Pro Ústavní soud není letošní rok vůbec snadný – během pouhých šesti měsíců končí mandát celkem sedmi soudcům, a to včetně předsedy ÚS JUDr. Pavla Rychetského, dr. h. c. V březnu oslovil prezident Petr Pavel více než dvě desítky institucí, včetně krajských, vyšších a nejvyšších soudů, Soudcovské unie či České advokátní komory a Notářské komory, aby mu navrhly možné kandidáty soudce ÚS. Zdálo se tak, že jeho záměrem je vytvoření pestré skladby soudců, zastupujících různé právní profesní skupiny. Prvních šest jmen tomu ale nenasvědčuje – čtyři ze šesti nominovaných, resp. již jmenovaných, jsou soudci. Proto jsme oslovili několik senátorů-právníků a požádali je o vyjádření k procesu výběru nominantů.

 

Jak prezident Pavel na jaře uvedl, kandidáti by měli být posuzováni na základě několika kritérií, mimo jiné na profesní zkušenost, odbornost v různých oblastech práva nebo různost regionální, generační a genderová. Při výběru bude brán zřetel také na „regionální rozrůzněnost“ ve vztahu k životní zkušenosti i k právnickým fakultám, kde soudci studovali nebo působí. Výběr bude zohledňovat hodnotovou a názorovou různorodost, aby nebyl soud složen pouze z konzervativců nebo liberálů. A konečně – důraz bude kladen také na světonázor a hodnotovou orientaci…

Na začátku června jmenoval prezident Petr Pavel ústavními soudci někdejšího předsedu NSS JUDr. Josefa Baxu, profesora ústavního práva JUDr. PhDr. Jana Wintra, Ph.D., a bývalou prezidentku Soudcovské unie Mgr. Danielu Zemanovou. Uvedená trojice zaplnila v týmu ústavních soudců místa po prof. JUDr. Jaroslavu Fenykovi, Ph.D., DSc., prof. JUDr. Janu Filipovi, CSc., a JUDr. Miladě Tomkové, jejichž mandát skončil 3. května.

O pár týdnů později, 11. července, podpořil Ústavně-právní výbor Senátu po několikahodinové diskusi nominaci dalších tří prezidentských kandidátů – a opět jsou mezi nimi soudci, tentokrát místopředseda Mezinárodního trestního soudu (ICC) JUDr. Robert Fremr a místopředsedkyně Městského soudu v Praze JUDr. Veronika Křesťanová, Dr. Třetí v této skupince nominantů jevedoucí Katedry občanského práva Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně  prof. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D. Senát by měl o jejich kandidatuře rozhodnout pravděpodobně ve středu 2. srpna. Pokud s ní vysloví souhlas, nahradí na ÚS prof. JUDr. Vladimíra Sládečka, DrSc., jemuž vypršelo funkční období 4. června, JUDr. Pavla Rychetského, dr. h. c., předsedu ÚS, a JUDr. Ludvíka Davida, CSc., jejichž mandát skončí 6. srpna.

Kromě Veroniky Křesťanové, která po dokončení PF UK působila několik let v advokacii, nemá nikdo z nově jmenovaných soudců, resp. navržených kandidátů zkušenosti z advokacie. Advokáti současně tvoří největší právnickou profesní skupinu, dnes a denně právo aplikují, tedy coby osoby s praktickou právní praxí by měli mít i mezi soudci našeho ÚS odpovídající zastoupení, obdobně jako je tomu v zahraničí, kde soudci z řad advokacie tvoří přibližně jednu třetinu obsazení. 

Česká advokátní komora přitom Hradu předložila v termínu své nominanty a stále je přesvědčena, že jde o velmi kvalitní – profesionálně i lidsky – osobnosti.

Koncem listopadu, konkrétně 26. listopadu, skončí mandát JUDr. Radovana Suchánka, Ph.D. Prezident Pavel tak bude muset letos Senátu předložit ještě nejméně jednoho kandidáta na ústavního soudce. Jaké jméno tentokrát odborný panel vedený prof. JUDr. Janem Kyselou, Ph.D., DSc., vedoucím Katedry politologie a sociologie UK v Praze, prezidentovi doporučí? A je vůbec dosavadní průběh nominace kandidátů na ústavní soudce dostatečně transparentní, jak Petr Pavel sliboval? To samozřejmě zajímá jak širokou právnickou veřejnost, tak především zástupce advokacie.

