Na svém zasedání 23. srpna 2023 vláda schválila návrh novely zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Ta přináší například precizaci definice utajované informace či zavedení speciálního režimu pro přístup státních zaměstnanců k utajované informaci stupně „Vyhrazené“. Ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., má do konce roku vládě předložit návrh zákona, který rozšíří možnosti odčerpávání zajištěného nelegálně nabytého majetku. Úkol dostal po projednání analýzy, která měla prozkoumat možnosti odčerpávání majetku v případech, kdy není jasně prokázáno, z jakého konkrétního zdrojového trestného činu nelegální výnos pochází.

Ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D., představil analýzu možností odčerpávání nelegálně nabytého majetku. Jejím cílem je prozkoumat možnosti rozšíření zákonných nástrojů umožňujících odčerpávání zajištěného majetku i u těch případů, kde není jasně prokázáno, z jakého konkrétního zdrojového trestného činu pochází nelegální výnos. Ze tří analýzou navržených legislativních řešení se vláda nakonec rozhodla pro trestní variantu, která předpokládá zásadní rozšíření stávajícího trestněprávního rámce odčerpávání majetku, který je navázán na prokázání konkrétního trestného činu. Ministru spravedlnosti bylo proto uloženo, aby do 31. prosince 2023 předložil vládě příslušný návrh zákona.

Tuto cestu doporučila před projednáváním analýzy Rekonstrukce státu. Organizace požadovala také urychlení legislativních prací na návrhu.

Rekonstrukce státu v tiskové zprávě upozornila, že Česko je podle zahraničních analýz jednou z nejatraktivnějších zemí, kde se dají dobře vyprat příjmy z trestné činnosti. Nedokážeme totiž zatím efektivně řešit problém průtokových účtů. Podle zpráv Finančního analytického úřadu jde o dlouhodobý problém ohrožující „stabilitu a reputaci finančních trhů České republiky“. Jde také o jednu z cest, kterými ruští oligarchové mohou obcházet sankce proti režimu Vladimira Putina a vyvádět své peníze na Západ.

Novela zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, kterou ministři také schválili, přináší například precizaci definice utajované informace, zavedení speciálního režimu pro přístup státních zaměstnanců k utajované informaci stupně Vyhrazené, nebo také vymezuje okruh podnikatelů, kteří mohou mít přístup k utajovaným informacím. Změnou také je, že v případě změny údajů uvedených v osvědčení fyzické osoby nebude již nutné žádat o nové osvědčení, které bude NBÚ vydávat automaticky.

Úpravu připravil Národní bezpečností úřad (NBÚ) a vychází z dříve připravené, ale Poslaneckou sněmovnou neprojednané novely. Předloha má mimo jiné omezit administrativní zátěž související s osvědčeními a doklady o bezpečnostní způsobilosti.

Nynější úprava je účinná od roku 2006 a nejrozsáhlejší úpravy text doznal před více než deseti lety. Podle NBÚ od té doby vyplynuly některé poznatky, na základě kterých jsou nutné další změny. S nimi počítal už předpis schválený minulou vládou. „NBÚ doplnil tento původní návrh o několik dílčích změn vycházejících především z aplikační praxe a nyní jej opětovně předkládá,“ stojí v materiálu.

Novela také zapracovává požadavky směrnic NATO a usiluje o snížení administrativní zátěže u fyzických osob i podnikatelů. Zavádí například speciální režim pro příslušníky bezpečnostních sborů, státní zaměstnance, vojáky a státní zástupce k utajované informaci ve stupni vyhrazené.

Změnou definice utajované informace reaguje NBÚ na to, že ta nynější podle úřadu nepokrývá všechny možné podoby utajované informace. „Cílem precizované definice je zohlednit též ústní, obrazovou nebo zvukovou podobu utajované informace, neboť utajovaná informace může existovat, aniž by byla zachycena na nějakém nosiči,“ uvedl úřad v návrhu.

Zlepšení má zajistit také možnost fyzické osoby i podnikatelů požádat současně o národní osvědčení i osvědčení pro cizí moc. „Podle stávající úpravy může o vydání osvědčení pro cizí moc požádat pouze držitel osvědčení národního,“ stojí v návrhu.

Dalším z předpisů, o kterém na svém zasedání 23. srpna vláda diskutovala a schválila jej, je novela zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. V souladu s ní by vedoucí úřadů či úředníci, kteří ke své činnosti potřebují prokázat zvláštní odbornou způsobilost, měli v budoucnu mít povinnost složit tzv. zkoušku vstupního vzdělávání. Předpis také prodlužuje lhůtu pro absolvování vstupního vzdělání úředníků ze tří měsíců na půl roku, zpřesňuje navíc část zákona týkající se akreditací vzdělávacích institucí.

Zákon o úřednících upravuje pracovní poměr a vzdělávání úředníků obcí, krajů a také hlavního města Prahy. „Ačkoliv zákon od svého přijetí prošel několika dílčími novelizacemi, žádná z nich se hlouběji nevěnovala oblasti vzdělávání úředníků. Prohlubování kvalifikace úředníků je neoddiskutovatelně jedním ze základních požadavků kvalitního výkonu veřejné správy,“ vysvětlilo v předkladové zprávě Ministerstvo vnitra.

Novela zejména zakotvuje zkoušku vstupního vzdělávání pro úředníky vykonávající správní činnosti, pro jejichž výkon je předpokladem prokázání zvláštní odborné způsobilosti, ale také pro jejich vedoucí či vedoucí samotných úřadů. Zkoušku budou muset absolvovat do devíti měsíců od ukončení vzdělávání. Bude mít podobu online testu, zabezpečovat ji bude Ministerstvo vnitra.

Úspěšné vykonání bude také podmínkou pro následné složení zkoušky zvláštní odborné způsobilosti. U té by úředníci nově neměli skládat obecnou část, ponechána bude jen její zvláštní část. Zvláštní část se pak bude zaměřovat na míru potřebám konkrétní správní činnosti, kterou budou úředníci vykonávat.

Novela dále například ruší povinnost akreditace některých vzdělávacích programů, zpřesňuje definici průběžného vzdělávání a rozšiřuje okruh možných vzdělávacích institucí.

Zdroj: ČTK, vlada.cz
Ilustrační foto: vlada.cz