Senát schválil na své schůzi ve středu 8. listopadu 2023 vládní konsolidační balíček, který má vládě pomoci zlepšit stav státního rozpočtu v příštích dvou letech celkem až o 150 miliard korun. Soubor hlavně daňových změn nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. Pokud by chtěl balíček vetovat, má na to lhůtu 15 dní. Pro schválení balíčku hlasovalo 53 ze 74 přítomných senátorek a senátorů.

Protože Senát předlohu schválil, nehlasoval už o návrhu na zamítnutí ani o pozměňovacích návrzích. Senátoři o předloze debatovali asi sedm hodin, vystoupilo 32 senátorek a senátorů, z nichž řada měla k předloze výhrady a někteří navrhovali úpravy.

Ministr financí Ing. Zbyněk Stanjura prohlásil, že si je jistý, že dopady balíčku nebudou tak dramatické, jak soudí autoři černých scénářů. Česká ekonomika je podle něj mnohem odolnější, než to vypadá. Podotkl také, že v tuzemsku jsou nejmenší rozdíly mezi chudými a bohatými i nejméně mladých lidí ohrožených chudobou a také nezaměstnanost v zemi je dlouhodobě mimořádně nízká. Stejně jako předtím v Poslanecké sněmovně řekl, že stát potřebuje konsolidovat veřejné finance, které nejsou v dobré kondici. „Považuji tento návrh zákona za odvážný krok a velmi cenný kompromis,“ řekl. „Jsem přesvědčený, že návrh zákona je vyvážený,“ dodal. Odmítl také, že by balíček obsahoval takzvané přílepky, tedy změny nesouvisejících zákonů.

Balíček mění na šest desítek zákonů a přináší hlavně změny daní. Například zavádí pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty, a to 12 a 21 procent. V nižší sazbě budou hlavně potraviny, do vyšší se přesunou některé služby nebo třeba točené pivo. Sazba daně firem se zvyšuje z 19 na 21 procent. Daň z nemovitostí se zvýší v průměru o 1,8násobek. V příštích dvou letech vzroste spotřební daň z lihu o deset procent, v dalším roce o pět procent.

Senát přijal doprovodné usnesení, v němž oceňuje snahu vlády zastavit prohlubování rozpočtových deficitů a považuje konsolidaci veřejných rozpočtů za potřebný krok. Současně ale vyzval ministerstva, aby v budoucnu zvážila obnovení daňových úlev u zaměstnaneckých zdravotních benefitů a revidovala úpravu příspěvku na stravování.

Senát také ministerstvům doporučil ochranu energeticky náročného průmyslu, případná opravná opatření u dohod o provedení práce a případné snížení daňové sazby u balené minerální a kojenecké vody. Vláda by měla také na návrh lidovců zvážit nerušení daňové slevy na poplatníka u osob pečujících a tělesně postižených. Zároveň by měla zvážit uvolnění omezení, které zákon klade na méně škodlivé alternativy kouření tabákových výrobků.

Předseda Senátu RNDr. Miloš Vystrčil informoval senátory, že se s ministrem Stanjurou dohodl na tom, že mu postoupí všechna doprovodná usnesení i pozměňovací návrhy bez ohledu na to, zda budou přijata. Senátoři by je pak měli obdržet zpět s vyjádřením ministerstva ohledně jejich možného využití.

„Dopady konsolidačního baličku na práci dohodářů nebudou ani tak právní, jako praktické a finanční. Balíček totiž samotnou právní povahu dohod o provedení práce nemění. Jeho cílem je zrušení praxe, kdy zaměstnanci mohli mít teoreticky uzavřené neomezené množství dohod o provedení práce u různých zaměstnavatelů, ze kterých však nebylo odváděno žádné pojistné na sociální zabezpečení, jelikož odměny všech z nich zněly maximálně na 10 tisíc korun měsíčně. Zaměstnanec si tak mohl teoreticky vydělat neomezenou sumu, ze které neodvádí pojistné, a měl zásadně jinou odvodovou zátěž a příspěvek do sociálního systému než běžný zaměstnanec s pracovní smlouvou. Účelem je této praktice téměř černého pasažéra zabránit.

Finančním dopadem bude, že při překročení nových limitů pro odvádění pojistného budou dohody finančně náročnější jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Zaměstnanci zůstane z důvodu odvodů méně peněz a zaměstnavatel si na odvodech připlatí. To může v případě dohod u více zaměstnavatelů a splnění nového limitu platit třeba i pro dohodu s měsíční odměnou 2 tisíce korun.

Z uvedeného se odvíjí praktický dopad, jímž bezpochyby bude pokles popularity dohod o provedení práce mezi zaměstnanci a zaměstnavateli a další omezení této flexibilní formy zaměstnávání. To může v důsledku vést i ke zhoršení pracovní situace některých zranitelných skupin zaměstnanců, jako jsou ženy na mateřské a rodičovské dovolené, brigádníci, mladí či naopak důchodoví zaměstnanci,“ komentoval část konsolidačního balíčku týkající se „dohodářů“ Mgr. Michael Mráček z AK Dentons.

Česká advokátní komora se vyjádřila k návrhu konsolidačního balíčku ZDE.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: Senát P ČR