Právě dnes, 19. ledna, si připomínáme statečný čin studenta Jana Palacha

Dva Janové, kteří se nesmazatelně zapsali do naší historie. Mistr a student – zralý muž a dvacetiletý student začínající objevovat svět. Jeden žil na přelomu 14.–15. století, druhý o 500 let později. Jedno je však spojuje: dobrovolně, pro vyšší cíle (první pro své učení, druhý na odpor proti politické situaci po okupaci v roce 1968) obětovali svůj život v plamenech. Jan Hus a Jan Palach – nejstatečnější ze statečných naší malé země. Čtyřiapadesáté výročí skonu toho mladšího, studenta pražské Filozofické fakulty Jana Palacha, který se zapálil 16. ledna 1969 na Václavském náměstí v Praze, si připomínáme právě dnes, 19. ledna 2023.

 

Posmrtná maska Jana Palacha vytvořená Olbramem Zoubkem.

Jan Palach se narodil před 75 lety v Praze. V roce 1966 odmaturoval na mělnické střední všeobecně vzdělávací škole (gymnáziu) a toužil studovat na Filozofické fakultě UK v Praze. Pro svůj „živnostenský původ“ (otec byl původně majitelem cukrárny) však nebyl přijat, a tak začal studovat na Vysoké škole ekonomické. V roce 1968 se o přijetí na Filozofickou fakultu pokusil znovu a uspěl. Téhož roku podnikl dvě zahraniční cesty – v létě odjel na studentskou brigádu do tehdejšího SSSR, z níž se vrátil jen pár dnů invazí, na podzim odcestoval na brigádu do Francie. Po svém návratu se zúčastnil mnoha protestních akcí proti okupaci sovětskými vojsky, včetně studentské stávky. Protože však měl pocit, že lidé rezignovali a velmi jej znepokojovala politická situace v Československu, rozhodl se pro radikální „akci“, jak svůj čin sám nazval. Dne 16. ledna 1969 odpoledne se na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Zemřel na rozsáhlé popáleniny o tři dny později. Ve svém rozhovoru s ošetřující lékařkou Zdenkou Kmuníčkovou, jen pár hodin před svou smrtí, připomenul – v reakci na dotaz, proč se rozhodl upálit – právě Jana Husa.

Výjimečný čin Jana Palacha vyvolal obrovskou vlnu emocí, jeho pohřbu 25. ledna 1969 se zúčastnilo několik desítek tisíc lidí. V prvních měsících roku 1969 také došlo k několika dalším sebevražedným pokusům mladých lidí, kteří následovali Palachova „příkladu“ – Jana Zajíce, Josefa Hlavatého, Evžena Plocka, Michala Lefčíka…

Krátce po Palachově pohřbu se začaly šířit lživé teorie o upálení Jana Palacha, které šířil především komunistický funkcionář Vilém Nový. Podle něj se Palach ve skutečnosti nechtěl zabít, chtěl pouze destabilizovat situaci ve společnosti.

V reakci na to podala Libuše Palachová, Janova matka, na Viléma Nového žalobu na ochranu osobnosti. Zastupovala ji advokátka JUDr. Dagmar Burešová, která za čest Jana Palacha a jeho rodiny velmi statečně bojovala. Navzdory tomu soudkyně Jarmila Ortová žalobu zamítla.

Zmíněnou kauzu, ale i životní příběh Dagmar Burešové připomněla i výstava České advokátní komory Advokáti proti totalitě, která proběhla na podzim loňského roku v Plzni, a předtím ještě v Praze a v Brně. Pokud jste si nestihli navštívit osobně, můžete ji zhlédnout online ZDE.

O případu Jana Palacha se můžete dozvědět více také na speciálních webových stránkách www.advokatiprotitotalite.cz, které provozuje Česká advokátní komora, či ze stejnojmenné publikace, kterou ČAK vydala u příležitosti 30. výročí sametové revoluce (zakoupit ji můžete ZDE).

 

Redakce AD
Foto: redakce AD

Go to TOP