I proto redakce Advokátního deníku v této souvislosti oslovila všechny členy/členky Ústavně-právního výboru Senátu a další senátorky-právničky a senátory-právníky a přináší Vám odpovědi všech, kteří na dotazy reagovali:

 

1. Jak vnímáte dosavadní průběh výběru kandidátů, je podle Vás dostatečně transparentní, jak bylo přislíbeno – pochopitelně při respektu k pravomoci prezidenta navrhnout na posty ústavních soudců výlučně dle svého uvážení?

 

2. Pan prezident na počátku procesu obměny ÚS zmínil, že kandidáty chce vybírat podle odbornosti v různých oblastech práva, podle různosti regionální, generační i genderové, tak, aby složení ÚS bylo „pestré“. Poměr žen a mužů 3:3 napovídá, že „gender“ se daří, ale pestrost? Advokát či advokátka zatím mezi kandidáty chybí. Koncem listopadu bude na ÚS končit JUDr. Radovan Suchánek, Ph.D., takže pan prezident bude Senátu do konce roku předkládat ještě nejméně jednoho kandidáta/kandidátku. Měl by podle Vás prezident Pavel tentokrát navrhnout – ve snaze dosáhnout u ÚS vyváženého zastoupení právnických profesí – zástupce advokacie?

 

JUDr. Jan Holásek, LL.M., senátor, místopředseda Ústavně-právního výboru Senátu:

1. Je v pravomoci prezidenta navrhnout na posty ústavních soudců kandidáty dle svého uvážení. Prezident zřídil pro účel výběru kandidátů poradní panel, jeho práci nechci ani nemohu komentovat, neboť nemám dostatečné množství informací ohledně toho, jak pracuje. Samozřejmě o co více budou probíhat neformální konzultace mezi prezidentem a senátem, o to větší je pravděpodobnost, že navržení kandidáti budou senátem schváleni. Nechám – li stranou skutečnost, že žádný z dosud navržených kandidátů není zástupcem advokacie, jsou z mého pohledu všichni dosud navržení kandidáti kromě jednoho kandidáty vhodnými a podle toho jsem i hlasoval jak v ústavně-právním výboru, tak na plénu senátu.

2. Bez ohledu na to, že jsem sám advokátem, je nepochybné, že by advokacie mezi navrhovanými kandidáty být zastoupena měla. Je škoda, že již prvních šest kandidátů zástupce advokacie nezahrnuje, a očekávám, že mezi dalším navrhovaným kandidáty již advokát či advokátka bude.

 

 

JUDr. Ing. Zdeněk Hraba, Ph.D., senátor, člen Ústavně-právního výboru Senátu:

1. Mám tu výhodu, že mohu porovnávat způsoby výběru kandidátů na Ústavní soud mezi dvěma prezidenty, a tak mohu s čistým svědomím říct, že současný proces výběru se mi zdá transparentnější. A to hlavně z důvodu, že o kandidátech víme v dostatečném předstihu, nikdo je netají. Zároveň oceňuji i přiměřenou rychlost – že se nestává, že by bylo dlouhodobě na Ústavním soudu nezaplněné místo z důvodu, že by prezident dlouho nenominoval a Senát dlouho neschvaloval. To se naštěstí neděje, a to je jedna z dobrých zpráv.
Na druhou stranu je třeba říct, že je výsostným právem prezidenta republiky, a nikde není stanoveno, že má přesně zveřejňovat, kdo za ním s tímto jménem přišel, kdo mu danou osobu poradil. Pokud vím, tak prezident oslovuje k případným návrhům nominací různé instituce, ale ve výsledku je to prezident, kdo může nominovat – po splnění podmínek – kohokoliv uzná za vhodného. A právě potom nastává důležitá role Senátu, aby posoudil, zda daná kandidátka či daný kandidát jsou osobností, která na Ústavní soud patří.

