nad očekáváním… ženy mají ztíženou situaci, že jejich zdravotnická dokumentace byla často skartována. Ministerstvo zdravotnictví má problém jiné důkazy přijmout,“ uvedla právnička ligy Mgr. et Mgr. Jana Řepová.

Autoři zákona počítali původně se čtyřmi stovkami obětí, které by mohly o peníze žádat. K 10. listopadu 2023 podle právničky ligy Mgr. Anny Štefanidesové ministerstvo řešilo 519 žádostí. Dosud vyřídilo 785. Ve více než pěti stovkách případů rozhodlo kladně, ve 178 zamítavé. Zbývající kauzy se zastavily.

Liga analyzovala 390 anonymizovaných případů. Víc než polovina z nich se stala po roce 1989. „Nejde jen o záležitost minulého režimu, jak jsme si původně myslely,“ podotkla Štefanidesová.

Aktivistce Eleně Gorolové se ozvalo už také pět žen, které zákrok bez informovaného souhlasu podstoupily po roce 2012. Zákon o odškodnění se na ně nevztahuje. Případ z roku 2018 se nyní řeší s porodnicí. Výsledek by mohl být podle právniček do konce roku. Nechtěly zatím upřesnit, o jaké zařízení jde.

Ministerstvo zdravotnictví má na vyřízení žádosti 60 dnů, po přiznání nároku pošle pak do 30 dnů peníze. Podle LLP se zákonné lhůty velmi často překračují. Nejkratší případ úředníci zvládli vyřídit za 18 dnů, zatím nejdelší trval zhruba rok. Liga pomohla odškodné vyřizovat stovce žen. Podle Štefanidisové uspěly tři čtvrtiny žádostí.

Romské organizace a organizace na ochranu lidských práv vyzvaly už loni v létě k úpravě přiznávání odškodného. Stěžovaly si na nedodržování zákonné lhůty pro vyřízení a na neuznávání jiných důkazů než zdravotnické dokumentace. Poukazovaly na to, že po desetiletích je skartovaná, ztracená či poničená a že zákon připouští i jiné doklady. O procesu přiznávání jednala opakovaně rada vlády pro záležitosti romské menšiny. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková a pro záležitosti romské menšiny Lucie Fuková zmiňovaly už dřív snahu o uznání čestného prohlášení či svědectví. Podle právniček ligy se vyřizovací postup zatím nepodařilo upravit.

S podezřením na nucené sterilizace, a to především romských žen, přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů (ERRC). Desítky žen se pak přihlásily ombudsmanovi, některé se obrátily i na soudy. Vládní výbor proti mučení navrhl zavést odškodné už v roce 2006. V roce 2009 se pak za protiprávní zákroky tehdejší vláda omluvila.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com