Zastánci Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí nedokázali prosadit, aby dne 19. září 2023 Stálá komise Senátu pro Ústavu České republiky a parlamentní procedury doporučila ratifikaci tohoto kontroverzního dokumentu. Hlasování znemožnili odpůrci této takzvané Istanbulské úmluvy, která řeší i genderově podmíněné násilí. Před rozhodováním většinově opustili jednací místnost, neboť by byli v menšině. Zamítnutí ratifikace ani jeden z nich komisi nenavrhoval. Zatím není jisté, zda Senát bude o úmluvě rozhodovat už na předpokládané schůzi od 18. října.

Ze senátních výborů podpořil ratifikaci úmluvy pouze Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice, a to nejtěsnější většinou tří z pěti členů. Odmítly ji naopak Ústavně-právní výbor, Výbor pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost a Výbor pro záležitosti EU.

Schválení úmluvy navrhl komisi MUDr. Bc. Marek Hilšer, Ph.D. Podle něj právní experti vyvrátili výhrady kritiků, že úmluva znamená v podstatě převýchovu lidstva k nové podobě existence a soužití, neboť prosazuje genderovou ideologii. Podle Ing. Michaela Canova, který jednání před koncem opustil spolu s Mgr. Janou Zwyrtek Hamplovou se tím „naprosto přehlušuje to dobré, co úmluva přináší“.

Předseda komise JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D., poukázal na vágní formulace úmluvy, které předjímají nárokovost finanční podpory jakoukoli nevládní organizací na projekty týkající se ochrany či pomoci obětem násilí. Podle senátora Hraby se úmluva stane pramenem práva pro domáhání se genderových práv. Senátorka JUDr. Hana Kordová Marvanová naopak uvedla, že přijetí úmluvy potvrdí zařazení ČR do společnosti demokratických států, které prosazují rovná práva mužů a žen. „Není to o vnucování jiných konceptů, nic takového tam není, je to celé o boji proti násilí,“ řekla.

Přijetí úmluvy podpořil také předseda Senátu RNDr. Miloš Vystrčil. „Měli bychom najít sílu k tomu úmluvu schválit,“ uvedl. Argumenty proti ratifikaci vnímá „trochu jako boj proti tomu, abychom se polepšili“.

Ústavní právník prof. JUDr. Jan Kysela, Ph.D., DSc., se shodl s vedoucí Katedry mezinárodního práva z Karlovy univerzity prof. JUDr. PhDr. Veronikou Bílkovou, Ph.D., E.MA., na tom, že úmluva je v souladu s českým ústavním pořádkem. Úmluva podle profesora Kysely „patří k upovídanějším, což je důvod, proč jde leckomu na nervy“. Pokud by neobsahovala sporné formulace týkající se například genderu, odstranilo by to problémy s její ratifikací.

Podle profesorky Bílkové úmluva představuje nově ucelený propracovaný systém doporučení pro potírání násilí na ženách a domácího násilí. Neřeší ani legalizaci manželství nebo adopci dětí stejnopohlavními páry, zdůraznila. Neumožňuje obrátit se proti neplnění smlouvy ani na Evropský soud pro lidská práva, ani na Evropský soudní dvůr ani poté, co se Evropská unie stane jako celek od 1. října smluvní stranou. Potvrdil to také Mgr. Michal Franěk, vrchní ředitel Sekce koordinace tvorby právních předpisů Ministerstva spravedlnosti. Podle něj pojem gender není definován v úmluvě jako alternativa pohlaví, ale soubor společenských okolností, které má úmluva chránit. „Nenutí státy, aby slovo gender uzákonily,“ dodal.

Česká republika úmluvu podepsala v roce 2016, její předložení Parlamentu k ratifikaci minulé vlády několikrát odložily. ČR patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly. Úmluvu zatím přijalo 37 ze 43 členských států Rady Evropy. Dokument zatím neratifikovaly Maďarsko, Litva nebo Lotyšsko, Turecko podpis pod úmluvou odvolalo.

Dokument v Česku důrazně odmítají konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců. Podle zastánců pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com