Náhradní výživné, možnost podávat žádosti o důchod i online, rozšíření seznamu regulovaných investičních nástrojů, zrušení údajů o jednotlivcích v seznamu datových schránek i otázku, kdo převezme správu majetku z trestního řízení, řešil 18. října Senát. Předlohy nyní dostane k podpisu prezident.

 

Senát schválil zrušení údajů o jednotlivcích v seznamu datových schránek

Údaje o datových schránkách fyzických osob a osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) už zřejmě zanedlouho nebudou automaticky veřejné. Senát to 18. října schválil v novele zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, podle níž by tyto údaje byly v seznamu nově zapisovány výhradně na základě individuální žádosti držitele datové schránky. Stejným postupem by bylo možné je opět vymazat. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

„V současné době je seznam veřejně dostupný a obsahuje i adresu,“ zdůvodnil svůj návrh vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš. Údaje o majitelích datových schránek jsou do veřejných seznamů dosud zapisovány automaticky. Jednotlivé nepodnikající fyzické osoby mohou požádat o výmaz dat. Tento stav podle Ivana Bartoše nadměrně zasahuje do soukromí. „Zejména je možné zjistit v seznamu držitelů datových schránek adresu všech dotčených subjektů, což je nadbytečné a neproporcionální,“ uvedl.

„Schválením zákona dojde k zastavení zpracování a zveřejňování osobních údajů několika milionů fyzických osob, respektive bude nadále pokračovat jen s jejich výslovným souhlasem,“ uvedl vicepremiér ve zdůvodnění. Jeho novela má nabýt účinnosti do tří měsíců po vyhlášení ve Sbírce zákonů.

 

Lidé budou moci žádosti o důchod podávat také online

Žádosti o přiznání důchodu budou moci lidé podávat zřejmě od letošního prosince také elektronicky. Senát souhlasil s tímto doplněním zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Novela také upravuje placené volno pro zaměstnance, kteří působí na táborech a akcích pro děti a mládež. Zjednodušit má proces státní úhrady mzdy nebo platu zaměstnavatelům. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Nově je například vymezena skupina lidí, kteří mohou o placené volno žádat, s cílem zlepšit jim podmínky. Možnost se má vztahovat i na tábory, které organizují třeba dobrovolní hasiči, sportovní kluby a církevní spolky. Na druhou stranu budou muset být takové organizace zapsané v rejstříku nejméně pět let místo nynějšího jednoho roku.

Vládní novela mění od ledna také termíny výplaty penzí. Bude jich méně a důchod by lidé měli dostávat v první polovině měsíce. Termínů pro výplatu penzí by mělo být nově pět, a to v sudé dny první poloviny měsíce. Nyní je termínů 12, od druhého do 24. dne v měsíci. Nově mají být mezi šestým a 14. dnem v měsíci. Někteří senioři tak budou dostávat peníze dříve než teď. Důchody se budou podle předlohy vyplácet na kalendářní měsíc, nikoli na takzvaný klouzavý měsíc, tedy od splatnosti do splatnosti.

Žadatelé, kteří budou chtít podat žádost o přiznání penze osobně, už podle novely nebudou muset do pobočky správy podle bydliště. Úřad si budou moci vybrat.

 

Náhradní výživné zřejmě bude stát vyplácet po čtyři roky

Náhradní výživné za neplatiče alimentů bude stát zřejmě vyplácet až čtyři roky místo dosavadních dvou let. Prodloužení lhůty schválil Senát. Podle vládních odhadů budou náklady více než 200 milionů korun ročně. Prodloužení doby výplaty vláda navrhla v reakci na problémy s vymáháním výživného po dlužnících u soudů nebo v exekucích. Novelu zákona 588/2020 Sb., o náhradním výživném pro nezaopatřené dítě a o změně některých souvisejících zákonů, nyní dostane k podpisu prezident.

Náhradní výživné maximálně 3000 korun poskytuje stát od července 2021. Podmínkou výplaty je to, že rodič peníze po dlužníkovi vymáhá v exekuci či u soudu. Po skončení poskytování podpory pak vymáhání přebírá úřad práce. Nárok na prodloužení výplaty budou mít zpětně i nezaopatřené děti, na které stát poskytl dosud možných 24 dávek do letošního července, tedy za dva roky od účinnosti platného zákona.

Stát loni na náhradním výživném vyplatil 159,3 milionu korun, kolem 18 milionů korun měsíčně. V příštích dvou letech by podle ministerstva práce a sociálních věcí mohl stát vyplatit na náhradním výživném ročně 204 až 228 milionů korun.

Novela má nabýt účinnosti nejpozději počátkem měsíce po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů. V případě rychlého souhlasu prezidenta by tímto termínem mohl být už 1. listopad.

 

Správu majetku z trestního řízení asi převezme vnitro

Správu majetku, který byl zajištěn v trestním řízení, asi od Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) převezme ministerstvo vnitra. Převod předpokládá vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení, který schválil Senát. Předlohu, která navíc rozšiřuje možnosti ponechat zajištěné movité věci na místě a v některých případech umožní zajistit místo věci peníze, které hodnotě věci odpovídají. Nesměl by ale být ohrožen účel trestního řízení, se zajištěním peněz by také musel souhlasit soudce či státní zástupce. Policie vloni zajistila majetek za zhruba 5,3 miliardy korun. Proti předchozímu roku hodnota klesla téměř o dvě miliardy korun. Nyní dostane novelu k podpisu prezident.

 

Seznam regulovaných investičních nástrojů se rozšíří

Mezi investiční nástroje podléhající regulaci budou zřejmě nově spadat i technologie související s kryptoměnami, které fungují na principu takzvané technologie distribuovaného registru (DLT). Jednou z možností využití této technologie ve financích jsou právě kryptoaktiva. Mají podléhat stejné regulaci jako ostatní investiční nástroje. Počítá s tím návrh zákona, kterým se mění zákon č. 256/2004 Sb. o podnikání na kapitálovém trhu, kterou Senát schválil beze změn. Předlohu nyní bude moci posoudit prezident.

Novela má především přizpůsobit český zákon evropskému nařízení o pilotním režimu pro tržní infrastruktury založené na technologii distribuovaného registru.

Evropské nařízení mimo jiné uvádí, že je nutné, aby právní předpisy EU týkající se finančních služeb byly vhodné pro digitální éru. Existence digitálních nástrojů ve sdíleném registru nebo emise tradičních aktiv v digitalizované podobě usnadní obchodování i navazující procesy. Chybí však povolená infrastruktura finančního trhu, která by využívala technologii sdíleného registru a poskytovala pro kryptoaktiva, považovaná za finanční nástroje, služby při obchodování nebo vypořádání.

V polovině května schválily státy EU pravidla regulace trhů s kryptoměnami. Nařízení označované zkratkou MiCA (Markets in Crypto Assets) požaduje například, aby firmy vydávající a obchodující s kryptoměnami získaly v EU registraci. Úřady budou díky normě moci získat přístup k některým údajům z transakcí, což má zprůhlednit obchodování a zabránit nelegálním operacím.

 

Zdroj. ČTK, Senát PČR
Foto: archiv AD