Okresní soudy loni poslaly do vězení 8 403 lidí, krajské soudy dalších 727. Více než 70 procent odsouzených k trestu odnětí svobody tvořili u okresních soudů pachatelé krádeží, maření výkonu úředního rozhodnutí a zanedbání povinné výživy. Krajské soudy pak uložily nejvíce nepodmíněných trestů výrobcům či distributorům drog, daňovým delikventům a vrahům. Vyplývá to z výroční justiční zprávy, kterou zpracovalo Ministerstvo spravedlnosti. Průměrná délka uloženého nepodmíněného trestu vězení činila loni u okresních soudů 13,6 měsíce. Na pobyt odsouzeného ve věznici stát aktuálně vynakládá 1 850 korun denně.

Kvůli krádeži poslaly soudy za mříže 3 174 lidí, a to průměrně na 13,1 měsíce. Za nerespektování úředních rozhodnutí skončilo ve vězení 2 263 lidí, v průměru na 6,2 měsíce. Neplatičů alimentů zamířilo za mříže 522, průměrně na 7,2 měsíce. V žebříčku lidí nejčastěji odsouzených k trestu odnětí svobody vězení následovali drogoví delikventi, pachatelé loupeží, porušování domovní svobody a ohrožení pod vlivem návykové látky, dále podvodníci a výtržníci.

Náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Karel Dvořák k tomu minulý týden na tiskové konferenci poznamenal, že soudy pachatele tří zmíněných nejfrekventovanějších trestných činů neposílají do vězení při prvním prohřešku. „Museli tedy páchat další trestnou činnost předtím,“ řekl. Vysoký počet pachatelů takzvaných „mařáků“ pak podle něj svědčí i o systémovém nedostatku ohledně vynutitelnosti práva v Česku.

Krajské soudy, které řeší závažnější formy trestné činnosti, se oproti okresním soudům vyznačují násobně menším počtem odsouzených a také výrazně vyššími ukládanými tresty – průměrný loni činil 81,6 měsíce, tedy necelých sedm let. Zhruba třetina potrestaných nepodmíněným vězením byli pachatelé hospodářských trestných činů. Odsouzených distributorů a výrobců drog bylo 165, dále 126 daňových delikventů, 78 vrahů, 77 podvodníků. Následovalo 65 pachatelů znásilnění, 44 pachatelů těžkého ublížení na zdraví a 38 pachatelů loupeží. Nejvyšší tresty – v průměru 12 let – ukládaly soudy za vraždy.

V českých věznicích je aktuálně 19 714 lidí, z toho 17 772 ve výkonu trestu a zbytek ve vazbě či v detenci. Ministerstvo spravedlnosti chce prosadit novelu trestního zákoníku, která by věznicím ulevila – hodlá například částečně dekriminalizovat neplacení alimentů a za jejich úmyslné neplacení snížit trestní sazbu. Důraz míní klást na alternativní tresty, zejména na trest peněžitý. Podle výroční zprávy počet těchto trestů roste, loni jich bylo 12 051 s průměrnou výší 33 752 korun a celkově soudy rozdaly tresty ve výši přes 406 milionů korun.

Další náměstek ministra spravedlnosti Ing. Bc. Radomíra Daňhela, MBA, LL.M., upozornil na to, že zatímco klasický vězeň stojí stát 1 850 korun denně, klient probačního domu vyjde na 880 korun. Další cestou pro stát, jak v tomto ohledu ušetřit, je projekt tzv. otevřené věznice, u jehož absolventů existuje podle náměstka Daňhela zhruba čtyřikrát menší riziko, že se do vězení vrátí. Probační dům pro lidi podmíněné propuštěné z vězení funguje od konce loňského roku v Písku, vznikl za pomoci norských fondů. Otevřená věznice stojí zatím jen v Jiřících, stát ale Vězeňské službě přidělil finanční prostředky na výstavbu další, a to ve Velkých Přílepech u Prahy.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: archiv VS ČR