Ministerstvo spravedlnosti s poslankyní a advokátkou Evou Decroix představilo 22. srpna návrh novely, podle níž už rozvodové soudy nebudou muset zjišťovat příčiny rozvratu manželství nebo splnění půlroční odluky manželů, neodpovídá to současné rodině. Původní legislativa, která vychází ze 70. let, je zastaralá. U nesporných rozvodů by už nebyl povinný výslech manželů, stačila by přítomnost jejich právních zástupců. Legislativní návrhy se týkají také výživného a násilí na dětech.

 

„Podstatným zájmem změny legislativy je reagovat na nové skutečnosti a fungování rodiny v dnešní době. Rodina se v průběhu času mění, vyvíjí se a je nutné novým potřebám přizpůsobit i legislativu. Stará legislativa vychází z tradice 70. let a už dávno neodpovídá dnešní rodině,“ vysvětlila poslankyně a advokátka Mgr. Eva Decroix, MBA.

Plníme tak další z bodů Programového prohlášení, podle něhož vláda podpoří konsensuální řešení rodičovských konfliktů. Navrhovaná opatření směřují ke zjednodušení a zrychlení rozvodu manželství a úpravy poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu,“ uvedl náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D.

Podle Evy Decroix je třeba zachovat respekt k manželství jako k instituci, ale zároveň je nutná také liberalizace procesu ukončení manželství. Pokud svazek končí, měl by to být konec pokud možno klidný, přátelský, nikoliv zbytečně složitý a komplikovaný. Faktor „klidných a bezkonfliktních rozvodů“ může podle mínění Evy Decroix v jisté míře zajistit i lepší sňatkovost, bez obav, které mnohé dnes od uzavření manželství odrazují.

Dosavadní „nesporný rozvod“ by měl nahradit tzv. „smluvený rozvod“ a změny, které přináší, jsou v zájmu justice, zjednodušení se soudní řízení, ale i v zájmu účastníků rozvodového řízení. Má napomoci zvládnout rozvod mírovou cestou, ideálně bez traumatu. „Rozvod je podle průzkumu druhá nejvíce traumatizující životní zkušenost,“ zdůraznila Eva Decroix.  Rozvodové a opatrovnické řízení by se mělo sloučit do jednoho, za který se bude platit jen jeden soudní poplatek.

 

Stát by měl zasahovat do soukromí rodiny co nejméně

Zachován má být požadavek, podle něhož je podmínkou rozvodu manželství soudní úprava poměrů nezletilého pro dobu po rozvodu. I v případě smluveného rozvodu má být zachována podmínka schválení dohody manželů o úpravě poměrů nezletilého dítěte soudem.

Důležitá je i otázka míry zásahů státu do rozvodových záležitostí. Pokud jsou rodiče domluveni na úpravě poměrů dětí, stát už zde nemusí nutně zasahovat. U rozvodů s dětmi by tedy nově nebylo nutné vždy jmenovat kolizního opatrovníka. Soud by opatrovníka jmenoval jen v případech, kdy by se domníval, že rodiče nezastupují zájmy svých dětí. Podstatné je zmírnit zbytečné traumatizující zážitky i vzhledem k dětem, pro které je rozvod rodičů také složitý. Inspirací je zde i Cochemská praxe, cílem je, aby rozvodové řízení bylo co nejméně sporné. Stát by měl nastavit taková pravidla, která budou oporou rodiny ve složité situaci.

Součástí novely je i zrušení povinnosti soudu zjišťovat příčiny rozvratu manželů. „Nemá to dopad na soudní řízení. Stát by měl zasahovat do soukromí rodiny co nejméně,“ upozornila Eva Decroix. Pokud mají manželé shodnou vůli se rozvést, měl by podle nové legislativy stačit u rozvodového řízení právní zástupce. Přežitek je i dosavadní podmínka půlroční odluky manželů. Příčiny rozvratu a půlroční odluka už nemá být součástí řízení.

