Zlepšit podmínky českých vědců i spolupráci vědy s byznysem by měl nový zákon o výzkumu, vývoji, inovacích a transferu znalostí. Na setkání s novináři to 26. října řekla ministryně po vědu, výzkum a inovace Mgr. Helena Langšádlová, která zákon připravila. Návrh má podle ní pět priorit, zaměřuje se například na transfer znalostí a podporu inovací, zlepšení podmínek pro vědce i snížení administrativní zátěže. V nejbližších dnech ho pošle do mezirezortního připomínkového řízení.

„Do nové podoby zákona se promítá nutnost podpořit co nejvíce tuzemský inovační potenciál. Pokud chceme být moderní společností založenou na vyspělé ekonomice orientující se na znalostně náročné aktivity, vysokou přidanou hodnotu, musíme pro to nastavit jasné, srozumitelné a funkční podmínky,“ řekla Helena Langšádlová. Vládě by zákon chtěla představit na jaře příštího roku.

Dosavadní zákon je účinný od července 2002, za dobu jeho platnosti byl dvaadvacetkrát novelizován. Stávající systém je podle Heleny Langšádlové nedostatečně koordinovaný, výzkumné organizace málo spolupracují s podniky a státní správou. Zároveň se podle ní soukromý sektor málo zapojuje do financování systému výzkumu, vývoje a inovací.

Podle dat, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad, investovaly firmy v loňském roce do vývoje a výzkumu 85,6 miliardy korun, z toho 91 procent ze svých vlastních či jiných podnikových zdrojů. Veřejné domácí zdroje se na financování vývoje podílely z 30 procent, z veřejných rozpočtů šlo 40,4 miliardy. Podle ministryně se v zahraničí podílejí na výzkumu firmy výrazně více.

Společně s novým návrhem zákona představí ministryně i návrh čtyř nařízení vlády. Změnit by měl návrh devět dalších zákonů a zrušit části 23 zákonů.

Transfer by měl být podle návrhu nového zákona součástí koncepce každé výzkumné instituce v Česku. Zároveň by měl zjednodušit a posílit zakládání spin-offů nebo prodej licencí, vědecké poznatky by se tak měly snadněji zhodnocovat.

Cílem zákona je i snižování administrativní zátěže jednotlivých výzkumných organizací. Podle návrhu by měla vzniknout jednotná online platforma pro podávání návrhů projektů výzkumu a jejich administraci. Měla by být napojena na ostatní informační systémy a základní registry, po vědcích by se tak měly požadovat jen údaje, které státní správa ještě nemá. Procesy by měly být automatické, zároveň by měly existovat standardizované formáty žádostí, zpráv a dalších podkladů.

Návrh zákona se podle Heleny Langšádlové zabývá i zlepšením podmínek pro vědce. Výzkumné organizace by měly rozvíjet kariéru vědců, a to i těch, kteří s výzkumem začínají nebo ho přerušili například kvůli rodičovské dovolené, nebo těch, kteří se vrátili ze zahraničí. Výzkumy by se v oborech, ve kterých je to možné, mohly na základě dohody prodloužit nebo přenést na jiné pracoviště. „To nejcennější, co v našem systému vědy a výzkumu máme, jsou lidé. Proto se nový zákon zaměřuje na ně a na jejich specifickou situaci na trhu práce,“ řekla Helena Langšádlová.

Návrh zákona by měl zavést i princip předběžné opatrnosti, který by měl zajistit, aby výsledky české vědy nepadly do cizích rukou. Bezpečnostní otázky by se musely zařadit do vyhodnocovaných rizik.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com