Právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 8. listopadu 2023:

 

Bezdůvodné obohacení, Exekuce, § 15 odst. 5,6 předpisu č. 120/2021 Sb., § 87 odst. 1 předpisu č. 120/2021 Sb., § 90 odst. 1 předpisu č. 120/2021 Sb., § 243d odst. 1 o. s. ř.

Podílem na odměně ve smyslu ustanovení § 15 odst. 6 exekučního řádu se rozumí i podíl na náhradě hotových výdajů, jakož i na dalších náhradách podle § 90 odst. 1 exekučního řádu.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 2. 2023, sp. zn. 20 Cdo 3578/2022)

 

Duševní vlastnictví, § 4 odst. 3 předpisu č. 221/2006 Sb.

Prostředníkovi může být podle § 4 odst. 3 zákona č. 221/2006 Sb. uložena pouze taková povinnost, jež spočívá ve zdržení se samotného poskytování určitých jím nabízených prostředků nebo služeb (a to podle okolností v úplném nebo částečném rozsahu), nikoli však taková povinnost, která v konečném důsledku představuje určení konkrétního způsobu, jakým se má prostředník takového poskytování (teprve) vyvarovat.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 1. 2023, sp. zn. 23 Cdo 1411/2021)

 

Příslušnost soudu věcná, § 104b o. s. ř., § 19a předpisu č. 143/2001 Sb., § 21 předpisu č. 127/2005 Sb.

K projednání a rozhodnutí žaloby, aby se stát zdržel pokračování výběrového řízení pro příděl rádiových kmitočtů, jsou v prvním stupni věcně příslušné soudy ve správním soudnictví.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sp. zn. 23 Cdo 2170/2021)

 

Náhrada škody, Spotřebitel, § 419 o. z., § 2944 o. z.

Spotřebitelem může být nejen nepodnikající fyzická osoba, ale též fyzická osoba -podnikatel, jedná-li mimo rámec své podnikatelské činnosti. K ujednání omezujícímu či vylučujícímu práva spotřebitele na náhradu újmy se nepřihlíží [§ 1812 odst. 2, § 1814 odst. 1 písm. a) o. z.] i v případě, že s podnikatelem uzavřel smlouvu jiný podnikatel mimo rámec své podnikatelské činnosti.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 25 Cdo 3497/2021)

 

Škoda na nemovité věci (o. z.), Náhrada škody, § 2926 o. z.

Poškození sousední nemovitosti bouracími stavebními pracemi zakládá povinnost nahradit škodu tím vzniklou bez ohledu na protiprávnost a zavinění (objektivní odpovědnost) podle § 2926 o. z., aniž se škůdce může této povinnosti zprostit tzv. liberací.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 8. 2022, sp. zn. 25 Cdo 3704/2021)

 

Bolestné, Nemajetková újma (o. z.), § 2958 o. z.

Hodnocení primárních zranění podle Metodiky k náhradě nemajetkové újmy na zdraví zahrnuje i bolesti spojené s první operací u zlomenin a uzavřených poranění kostí či jiných systémů organismu. Případné další operace či jiné obdobné invazivní zákroky se hodnotí samostatně podle položek, které odpovídají charakteru zásahu při prováděném výkonu. Takto samostatně se odškodňují jen operace a svou intenzitou s nimi srovnatelné invazivní zákroky. Možné je přitom analogické použití položek uvedených v části B Metodiky, které se svou povahou a závažností nejvíce blíží příslušnému poškození zdraví, přičemž lze uvažovat i o poměrném krácení položek tam, kde obtíže způsobené aplikací lékařských přístrojů a postupů jsou méně bolestivé než ty, na něž míří příslušné položky, jsou-li užity pro ohodnocení primárních zranění. V ostatních případech jsou běžné zdravotnické zákroky obvykle spojené s léčením primárního zranění zahrnuty v příslušné položce tomuto zranění odpovídající a samostatně se neodškodňují. V případech, kdy se léčení zranění vzniklých v příčinné souvislosti se škodní událostí svou složitostí, délkou či bolestivostí podstatným způsobem vymyká obvyklému průběhu léčby srovnatelných zranění, je na místě základní ohodnocení bolesti odpovídajícím způsobem zvýšit, a to nejspíše navýšením bodového hodnocení relevantních položek v rozsahu zpravidla nepřevyšujícím 20 %. Základním hlediskem pro úvahu o analogickém použití položek Metodiky je srovnání povahy a závažnosti zdravotnických zákroků nejen s položkami takto analogicky použitými, ale i s položkami hodnotícími jiná poškození zdraví.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2023, sp. zn. 25 Cdo 455/2022)

 

Společenství vlastníků jednotek, Stanovy, § 1189 o. z., § 1194 odst. 1 o. z., § 1175 odst. 1 o. z., § 245 o. z., § 90 odst. 1 předpisu č. 292/2013 Sb.

