Sněmovna zřejmě schválí elektronizaci matrik, ústavně-právní výbor ji podpořil

Poslanecká sněmovna by mohla schválit elektronizaci matrik prostřednictvím jednotného informačního systému, jehož zavedení se předpokládá od roku 2027. Ústavně-právní výbor podpořil hlasy všech přítomných členů vládní novelu zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení a o změně některých souvisejících zákonů, a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

 

Elektronizace matrik má být dalším krokem v digitalizaci státní správy. Matriční knihy v listinné podobě zůstanou zachovány. Navíc budou i v centralizovaném informačním systému, což má usnadnit přístup lidí k matrice. Rodný list, oddací list nebo úmrtní list bude vydávat kterýkoli matriční úřad bez ohledu na místní příslušnost, a také vybrané zastupitelské úřady. Systém umožní podle důvodové zprávy vydávání matričních dokladů i v elektronické podobě s dálkovým ověřením jejich platnosti, přičemž se počítá i se systémem jejich dálkové verifikace.

Vznik systému eMatrika by měl podle odhadů v důvodové zprávě stát zhruba 364,5 milionu korun. Roční provozní náklady mají činit zhruba 35 milionů korun.

Novela zákona zahrnuje i další novinky. Stejnopohlavní páry by mohly vstoupit podle předlohy do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na 14 z nich jako nyní. Poslanec Mgr. Ondřej Kolář se obává toho, že by se z rozšíření mohl stát argument pro zamítnutí uzákonění možnosti manželství i pro homosexuály, jak to navrhla skupina poslanců v novele, která čeká možná na podzim druhé sněmovní čtení. Mgr. Petr Vokáč za Ministerstvo vnitra ale takový záměr odmítl.

Předloha také umožní určení otcovství takzvanou trojdohodou, tedy souhlasným prohlášením matky, jejího manžela, který není otcem, a skutečného otce dítěte po zahájení rozvodového řízení. Do matriční knihy by také mělo být možné nově zapsat domácí či zdrobnělá jména, čehož se podle zdůvodnění dosud rodiče v mnoha případech domohli soudně. Z nynějších 15 na 12 let snižuje novela věkovou hranici, od které je pro změnu jména či příjmení dítěte vyžadován jeho souhlas. Neslyšícím, němým a hluchoslepým lidem bude muset matriční úřad bezplatně zajistit tlumočníka či prostředníka pro úkony, pro něž to zákon vyžaduje.

Snazší má být oddávání snoubenců. Novela ruší podmínku trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v obci bez matriky pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této obce. Pokud ani jeden ze snoubenců v dané obci trvalý pobyt nemá, v současnosti je musí oddat starosta z takzvané matriční obce. Za zákonem stanovených podmínek navíc bude možné uzavřít manželství v jazyku národnostní menšiny.

 

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: redakce AD

Go to TOP