Nezabavitelná srážka ze mzdy se od roku 2019 rapidně zvýšila. V polovině případů není z platu dlužníka vůbec nic sráženo, což snižuje počet ukončených případů exekucí o čtvrtinu. V nevýhodě se podle Exekutorské komory (EK) ocitají nejen věřitelé, často z řad těch nejzranitelnějších, ale i dlužníci.

Srážky ze mzdy tvoří klíčový prvek exekučního řízení v České republice. V posledních letech však opakovaně došlo k navýšení nezabavitelné částky, sumy, kterou dlužník musí vždy obdržet ze své mzdy, bez ohledu na exekuční řízení. Podle průzkumu Exekutorské komory ČR mezi jejími členy jsou ve vedených exekucích srážky nařízeny v polovině případů. Aktuálně však v důsledku opakovaného navýšení nezabavitelné částky není v polovině těchto případů vůbec nic sráženo. Od roku 2019 tak došlo k poklesu vybrané sumy o 62 procent. V prvních 8 měsících roku 2023 byl zároveň v této souvislosti zaznamenán i pokles ukončených exekučních případů o čtvrtinu ve srovnání se stejným obdobím předchozího roku.

„Aktuálně je nezabavitelná srážka ze mzdy stanovena na 13 638 Kč pro dlužníka a je zvyšována o 3409,50 Kč za každou osobu, kterou dlužník vyživuje. U dlužníků, kteří mají manžela či manželku a dvě děti, se tato částka zvýšila z 10 895 Kč v roce 2018 na 23 867 Kč v roce 2023, což výrazně omezuje výši sumy, z níž může být dluh uspokojen. V polovině případů tak dnes není možné srážet vůbec, v dalších srážky rapidně poklesly. Jde o důsledek situace, kdy od roku 2019 totiž došlo k navýšení nezabavitelné částky celkem jedenáctkrát,“ vysvětluje situaci Mgr. Jan Mlynarčík, prezident Exekutorské komory ČR.

Příkladem problematičnosti dnešního nastavení je situace dlužníka, který má čistý měsíční příjem 24 000 Kč, manželku a dvě děti. V roce 2019 činila nezabavitelná částka u takového dlužníka 11 250 Kč a bylo mu možné ze mzdy srazit až 6 320 Kč. „Průměrná vymáhaná částka v jedné exekuci v roce 2019 činila cca 63 000 Kč. I s náklady exekuce tak bylo možné exekuci přibližně za jeden rok úspěšně vymoci bez závažnějších konsekvencí pro dlužníka a jeho rodinu. Aktuální nezabavitelná částka u stejného dlužníka umožňuje provádět srážku ve výši pouhých 44 Kč, což exekuci činí de facto nefunkční,“ komentuje situaci Jan Mlynarčík.

Prodlužuje se exekuční řízení, může dojít i na exekuci nemovitých věcí

Na jednu stranu může navyšování nezabavitelného minima pomoci některým dlužníkům, kterým tak po srážkách zůstane více, na druhou stranou se jim prodlouží celé exekuční řízení se všemi jeho důsledky. Včetně potřeby přistoupit k jiným způsobům provedení exekuce, jako prodej movitých nebo nemovitých věcí.

„Problematika srážek ze mzdy je citlivým tématem. Reálně však srážky ze mzdy poskytují dlužníkům ochranu před mobiliárními exekucemi, za předpokladu, že dlužník hradí minimálně 1 500 korun. Tento systém představuje efektivní obranu proti více invazivním exekučním metodám a zároveň umožňuje věřitelům získat alespoň část dlužného obnosu v relativně rozumném časovém horizontu,“ říká Jan Mlynarčík.

Současný systém srážek ze mzdy je podle komory potřeba revidovat. Jak věřitelé, tak dlužníci by měli mít prospěch z jasného a srozumitelného mechanismu, který bude vyvážený a spravedlivý pro obě strany. Jedním z diskutovaných řešení je zavedení minimální srážky, která by byla navázána na určitý procentní podíl z minimální hrubé mzdy, což by umožnilo jasné ukotvení a zjednodušení celého výpočtu.

Na nastavený systém doplácejí věřitelé, včetně samoživitelek, obětí TČ i zástupci SVJ

„Současná situace je výsledkem pokřivených a nepromyšlených zásahů MPSV. Je nezbytné systém znovu nastavit tak, aby srážky ze mzdy byly opět efektivním nástrojem provádění exekuce. Z průzkumu mezi našimi členy vyplynulo, že se na soudní exekutory čím dál častěji obracejí drobní věřitelé, včetně samoživitelek, obětí trestných činů či zástupců SVJ. Ptají se, proč jim neposíláme více vymožených peněz, jako tomu bylo dříve,“ dodává Jan Mlynarčík.

Příkladem je SVJ, kde jeden z jeho členů neuhradil nedoplatek za vodu, společnou elektřinu a pravidelné platby do fondu oprav. Soud přiznal sousedům nárok na splacení dluhu ve výši 51 000 Kč, který není možné řešit prodejem bytu dlužníka, a tak exekuce probíhá srážkami ze mzdy. Oficiální čisté příjmy dlužníka dosahují 14 000 Kč, z nichž mu bylo ještě v roce 2022 sráženo 2 000 Kč, které SVJ mohlo využít alespoň k placení společných záloh. Avšak od ledna 2023 mu již nejsou prováděny žádné srážky. Platby za společné služby, včetně vody, elektřiny, výtahů a revizí tak nyní padají na ostatní majitele bytů.

Zdroj: EK ČR
Foto: canva.com