Za letošní legislativní úspěchy považuje Ministerstvo životního prostředí balíček odpadových zákonů nebo novelu vodního zákona, které se dostaly do Poslanecké sněmovny.

Novela vodního zákona, která vznikala několik let, počítá se zřízením komisí, které budou rozhodovat o opatřeních v době sucha, podobně jako u povodní. Komise budou moci zakázat v době sucha povolené odběry vody nebo nařídit vlastníkovi vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění. Komise by měly být na úrovni krajů a státu.

Novela také počítá s vytvářením plánů s návrhy opatření, která by začala platit při nedostatku vody. Pořizovat a aktualizovat by je měly krajské úřady ve spolupráci se správci povodí a Českým hydrometeorologickým ústavem. Takový plán se bude pořizovat i pro celé území ČR. Zákon také počítá s větším sledováním odběrů povrchových i podzemních vod. Zákon v červenci schválila vláda.

Novou odpadovou legislativu kabinet schválil v prosinci. Čtyři zákony regulují mimo jiné nakládání s odpady, obaly a vybranými výrobky s ukončenou životností. Legislativa by měla platit od počátku roku 2021. Zákony ale mají kritiky, například ekologové nesouhlasí s odložením konce skládkování z původně plánovaného roku 2024 na rok 2030.

Jedním z hlavních opatření, která má nová legislativa zavést, je zvýšení poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky. Zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Klíčovým opatřením má být postupný růst poplatku za ukládání směsného komunálního odpadu na skládky ze současných 500 korun až na 1850 korun za tunu v roce 2030. Schválená norma zavádí také motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálních odpadů. Pokud budou schopny vytřídit postupně od 35 procent (rok 2019) do 75 procent (rok 2027) svého komunálního odpadu, budou za zbytek odpadu, který by případně ukládaly na skládku, platit nižší částky: do roku 2025 až 500 korun, později až 800 korun v roce 2029.

Zdroj: ČTK
Foto: Pixabay