Společenství vlastníků se při úpravě svých stanov (jejich změně) může (je oprávněno) pohybovat pouze v rámci kompetencí vyplývajících z jeho působnosti. Rozhodne-li shromáždění společenství vlastníků prostřednictvím stanov o omezení vlastnického práva vlastníků jednotek ohledně užívání bytu, jde o rozhodnutí, které bylo přijato v záležitosti, o které tento orgán nemá působnost rozhodnout, a hledí se na ně, jako by nebylo přijato (§ 245 o. z.).

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 3. 2023, sp. zn. 26 Cdo 854/2022)

 

Zákonný soudce, Vázanost rozhodnutím jiného orgánu, Stanovy, Spolek (o. z.) [ Korporace (o. z.) ], Spolek (o. z.), Soudci, Rozhodčí řízení, Právní moc rozhodnutí, Právnická osoba, Podjatost, Korporace (o. z.), § 265 o. z., § 266 o. z., § 267 o. z., § 27 předpisu č. 216/1994 Sb., § 28 odst. 2 předpisu č. 216/1994 Sb., § 40e předpisu č. 216/1994 Sb., § 89 předpisu č. 292/2013 Sb., § 80 odst. 5 písm. b) předpisu č. 6/2002 Sb., § 14 odst. 1 o. s. ř.

I. Ujednání stanov spolku, která by uvnitř spolku na jedné straně zřizovala rozhodčí komisi, a na druhé straně stanovila, že rozhodnutí rozhodčí komise nepodléhají přezkumu v řízení o zrušení rozhodčího nálezu soudem a zastavení nařízeného výkonu rozhodnutí (ve smyslu § 31 až § 35 zákona č. 216/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů), odporují donucujícím ustanovením zákona.

II. Úprava § 89 z. ř. s. umožňující upustit od nařízení jednání se uplatní toliko v řízení před soudem prvního stupně, nikoli v řízení odvolacím.

III. Členství v rozhodčí komisi spolku je neslučitelné s výkonem funkce soudce.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2023, sp. zn. 27 Cdo 3737/2021)

 

Rozsudek doplňující, Odvolání, Řízení u odvolacího soudu, Přípustnost dovolání, § 166 o. s. ř., § 152 odst. 1 o. s. ř., § 211 o. s. ř., § 237 o. s. ř.

Usnesení, jímž odvolací soud zamítne návrh účastníka řízení na doplnění rozsudku o část předmětu řízení, je rozhodnutím, jímž se odvolací řízení (ve vztahu k dotčené části předmětu řízení) končí. Proti tomuto usnesení je dovolání přípustné za podmínek § 237 o. s. ř.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 2. 2023, sp. zn. 27 Cdo 333/2022)

 

Svěřenský fond (o. z.), § 73 odst. 1,2 předpisu č. 91/2012 Sb.

Ve smyslu § 73 zákona č. 91/2012 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) se otázky vzniku, trvání a zániku svěřenského fondu a jeho správy primárně posuzují podle právního řádu určeného zakladatelem ve statutu svěřenského fondu, popřípadě v jiné listině plnící obdobnou funkci vyžadované zakladatelem určeným právním řádem. Pouze tehdy, neurčí-li zakladatel, jakým právem se svěřenský fond řídí, anebo nelze-li takového právního řádu použít [např. proto, že takový institut neupravuje, nebo proto, že by se účinky jeho použití zjevně příčily veřejnému pořádku, anebo proto, že by se to jevilo nepřiměřeným a odporujícím rozumnému a spravedlivému uspořádání vztahu účastníků (§ 4 a § 24 odst. 1 uvedeného zákona)], se použije takový právní řád, s nímž svěřenský fond nejúžeji souvisí. Při posouzení, s jakým právním řádem svěřenský fond nejúžeji souvisí, vezme soud v úvahu zejména kritéria demonstrativně vypočtená v § 73 odst. 2 uvedeného zákona.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 12. 2022, sp. zn. 27 Cdo 1929/2022)

 

Pravomoc soudu, § 7 o. s. ř., § 8 odst. 1 předpisu č. 194/2010 Sb., § 8 odst. 5 předpisu č. 194/2010 Sb.

K projednání a rozhodnutí sporů ze smluv o veřejných službách v přepravě cestujících uzavřených podle § 8 zákona č. 194/2010 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) je dána pravomoc soudu.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 2. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1703/2022)

 

Oddlužení (povolení, schválení), Nepoctivý záměr, § 130 odst. 1 insol zák., § 395 odst. 1 písm. a) insol. zák., § 395 odst. 2 insol. zák., § 395 odst. 5 insol. zák.

