Letní dovolenou tráví JUDr. Petr Sperk zcela netradičně. Nikdo by asi nečekal, že klatovského trestního soudce může v létě spatřit za volantem kombajnu při sklizni. A pokud se to poštěstí, každý si hned položí otázku: Jak je to možné, jak k tomu došlo? On sám označuje svého koníčka, kdy se ze soudce stává na čas zkušeným zemědělcem, za velkou relaxaci. „Krásně si u toho vyčistím hlavu,“ říká.

Klatovský trestní soudce Petr Sperk má zkušenosti nejen v soudní síni, ale také se sklizní zemědělských plodin. „S ohledem na to, že jsem od malička vyrůstal na vsi, a rodiče i prarodiče pracovali v zemědělství, stejně jako děda s otcem obhospodařovali pole, měl jsem celkově k zemědělství blízko, od pěstování obilovin po brambory a cibuli. Navíc v rámci zaměstnání otec jezdil právě s kombajnem,“ vypráví soudce Petr Sperk. „V době, kdy všude byly západoněmecké malé stroje, dostal otec přidělený nový kombajn Massey Ferguson 40, který byl oproti klasickým kombajnům komfortní a obrovský. To mě fascinovalo. Trávil jsem pak prázdniny na kombajnu s otcem, čímž jsem se postupně učil jednotlivé věci potřebné k obsluze a údržbě stroje,“ vzpomíná soudce, který vedle paragrafů ovládá bravurně i velkou zemědělskou techniku.

„Kombajn jako takový mě vždy bavil nejvíce, ačkoliv ovládám i práci s traktory, bagry, manipulátory a podobně. Postupem času se otec začal osamostatňovat a pořídil si první vlastní kombajn. Ten používal jak na vlastní pole, tak ke službám pro jiné zemědělce. Časem se kombajny měnily, až se zakotvilo u značky Claas. A dnes vlastní otec celkem 3 kombajny,“ popisuje zasvěceně Petr Sperk, který prý od chvíle, kdy to bylo možné, na kombajnu začal jezdit. Následoval ho i jeho bratr.

Každý rok se soudce na žně těší, odpočine si od běžné rutiny

„Kombajn je pro mě takový životní koníček. A každý rok se na žně těším,“ přiznává klatovský soudce, pro kterého to prý hlavně znamená velkou relaxaci.

„Na kombajnu si vyčistím hlavu, odpočinu si i od běžné rutiny. V rámci žní se řeší spíše opravy či údržba, kterou mám již zautomatizovanou. A pak po návratu do práce soudce, se mi lépe pracuje,“ pochvaluje si změnu režimu.

Když se v době dospívání rozhodoval, jakému povolání se chce věnovat, zvítězila přesto touha stát se právníkem. „Na gymnáziu jsem se zajímal o společenské vědy, po maturitě jsem se rozhodoval mezi právy a ekonomií,“ říká. A nakonec prý zvítězilo právo, přestože v rodině žádnou inspiraci neměl, ani nikdo v jeho okolí se tomuto oboru nevěnoval. „Dalo by se říci, že to bylo moje rozhodnutí ničím neovlivněné, a dnes ničeho nelituji a asi bych neměnil,“ přiznává soudce.

Po dostudování vysoké školy však stále zůstal svému koníčku věrný. „Díky ohleduplnosti zaměstnavatele jsem si v létě vybíral dovolenou v trvání 3 týdnů určených právě na žně,“ říká Petr Sperk s tím, že tak tomu zůstalo i po jeho jmenování soudcem, „…kdy se ale v případě nepříznivého počasí dostavuji na soud a řeším potřebné věci, také využívám i o dovolené vzdálený přístup, takže úplně z pracovní rutiny nevycházím,“ popisuje.

Řídit kombajn je pro něho stále radost a potěšení. „Rodičům se snažím ve volném čase pomáhat pravidelně i mimo sezonu, nejen se sklizní obilovin, ale také brambor, cibule,“ doplňuje.

A přestože vývoj jde dál a obsluha kombajnu doznala od dob jeho dětství velkých změn, drží soudce s novinkami krok. „V dnešní době je již obsluha strojů dost automatizovaná, od autopilota, či GPS pilota.., tudíž ovládání se zjednodušuje, ačkoliv stále je potřeba lidský faktor. S ohledem na zvětšující se stroje a adaptéry je složitější manipulace zejména při přesunu na pole, ale vše se dá rychle naučit a člověk si zvykne,“ říká soudce – zemědělec.

A kolik hodin denně tráví při sklizni za volantem? „To záleží podle počasí, podmínek sklizně a také na rose, ale v průměru, pokud neprší, tak ráno cca 1-2 hodiny trvá údržba a tankování, případně drobné opravy, následně 15-16 hodin za volantem při sklizni či přesunech na pole. Někdy je to s ohledem na počasí zkráceno, ale v průměru to určitě okolo 12 hodin bude,“ popisuje Petr Sperk.

Soudce by měl vždy zachovat chladnou hlavu, být nestranný a slušný vůči všem stranám

Na otázku, zda se po takovém zápřahu vrací pak do soudní síně plný energie načerpané z přírody, nebo cítí i únavu, odpovídá: „Po žních cítím první 2, 3 dny únavu fyzickou, nikoliv psychickou. Ale po doplnění spánkového deficitu se vše vrací do normálu a celé je to jen ku prospěchu mého běžného zaměstnání. Navíc mi znalost zemědělských strojů atp. již nejednou pomohla i k posouzení jednotlivých pracovních věcí,“ dodává soudce, kterému tato skutečně aktivní dovolená pomáhá udržet si nadhled, klid a nestrannost i v zaměstnání.

Rodina si prý na tento specifický způsob trávení dovolené zvykla. „Co se týká manželky, ta již můj koníček relativně toleruje, co se týká synů, ti jsou jím unešení podobně, jako jsem býval i já v jejich věku. Takže se mnou pravidelně jezdí a také již vyžadují i usednutí za volant.“

Nyní po žních oblékl Petr Sperk opět talár soudce a vrátil se do soudní síně. Podle něj by měl být každý soudce především nestranný. „A to i v případech, kdy nesouhlasí vždy s jednáním či skutkem účastníka řízení, nebo mu je účastník nesympatický, třeba i svým projevem, někdy i hrubým… Vždy by měl zachovat chladnou hlavu a být slušný vůči všem stranám a případně v klidu se snažit nevhodné chování vyřešit, ačkoliv toto vždy možné také není. Každopádně by soudce měl být spravedlivý a měl by věci řešit dle možností rychle, jelikož se mohou dotýkat práv ostatních, ať už se jedná o věci civilní či trestní, kde by potrestání pachatele mělo přijít co nejdříve jako reakce na spáchaný skutek,“ říká soudce, jenž má vedle kombajnu i další koníčky, kterým se ve volném čase rád věnuje. „Patří mezi ně fotbal, jsem také aktivním motorkářem, proto čas věnuji i tomuto koníčku, a samozřejmě také dětem a rodině,“ uzavírá Petr Sperk.

Redakce AD
Foto: archiv Petra Sperka