2. Souhlasím s tím, že na Ústavním soudu může chybět pohled a zkušenost advokátů. Sám jsem zastáncem pestrosti Ústavní soudu, a to nejen názorové, ale i profesní. A samozřejmě i pestrosti mužů a žen, protože přístup obou pohlaví k právu bývá místy odlišný. Tak to prostě je, je to tak správně a i proto by měl být na Ústavním soudu vyváženě reprezentován hlas obou polovin populace. Jasně, že při celkovém počtu 15 soudců to lze těžko provést přesně půl na půl.
Pokud se nepletu, tak jedinou kandidátkou s advokátní praxí je paní doktorka Křesťanová, která se však poté stala soudkyní. Mám za to, a pevně doufám, že by měl být a že bude v příštím „kole“ navržen někdo, kdo advokátní praxi i v současnosti vykonává. Neříkám to jako advokát, ale jako člověk, který, jak jsem již řekl, chce, aby Ústavní soud byl pestrý i z profesního pohledu.

 

 

 

MUDr. Jitka Chalánková, senátorka, členka Ústavně-právního výboru Senátu:

1. Pokud jde o transparentnost výběru, tak to je těžké posoudit. Pan prezident se rozhodl vybírat nominanty na základě doporučení panelů. Mohu se domnívat, že se ve snaze o vyšší transparentnost tato spíše snížila.

2. Pokud jde o pestrost – souhlasím s tím, že by v ÚS zástupce advokacie být měl.

 

 

JUDr. Hana Kordová Marvanová, senátorka, místopředsedkyně Ústavně-právního výboru Senátu:

1. Prezident přestavil způsob výběru a okruh osobností v odborném panelu, s nimiž konzultuje výběr nominovaných kandidátů na ústavní soudce. Samozřejmě je jen jeho pravomocí navrhnout konkrétní osobnost jako kandidáta, kterého chce jmenovat ústavním soudcem. Nicméně u některých kandidátů jsem se dozvěděla, že byly výhrady, které se diskutovaly v odborném panelu, ale v materiálech k nominovaným kandidátům informace o možných výhradách či problémech navržených kandidátů chybí. To nepovažuji za optimální, protože jsem předpokládala, že budou navržení kandidáti, kteří budou bez výhrad v odborném panelu podpořeni a že nebudou vůči nim vzneseny zásadní výhrady, o nichž jsme jako senátoři nebyli informováni. To nepovažuji za úplně transparentní.

2. Jsem přesvědčena, že je velmi důležitá profesní pestrost ústavních soudců a že by měla mít právnická profese – advokacie větší zastoupení. Takže jsem toho názoru, že by měl pan prezident nominovat kandidáta z řad advokacie.

 

 

JUDr. Daniela Kovářová, senátorka, členka Ústavně-právního výboru Senátu: 

1. Způsob výběru kandidátů na Ústavní soud je pro mě velkým zklamáním. Různorodost soudců je samozřejmě naprosto nezbytná, protože v plénu má být zastoupen co největší vějíř pohledů, filozofických a právních směrů i životních přístupů. Pestrost pohlaví a regionů pro mě ovšem není nejpodstatnější, protože pro vlastní rozhodování není důležitá. Důležitější je pestrost životních zkušeností, proto jsem byla nemile překvapena, když se ke mně dostala informace o tom, že „žádný advokát nemá projít“. Pevně doufám, že jde pouze o fámu a že v brzké době bude navržen i kandidát, který je advokátem srdcem, duší i tělem. Nepochybuji o tom, že všichni dosud navržení kandidáti byli a jsou právními odborníky, nicméně samotná odborná výše znalostí není pro mě dostačujícím kritériem ani kvalifikací, neboť vysoce odborně kvalitních odborníků je u nás určitě několik tisíc.

