Doba oddlužení se možná zkrátí z nynějších základních pěti let na tři roky pro všechny dlužníky. Předpokládá to vládní novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), kterou v úvodním kole svého 73. zasedání dne 29. srpna podpořila Poslanecká sněmovna. Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Navrhované změny vycházejí z evropské směrnice a měly by proces zpřístupnit širšímu okruhu lidí z řad podnikatelů i spotřebitelů. Předloha nyní zamíří k posouzení do Ústavně-právního výboru PS P ČR.

Úpravy mají podle Ministerstva spravedlnosti zajistit to, aby lidé v úpadku získali druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti a vrátit se do legální ekonomiky. Ve zdůvodnění ministerstvo upozornilo na to, že kvůli energetické krizi, vyšší inflaci i dalším ekonomickým dopadům ruské invaze na Ukrajinu klesá reálná kupní síla obyvatel a riziko úpadku se zvyšuje i u lidí z vyšší střední třídy.

„Zájmy věřitelů jsou v oddlužení uspokojivě chráněny,“ zdůraznil k novele ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D. Podle poslankyně Mgr. Ing. Taťány Malé je ale otázka, zda změny neohrozí rovnováhu mezi věřiteli a dlužníky. Nesmí se podle ní vrátit stav, kdy věřitelé vymáhali své peníze „baseballovými pálkami“. MUDr. Iveta Štefanová uvedla,  že je pro podporu návratu poctivého dlužníka z dluhové pasti, nesmí se tak ale dít na úkor věřitelů. Poslanec Mgr. et Mgr. Jakub Michálek, Ph.D., podotkl, že pro předlužené lidi musí být výhodné přejít do insolvence a legálně pracovat.

Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě. Základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí lidé uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů. Senioři, zdravotně postižení lidé a lidé s dluhy z dětství mají zvýhodněný režim.

Novela zavádí tříletý proces oddlužení s možností prodloužení, déle by také trvat prodej zbytkového dlužníkova majetku. Osvobození od placení zbývajících dluhů by nově nebylo podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Povinnosti by dlužník splnil, pokud by „dosáhl předpokládané míry uspokojení pohledávek nezajištěných věřitelů určené insolvenčním soudem v rozhodnutí o schválení oddlužení“.

Pro řádné plnění povinností by dlužník musel při plnění splátkového kalendáře plně využívat možnosti svých příjmů a dosahovat odpovídající mzdy, nebo jiného příjmu. Nesměl by uměle své příjmy snižovat. Předpokladem povolení oddlužení by zůstala podmínka, že ostatní věřitelé obdrží alespoň tolik, kolik zpravidla při plnění splátkového kalendáře obdrží insolvenční správce za svou činnost.

Předloha podle zdůvodnění zakotvuje přísnější požadavky na řádné plnění povinností dlužníka i na dohled ze strany insolvenčního správce tak, aby dlužník splatil dluhy v nejvyšší reálně dosažitelné míře. Měla by také lépe bránit možnému zneužití oddlužení.

První oddlužení konkrétního dlužníka by po účinnosti předlohy předpokládané od příštího roku trvalo vždy tři roky. Do stejného procesu by pak nesměl vstoupit ve lhůtě 12 let místo nynějších deseti let. Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.

Zdroj: ČTK
Foto: PS P ČR