Česko zůstává v zajištění rovných příležitostí a podmínek pro ženy a muže v EU dál podprůměrné. Na žebříčku 27 členských států skončilo na 25. příčce. Za poslední tři roky kleslo o dvě příčky. Srovnávání šancí postupuje pomaleji než jinde. Ukázal to letošní Index rovnosti žen a mužů, který zveřejnil Evropský institut pro genderovou rovnost (EIGE). Hodnocení se zaměřuje na šest oblastí – práci, peníze, vzdělávání, podíl na moci, trávení času a zdraví. ČR získala 57,9 ze sta bodů. Unijní průměr dosahuje 70,2 bodu. Podle vládní zmocněnkyně pro lidská práva Mgr. Kláry Šimáčkové Laurenčíkové je umístění Česka nelichotivé a genderové nerovnosti představují v ČR dlouhodobý problém.

„Česko se zlepšuje pomaleji než ostatní členské státy. Jeho index genderové rovnosti se sice zvyšuje, ale zůstává setrvale a výrazně nižší než průměr EU. Český pokrok v rovnosti byl pomalejší a rozdíl mezi zemí a evropským průměrem se tak postupně prohlubuje,“  uvedl EIGE na webu.

Od roku 2010 se v hodnocení ČR zlepšila o 2,3 bodu. Pokrok za poslední tři roky od roku 2020 je o 0,7 bodu. Celá unie se od loňska posunula v průměru od loňska o 1,6 bodu. Je to nejvyšší meziroční unijní bodový zisk od roku 2013.

Česko je podle Indexu podprůměrné ve všech šesti kapitolách. Nejhorší výsledek má v podílu žen na moci. Získalo 30,2 bodu ze sta. Je pětadvacáté. Od roku 2020 se pozice nemění. V podílu na ekonomickém rozhodování je ČR v sedmadvacítce předposlední.

Nejvíc se za poslední tři roky zlepšilo hodnocení pracovní oblasti, a to o 1,8 bodu. I tak je ČR s 68,9 bodu až čtyřiadvacátá. Nejvyšší bodový zisk byl za zdraví, a to 84,8 bodu. Nejlepší příčky dosáhlo Česko u peněz. Skončilo se 79,4 body v unii patnácté. Pozice se od roku 2020 nemění, pokrok se zastavil. Největší propad nastal za poslední tři roky v hodnocení trávení volného času. ČR klesla o devět míst na 26. pozici.

„Nelichotivé umístění Česka v Indexu genderové rovnosti mě zásadně nepřekvapuje. Genderové nerovnosti jsou dlouhodobým problémem naší společnosti a jejich řešení není otázkou několika málo let,“ reagovala na údaje v Indexu rovnosti žena mužů vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková.

Zmínila dosud přijatá opatření ke srovnávání jako nižší odvody u částečných úvazků, flexibilnější čerpání rodičovské, rozšiřování počtu dětských skupin či výchovné k důchodu. Podle zmocněnkyně se chystá nový zákon proti domácímu násilí i novela zákoníku práce s transparentnějšími pravidly odměňování. „Předpokládám, že tato opatření se v následujících letech do hodnocení Česka v indexu genderové rovnosti promítnou,“ uvedla zmocněnkyně.

Na prvním místě s nejlepším indexem skončilo Švédsko s 82,2 body. Z postkomunistických států má nejvyšší skóre Slovinsko, je zhruba na unijním průměru. Slovensko si vysloužilo 59,2 bodu. Za Českem je Maďarsko s 57,3 bodu a Rumunsko s 56,1 bodu. Největšího pokroku za poslední tři roky dosáhlo Řecko a Portugalsko, zlepšily se o 4,6 bodu.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com, eige.europa.eu