Procesní úkon, jímž dlužník v posledních 3 měsících před podáním insolvenčního návrhu vzal zpět svůj předchozí insolvenční návrh a na jehož základě insolvenční soud zastavil insolvenční řízení podle § 130 odst. 1 insolvenčního zákona, není zpětvzetím návrhu na povolení oddlužení; použití ustanovení § 395 odst. 5 insolvenčního zákona je v takovém případě vyloučeno. To platí i tehdy, jestliže dlužník spojil s předchozím insolvenčním návrhem i návrh na povolení oddlužení.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 11. 2021, sen. zn. 29 NSČR 79/2020)

 

Insolvenční řízení, Předkupní právo, Převod vlastnictví, Návrh na zahájení řízení, § 1124 odst. 1 o. z., § 284 odst. 2 insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 285 odst. 1 insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 295 odst. 1, 3 insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019

Návrh na udělení výjimky ze zákazu nabývání majetku z majetkové podstaty (§ 295 odst. 3 insolvenčního zákona) je „podáním obsahujícím návrh ve věci samé“, pro které platí § 42 odst. 2 o. s. ř. Totéž platí pro odvolání proti usnesení, jímž insolvenční soud o takovém návrhu rozhodl, nebo pro dovolání proti usnesení, jímž odvolací soud o takovém odvolání rozhodl.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2023, sp. zn. 29 Cdo 1194/2021)

 

Rovnost účastníků, Insolvenční řízení, Popření pohledávky, Zastavení exekuce, Exekuční titul, § 268 o. s. ř., § 18 o. s. ř., § 5 insol. zák., § 110 odst. 1 insol. zák., § 189 insol. zák., § 190 insol. zák., § 192 insol. zák., § 312 insol. zák., § 148 odst. 1 insol. zák.

Jestliže odvolací soud na základě podaného odvolání zruší rozhodnutí o úpadku dlužníka spojené s prohlášením konkursu na majetek dlužníka a věc vrátí insolvenčnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí poté, co již proběhlo přezkumné jednání, při kterém některá z osob nadaných popěrným právem popřela pravost, výši nebo pořadí přihlášené pohledávky,  a jestliže insolvenční soud následně opět vydá rozhodnutí o úpadku dlužníka spojené s prohlášením konkursu na majetek dlužníka (§ 148 odst. 1 insolvenčního zákona), nejsou pro další chod insolvenčního řízení využitelné výsledky přezkoumání přihlášených pohledávek provedeného při přezkumném jednání, jež se konalo na základě zrušeného rozhodnutí o úpadku dlužníka; účinky popěrných úkonů učiněných při takovém přezkumném jednání pomíjejí účinností usnesení, jímž odvolací soud zruší rozhodnutí o úpadku dlužníka. To platí i tehdy, jde-li o popěrný úkon dlužníka ve smyslu ustanovení § 192 odst. 3 insolvenčního zákona.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2023, sp. zn. 29 Cdo 1570/2022)

 

Omezení svéprávnosti (o. z.) [ Svéprávnost (o. z.) ], Opatrovník hmotně právní [ Opatrovník ], Vyloučení člena družstva, Doručování, § 55 odst. 1 o. z., § 465 o. z., § 615 předpisu č. 90/2012 Sb., § 617 předpisu č. 90/2012 Sb., § 618 předpisu č. 90/2012 Sb., § 619 předpisu č. 90/2012 Sb.

Spadá-li určité právní jednání (výstraha před vyloučením a navazující rozhodnutí představenstva o vyloučení člověka omezeného ve svéprávnosti z bytového družstva) do rozsahu, v němž je svéprávnost osoby omezena, jedná za opatrovance (člověka omezeného ve svéprávnosti) v této záležitosti jeho (hmotněprávní) opatrovník, vůči němuž je třeba tato právní jednání směřovat, včetně případného doručování písemností. K tomu, aby v takovém případě nastaly účinky hmotněprávního jednání vůči osobě omezené ve svéprávnosti, musí být hmotněprávní jednání doručeno hmotněprávnímu opatrovníkovi této osoby; je-li doručeno pouze osobě omezené ve svéprávnosti (opatrovanci), pak účinky hmotněprávního jednání nenastanou do té doby, dokud nebude řádně doručeno rovněž jejímu (hmotněprávnímu) opatrovníkovi.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 12. 2022, sp. zn. 24 Cdo 668/2022)

 

Zdroj: Nejvyšší soud
Ilustrační foto: canva.com