Americké i české zkušenosti se sjednáváním dohod o vině a trestu byly obsahem dvou zajímavých seminářů, které se konaly v pátek 6. října 2023 v Justičním areálu na Míčánkách v Praze a v následně v pondělí 9. října v Brně v sále u Veřejného obhájce práv. Se čtyřmi americkými lektory na nich debatovali čeští státní zástupci, advokáti, soudci i policisté. Semináře moderoval náměstek nejvyššího státního zástupce Mgr. Jiří Pavlík. 

Hlavními lektory seminářů pořádaných Nejvyšším státním zastupitelstvím, Velvyslanectvím USA a Justiční akademií byli tři američtí federální žalobci – Gjon Juncaj, Anden Chow a Peter J. Ainsworth, a federální soudce Paul Gregory Byron. Všichni čtyři navštívili Českou republiku již letos na jaře a vedli dva semináře, rovněž jeden v Praze a jeden v Brně, na téma Dohoda o vině a trestu v USA, tehdy spolupořádané i Českou advokátní komorou –  viz  Jak na DOVT radili odborníci z USA na dvou exkluzivních seminářích ČAK.

Podobně jako při jarních seminářích se úvodem ujal slova jeden z žalobců, pan Gion Juncaj, který popsal systém, ve kterém on i jeho kolegové pracují, tedy systém federální, v němž se dohodou o vině a trestu řeší více než 97 procent případů, a pokud by tomu tak nebylo, tak by podle jeho slov celý systém zkolaboval. Základní podmínkou pro uzavírání dohod je pak podle něj postupně a dlouhodobě vybudovaná důvěra a neustálá komunikace mezi žalobci a obhájci. Samotná dohoda o vině a trestu pak je prostě smlouva, podepisovaná obviněným, jeho obhájcem, žalobcem a probačním úředníkem.

Jak následně ve svém vystoupení poznamenal soudce Paul Gregory Byron, ohromující čísla o 97 procentech případů uzavřených dohodou o vině a trestu neplatí u státních soudů, kde nejsou zdaleka tak vysoká. On sám jako soudce se samozřejmě sjednávání dohody o vině a trestu neúčastní, „jenom“ ji schvaluje, ale není to jeho povinností; může dohodu, například po vyslechnutí oběti či pozůstalých, odmítnout (i když oběti nemají právo dohodu vetovat), případně nemusí respektovat rozmezí navrženého trestu.

O první české zkušenosti se sjednáváním dohod o vině a trestu (DOVT) se pak s účastníky semináře podělili státní zástupce z Vrchního státní zastupitelství v Praze Mgr. Zdeněk Matula a pražský advokát Mgr. Ondřej Ambrož, kteří spolu pět měsíců vyjednávali DOVT pro právnickou osobu obžalovanou podle § 256 trestního zákoníku z ovlivňování veřejné zakázky. Oba během svého vystoupení ocenili Memorandum o součinnosti, podepsané představiteli ČAK a Nejvyššího státního zastupitelství 7. prosince 2018, které výslovně podporuje jako žádoucí vzájemnou komunikaci s mezi státními zástupci a obhájci a prolamuje tak dlouholeté bariéry a obavy z neformální spolupráce mezi nimi jako něčeho podezřelého.

Jak řekl úvodem státní zástupce Mgr. Matula, v České republice se v současné době končí uzavřením dohody o vině a trestu jen asi jedno procento případů ze všech, u závažné kriminality to již ale je každá sedmá věc; on sám má za sebou zatím dvacet uzavřených dohod, přičemž devadesát procent z nich bylo uzavřeno v přípravném řízení díky aktivitě policejního orgánu. Absolutní většina těchto dohod se týkala jen jednoho obviněného, který si chtěl pouze vyjednat co nejnižší trest, ale nechtěl se stát spolupracujícím obviněným, a tedy případně přispět k objasnění činů dalších pachatelů. Za velmi zajímavý označil Mgr. Matula americký „dvoukolový“ systém, kdy se nejdříve vyjednává o vině a až později, s časovým odstupem, o výši trestu. „U nás jsou ty dohody jen o trestu, ne o vině,“ uvedl Matula. Podle jeho slov v Česku také chybí tabulka, která existuje v USA, jíž by se mohli všichni řídit, a díky které by bylo všem stranám jasné, jak vysoký (nebo spíše nízký) trest může ten, kdo uzavře DOVT, očekávat.

Samotný Matula, jak velmi otevřeně přiznal, nabízí benefity podle toho, jak rychle obviněný přijde. „Nejméně vstřícný jsem, když už jsem musel napsat obžalobu,“ uvedl. Poukázal v této souvislosti i na problém, který státním zástupcům způsobuje nedávná novela trestního řádu, podle níž musí do obžaloby napsat i to, jak vysoký navrhují trest, aby se pak v médiích o sobě například dočetli v titulku: Státní zástupce chtěl pět let, ale spokojil se s podmínkou.

Na Matulovo vystoupení pak navázal advokát Mgr. Ondřej Ambrož, který vidí budoucnost DOVT v dohodách se trestně stíhanými právnickými osobami, pro které je nejdůležitější reputace, pověst a délka trestního řízení. „To vyjednávání se tak soustředí na výši peněžitého trestu, jehož zaplacením je trest hned vykonán a společnost má možnost se rychle zbavit trestní minulosti,“ uvedl Mgr Ambrož. Ten se dále vyjádřil i k Metodice Nejvyššího státního zastupitelství 1-SL-111-2022.pdf (verejnazaloba.cz) z 27. ledna letošního roku, která se týká právě postupu státních zástupců při sjednávání dohod o vině a trestu a je podle Mgr. Ambrože poněkud obecná. „Uvádí se v ní, že čím dříve bude uzavřena dohoda, tím nižší bude trest, ale když se mě klient při sdělení obvinění zeptá, kolik dostane, a já se marně dožaduji nahlédnutí do spisu, tak se klient k dohodě těžko motivuje,“ řekl. Podle jeho slov je tedy třeba, aby klient, který bude mít již na začátku zájem o DOVT, měl k dispozici veškeré informace shromážděné orgány činnými v trestním řízení.

V průběhu semináře vystoupila řada přítomných advokátů, soudců i státních zástupců, kteří v debatě „vytáhli“ řadu v praxi aktuálních problémů – namátkou jmenujme například uzavírání DOVT jen některými z mnoha obviněných v jedné kauze, vztah DOVT k prohlášení o vině, otázku potřebné míry dokazování při uzavření DOVT či reakce veřejnosti na dohodnutou výši trestu.

Redakce AD

Foto: Redakce AD