Soudní dvůr EU zveřejnil dne 22. června 2023 usnesení Tribunálu ve věci T-628/22 | Repasi v. Komise, jímž Tribunál odmítl jako nepřípustnou žalobu evropského poslance proti nařízení Evropské komise o udržitelnosti některých hospodářských činností v odvětvích fosilního plynu a jaderné energie. Podle Tribunálu nemohou – na rozdíl od Evropského parlamentu – jednotliví členové Parlamentu takový akt EK napadnout.

Dne 18. června 2020 Evropský parlament a Rada Evropské Unie přijaly nařízení 2020/852 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic¹. Toto nařízení stanoví kritéria pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, a to ve světle různých enviromentálních cílů, které jsou v něm stanoveny. Zmírňování změny klimatu představuje jeden z těchto cílů². Podle tohoto dokumentu přechodné hospodářské činnosti, tj. činnosti, u nichž neexistují technologicky a hospodářsky využitelné nízkouhlíkové alternativy, významně přispívají ke zmírnění změny klimatu, jestliže směřují ke klimatické neutralitě, a to za předpokladu, že jsou splněna některá kritéria.

V této souvislosti přijala Evropská komise nařízení v přenesené pravomoci 2022/1214³, kterým se stanoví technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek některé hospodářské činnosti v odvětvích fosilního plynu a jaderné energie spadají do přechodných činností, jež mohou významně přispět k cíli, kterým je zmírňování změny klimatu.

Vzhledem k tomu, že René Repasi, poslanec Evropského parlamentu, měl za to, že Komise překročila pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, která jí byla svěřena, podal k Tribunálu žalobu na neplatnost tohoto nařízení, přičemž tvrdil, že toto nařízení zasáhlo do legislativní pravomoci Parlamentu, a tudíž do jeho práv jakožto jeho poslance.

Tribunál se ve svém usnesení poprvé vyjádřil k aktivní legitimaci poslance Parlamentu proti nařízení v přenesené pravomoci Komise a následně žalobu odmítl jako nepřípustnou.

Závěry Tribunálu

Úvodem Tribunál připomněl, že podle čl. 263 čtvrtého pododstavce SFEU může každá fyzická nebo právnická osoba podat žalobu proti aktu, který jí není určen, pokud se jí dotčený akt bezprostředně a osobně dotýká nebo pokud se jedná o nařizovací akt, jenž se jí bezprostředně dotýká a nevyžaduje přijetí prováděcích opatření. K tomu, aby byl jednotlivec zpochybněným aktem dotčen bezprostředně, musí být kumulativně splněna dvě kritéria. Zaprvé zpochybněné opatření musí mít bezprostřední účinky na jeho právní postavení a zadruhé nesmí ponechávat adresátům pověřeným jeho provedením žádnou posuzovací pravomoc.

Pokud jde o postavení žalobce za účelem zpochybnění nařízení v přenesené pravomoci 2022/1214, z judikatury vyplývá, že akt Parlamentu, který se dotýká podmínek výkonu parlamentních funkcí jeho poslanců, je aktem, jenž se bezprostředně dotýká jejich právního postavení. Tribunál však upřesnil, že se tato judikatura týká vnitřních organizačních opatření Parlamentu, která se bezprostředně dotýkají jeho poslanců, a nelze ji přenést na projednávaný případ, v němž práva těchto poslanců mohla být údajným zásahem do legislativní pravomoci Parlamentu dotčena pouze nepřímo. Všechna práva žalobce související s výkonem legislativní pravomoci Parlamentu, jako je právo účastnit se řádného legislativního postupu, právo na dodržování ustanovení v oblasti pravomocí a postupů, na obranu demokratických pravomocí Parlamentu, jakož i hlasovací právo, právo iniciativy a účasti za účelem vykonávání politického vlivu, mají být totiž vykonávána pouze v rámci vnitřních postupů Parlamentu, a nelze mít tedy za to, že jsou přijetím nařízení v přenesené pravomoci 2022/1214 bezprostředně dotčena.

V tomto ohledu Tribunál dodal, že zásada zastupitelské demokracie a zásada právního státu, kterých se dovolává žalobce na podporu uznání své aktivní legitimace, stejně jako ochrana institucionální rovnováhy nebo práva na právní ochranu menšiny nemohou tento závěr zpochybnit, jelikož Parlament má právo podat žalobu proti aktům unijního práva, jež může zajistit dodržování těchto zásad. Totéž platí pro argumenty žalobce, podle nichž by poslanci Parlamentu měli být bezprostředně dotčeni akty, které se dotýkají kompetenčních pravidel, základních ustanovení legislativního postupu nebo aktů představujících zneužití pravomoci.

S ohledem na tyto úvahy Tribunál dospěl k závěru, že žalobce nemá aktivní legitimaci, jelikož není bezprostředně dotčen nařízením v přenesené pravomoci 2022/1214.

Úplné znění usnesení se zveřejňuje na stránce curia.europa.eu.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: curia.europa.eu

¹ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. 2020, L 198, str. 13).

² Články 3 a 9 nařízení 2020/852.

³ Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1214 ze dne 9. března 2022, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139, pokud jde o hospodářské činnosti v některých odvětvích energetiky, a nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2178, pokud jde o specifické zveřejňování informací v souvislosti s těmito hospodářskými činnostmi (Úř. věst. 2022, L 188, str. 1).