2. Aby kandidát splnil mé požadavky na výkon funkce soudce Ústavního soudu, musí být osobně statečný a být schopen se za svůj pohled na věc veřejně „pohádat“ s ostatními kolegy na plénu Ústavního soudu, tedy být schopen a taky ochoten „nést svou kůži na trh“ a nebát se odhalit svůj charakter i názor. Být soudcem Ústavního soudu totiž neznamená rozhodovat „technikálie“ ani hledat správné právní řešení ve změti českého právního řádu. Rozhodování na plénu i v senátních věcech je nakonec výsostně hodnotové, jak je zřejmé z odůvodnění zásadních nálezů i z disentních stanovisek (a jak koneckonců dobře vím z debat s emeritními ústavními soudci). Má-li být Ústavní soud skutečně rozmanitý, a myslí-li pan prezident svá slova o rozmanitosti vážně, pak by měl zkoumat zejména hodnotové ukotvení svých kandidátů a dbát o to, aby postupně navrhoval takové kandidáty, jejichž hodnotové ukotvení učiní Ústavní soud skutečně rozmanitý, nikoliv hodnotově jednobarevný, nebo naopak nevýrazný. Právě proto všem kandidátům pokládám otázky hodnotové – aby osvědčili svou statečnost a ukotvenost.

 

Mgr. Adéla Šípová, senátorka:

1. Prezidentův postup vnímám jako transparentní a jsem s ním spokojena. Osobně jsem byla za náš senátorský klub SEN 21 a Piráti spolu se zástupci ostatních klubů a relevantních komisí a výborů na schůzce s panem prezidentem a jeho poradním teamem. O transparentním postupu prezidentovy odborné komise, kterou vnímám jako složenou velmi vyváženě a odborně, jsem měla možnost se osobně přesvědčit. Současně jsme jako senátoři byli ujištěni panem prezidentem o tom, že po doporučení komise se s navrženými kandidáty schází, aby si jejich vhodnost ověřil i on sám. Prezident Pavel mě pak osobně ubezpečil, že bude dbát i na genderovou vyváženost, neboť jsem poukazovala na skutečnost, že v soudnictví ženy dokonce převažují, byť ne v nejvyšších patrech justice. Na potřebné zastoupení advokátní profese jsem rovněž osobně poukázala.

2. Zastoupení advokátní profese na ÚS je samozřejmě žádoucí. Jako advokátka ostatně nemohu říct ani nic jiného, protože k této profesi chovám hluboký respekt a lásku.  V současné době máme mezi ústavními soudci několik osobností, kteří se v advokacii pohybovali ( prof. JUDr. Josef Fiala, CSc., JUDr. David Uhlíř nebo JUDr. Ludvík David, CSc.). Velmi si cením právě těch osobností, které se odvážily přestoupit z jedné justiční profese do druhé. U vážených ústavních soudců se domnívám, že jde o ceněnou schopnost nahlížet na posuzovanou otázkou optikou více životních zkušeností, optikou advokáta a také optikou soudce. Jsem ráda, že prezident Pavel tuto profesi v nominacích neopominul, když navrhl ke jmenování JUDr. Veroniku Křesťanovou, Dr., oceněnou cenou Právník roku 2014. Dr. Křesťanová má 18letou advokátní praxi ve významné advokátní kanceláři, v níž měla významný podíl na vybudování sekce duševního vlastnictví.

 

 

Ivana Váňová, MBA, senátorka, členka Ústavně-právního výboru Senátu:

1. Jsem přesvědčena, že pan prezident Petr Pavel vybírá kandidáty na ústavní soudce velmi pečlivě, zodpovědně a uvážlivě. Než některého kandidáta či kandidátku navrhne, důkladně se seznamuje s jejich profesními zkušenostmi a jejich odbornou praxí. Dosud navržení, a již i Senátem schválení, kandidáti jsou vysoce uznávanými odborníky s bohatou právnickou praxí nejen v České republice, ale i v zahraničí. To svědčí o tom, že jsou panem prezidentem nominováni skutečně ti nejlepší, jež si získali za svou odbornost a přístup v rozhodování přirozenou autoritu a respekt celé justice?

2. Složení Ústavního soudu by mělo být bezesporu různorodé. Měli by být zastoupeni liberálové, stejně tak jako konzervativci. Těší mě, že dosud každý z nominovaných kandidátů zkušenosti z různých oblastí práva má. Nicméně do budoucna bych uvítala, kdyby pan prezident navrhl i kandidáta z řad advokátů. Zkušenosti advokáta by byly bezesporu pro Ústavní soud velkým a žádaným přínosem.

 

Redakce AD
Foto: Senát P ČR, archiv ÚS