Ministerstvo financí předložilo návrh nového zákona o účetnictví. Podle ministerstva by měl české účetnictví přiblížit mezinárodní praxi, když klade větší důraz na zpracování účetní závěrky a menší na samotné účtování. Součástí návrhu je také zrušení povinnosti vést účetnictví pro fyzické osoby a pro malé neziskové organizace. Návrh, který ministr financí Zbyněk Stanjura označil za jednu z priorit svého resortu pro zbytek volebního období, nyní projedná Legislativní rada vlády a následně ho dostane k posouzení kabinet.

Podle Zbyňka Stanjury sice zákon o účetnictví není atraktivní politické téma, je ale žádoucí ho změnit, protože současná úprava vychází z 90. let. „Vedeme o tom dlouhou debatu se všemi profesními organizacemi a určitě to přinese moderní účetnictví do České republiky. Už to určitě po těch desítkách let potřebujeme,“ řekl ministr.

„Hlavním úkolem moderního ‚finančního‘ účetnictví je věrně zobrazit ekonomickou situaci dané účetní jednotky a vytvářet prostor jak pro objektivní předvídání vývoje účetních jednotek v budoucnosti, tak pro hodnocení odpovědných orgánů a managementu za dosažené výsledky,“ uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona. Materiál se proto zaměřuje zejména na zpracování účetních výkazů obsažených v účetní závěrce, ne na účtování o konkrétních případech.

„Návrh obsahuje nově vymezení prvků účetních výkazů, které jsou aktiva, dluhy, vlastní kapitál, výnosy a náklady. Dále definuje související pojmy, jako jsou pohledávky, deriváty a rezervy,“ sdělil certifikovaný auditor ze společnosti BDO Jiří Sedláček. V oblasti samotného účtování zákon podle něj nepřináší revoluční změny, spíš upravuje způsob účtování některých případů, jako jsou leasing či dotace, nebo zavádí novou metodu oceňování.

Zákon by měl snížit administrativní zátěž spojenou s účetnictvím

Nový zákon by také měl snížit administrativní zátěž spojenou s účetnictvím. V současnosti musí vést účetnictví fyzické osoby, jejichž roční příjmy dosahují 25 milionů korun. Tuto povinnost návrh zákona vypouští. Stejné uvolnění se má týkat i malých neziskových organizací, které nejsou plátci daně z přidané hodnoty a mají roční příjmy i úhrn aktiv nižší než tři miliony korun. Lidé i neziskové organizace se ale mohou rozhodnout dobrovolně účetnictví vést.

Zmírnit by se měla také kritéria, na základě kterých musí firmy povinně nechat účetní závěrku ověřit auditorem. V současnosti se to týká firem, které plní nejméně dvě z kritérií hodnoty aktiv přes 40 milionů korun, ročního obratu přes 80 milionů korun a počtu zaměstnanců přesahujícího 50. Nově se limit hodnoty aktiv má zvýšit na 120 milionů korun a limit ročního obratu na 240 milionů korun.

Podle návrhu by měl zákon nabýt účinnosti od 1. ledna 2025. „Samotné ministerstvo financí v rámci vypořádání připomínek uvádí, že datum účinností zákona bude závislé na implementaci všech návazných předpisů, jako jsou prováděcí vyhlášky a ostatní změny navazujících zákonů,“ upozornil však Jiří Sedláček.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com