 

Tělesné tresty dětí jsou v rozporu s lidskou důstojností 

Návrh se týká také předběžné úpravy poměrů dítěte. „Do občanského zákoníku se vkládá ustanovení upřesňující, že důstojnosti dětí se dotýká tělesné trestání, působení duševního strádání a jiná ponižující opatření. Jedná se deklaratorní právní úpravu, žádné sankce pro rodiče se nezavádí. Cílem není trestat rodiče, ale podpořit výchovu prostřednictvím jiných výchovných prostředků než tělesných trestů,“ vysvětlila Eva Decroix.

V českém právním řádu není výslovně ani prostřednictvím jasné a přesné judikatury zakotvena nepřijatelnost všech forem tělesných trestů na dětech, které mohou ovlivnit jejich fyzickou integritu, důstojnost, rozvoj a duševní pohodu. „Tělesné tresty dětí jsou nejen dle mezinárodních standardů v rozporu s lidskou důstojností. Jsou nepřijatelné, a to i v domácím prostředí. Česká republika patří k posledním zemím Evropské unie bez jasného legislativního zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání. Například Švédsko příslušnou legislativu přijalo v roce 1979, Německo v roce 2000, Maďarsko v roce 2004 a Polsko v roce 2010,“ uvedl náměstek ministra spravedlnosti.

Jako velký problém vidí ministerstvo také neplacení výživného, které se citelně dotýká hlavně matek samoživitelek. Za neplacení výživného nyní hrozí 3 roky odnětí svobody, trest ale nesplňuje očekávání. Většina odsouzených ve věznicích nepracuje, a jejich dluh tak pouze narůstá. Alarmující je v těchto případech také recidiva, jež dosahuje až 50 %. „Navrhujeme tedy maximální délku trestu snížit a ponechat jen pro nejzávažnější případy. U ostatních případů přemýšlíme o zavedení alternativních trestů. Novela trestního zákoníku ponechává jako trestný čin pouze úmyslné neplacení výživného, a to jen v případě, že by dítěti hrozila nouze,“ vysvětlil Antonín Stanislav.

 

Odborná sekce pro rodinné právo ČAK navržené změny podporuje

„Odborná sekce pro rodinné právo České advokátní komory (ČAK) navržené změny podporuje,“ říká její předseda Mgr. František Korbel, Ph.D., a člen představenstva ČAK. Podle názoru sekce je nutné souhlasit s předkladateli, že současná právní úprava rozvodů vyžaduje v důsledku vývoje společnosti změnu.

„Souhlasíme se spojením rozvodu manželství a úpravy poměrů dětí do jednoho soudního řízení, neboť původní účel jejich oddělení do dvou řízení se novelizací z roku 1998 nenaplnil. Dvě soudní řízení jsou pro účastníky zatěžující a zbytečná, a často vedou paradoxně k dalšímu prohloubení existujících konfliktů. Ukončení manželského soužití není příjemnou záležitostí a jeho dopady mají být zmírněny především pro nezletilé děti. Předkládaná novelizace nemá a nesmí být zdrojem znevážení manželského soužití, ale naopak snahou o odstranění nevhodných procesních postupů, které se v praxi neosvědčily,“ doplňuje František Korbel.

Členky a členové odborné sekce pro rodinné právo ČAK mají za to, že v tomto ohledu je novelizace připravena vhodně a má potenciál dosáhnout vytyčených cílů.

Pokud jde o otázky výživného, odborná sekce plně souhlasí se zvýšením úroků z prodlení, jež by měly mít motivační charakter. Nově zaváděná právní úprava postoupení pohledávky bude však v aplikační praxi muset projít zatěžkávací zkouškou. Nyní nelze odhadnout, zda tento institut bude v praxi využíván a skutečně povede ke zlepšení situace oprávněných osob, kterým není výživné placeno. Stejně tak lze podporovat zavedení prozatímních rozhodnutí, jakož i to, že před jejich vydáním by soud měl účastníkům řízení, případně i dítěti, kterého se rozhodnutí týká, dát možnost se vyjádřit. Nicméně až praxe ukáže, jakým způsobem bude tato úprava aplikována jednotlivými soudy.

Změny by měly být účinné od začátku roku 2025.

 

Redakce AD
Foto: redakce AD