Senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice – na rozdíl od ostatních výborů – doporučil nejtěsnější většinou ratifikaci takzvané Istanbulské úmluvy proti násilí na ženách a domácímu násilí. Místopředseda výboru MVDr. Přemysl Rabas dnes, tedy 23. srpna 2023, řekl, že úmluvu podpořili tři z pěti přítomných členů výboru. Senát jako celek by mohl o dokumentu mohl rozhodovat na schůzi 18. října.

Schválení Úmluvy Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, která řeší i genderově podmíněné násilí, odmítly ústavně-právní výbor, zahraniční výbor i výbor pro záležitosti EU. Zdůvodnily to mimo jiné nadbytečností úmluvy vzhledem k tomu, že postih domácího násilí je už v českém právu upraven. Výbor pro záležitosti EU navíc poukázal na výkladovou nejasnost některých pasáží úmluvy, ústavně-právní výbor ji označil za ideologický dokument. Úmluva vzbuzuje nevoli hlavně u konzervativnější části politiků.

Úmluvu podepsalo Česko v roce 2016, její předložení Parlamentu k ratifikaci minulé vlády několikrát odložily. ČR patří v EU k menšině zemí, které dokument dosud nepřijaly. Členské státy na začátku června většinově odhlasovaly, že se sedmadvacítka k úmluvě připojí. Úmluvu zatím ratifikovalo 37 ze 43 členských států Rady Evropy. Dokument zatím neratifikovaly Litva nebo Lotyšsko, Bulharsko a Maďarsko ratifikaci odmítly, Turecko podpis pod úmluvou odvolalo..

Dokument v Česku vyvolává silné emoce. Důrazně ho odmítali konzervativci či sedm křesťanských církví. Podle ženských organizací je úmluva terčem dezinformační kampaně některých spolků i jednotlivců. Podle zastánců pomůže zlepšit pomoc obětem a představuje i symbol, že násilí je v Česku nepřijatelné. Kritici úmluvě vytýkají zvýhodnění žen před ostatními skupinami obětí a požadavek na společenské a vztahové změny ve společnosti.

Úmluva odsuzuje domácí násilí, sexuální obtěžování, znásilnění, nucené sňatky, takzvané zločiny ze cti či mrzačení genitálií. Poukazuje na to, že ženy bývají mnohem častěji obětí domácího a sexuálního násilí než muži i obětí masového znásilňování v ozbrojených konfliktech. Násilí vůči ženám dokument vnímá jako porušování lidských práv a diskriminaci. V úmluvě se signatářské státy zavazují mimo jiné k uzákonění opatření proti násilí, k prevenci i k vyčlenění peněz na služby. Počítá se školením zdravotníků, policistů či soudců. Vzniknout by měla centra s lékařskou pomocí pro oběti sexuálního násilí, dostupná by měla být právní a psychologická podpora či azylové domy.

Zdroj: ČTK
Ilustrační foto: canva.com