Právní úprava náhradního mateřství, která by najisto stanovila práva a povinnosti všech zúčastněných osob a zajistila právní jistotu v rozhodování soudů, je nutná. Současně ale platí, že právo by nemělo razantně předbíhat mínění většinové společnosti, ale ani by nemělo brzdit vývoj. Tak by se asi dalo shrnout jednání odborníků na téma Náhradní mateřství optikou nejlepšího zájmu dítěte, které se uskutečnilo pod záštitou Ústavně-právního výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ve čtvrtek 22. června 2023.

Kulatý stůl zahájila a jeho moderování se ujala Mgr. Ing. Taťána Malá, předsedkyně Podvýboru pro problematiku domácího a sexuálního násilí PS P ČR. Ta nejprve přiblížila problematiku náhradního mateřství v Česku a to, jak celý proces funguje. Zmínila ale i tzv. šedou zónu, „Je nutné se bavit o nebezpečích, která s sebou surogátní mateřství nese, o náhradním mateřství za úplatu a obchodu s dětmi… Je třeba najít takovou právní úpravu, která by umožnila postih takového jednání,“ řekla Taťána Malá. „Dnešní kulatý stůl je zaměřený na nejlepší zájem dítěte, které se má z náhradního mateřství narodit. Nebude o tom, jak má vypadat právní úprava, ale měli bychom si zde vyslechnout názory všech zainteresovaných skupin…,“ dodala.

Prvním z přednášejících byl Mgr. Karel Dvořák, náměstek ministra spravedlnosti, který přiblížil aktuální aktivity Ministerstva spravedlnosti a chystanou debatu, která bude reagovat na návrh novely zákona, jež by náhradní mateřství zcela zakázal, a zamezil tak obchodování s lidmi, předložený poslankyněmi prof. JUDr. Helenou Válkovou, CSc., a Ing. Zuzanou Ožanovou. „Na základě usnesení vlády z května tohoto věcný by mělo ministerstvo předložit záměr zákona upravujícího tuto problematiku do 31. 5. 2024, nicméně již v tomto okamžiku byly osloveny dotčené rezorty s cílem zahájit diskusi a celý proces urychlit,“ popsal situaci Karel Dvořák. Nastínil také některé otázky, které by měly být v rámci debaty řešeny, mimo jiné – Komu by měl institut náhradního mateřství sloužit?, Kdo je náhradní matkou? Jaké jsou veřejnoprávní souvislosti – sociální pojištění, důchod, mateřská dovolená?, Jaké budou možné nároky rodičů vůči náhradní matce a naopak? Dotkl se také mezinárodně-právních okolností náhradního mateřství, soukromoprávních vztahů, zprostředkovatelů atd.

JUDr. Roman Fiala, soudce NS, se na řešenou problematiku podíval očima soudce, zabývajícího se občanskoprávními spory, právem rodinným či dědickým. Reagoval na zmínku, že je třeba se zabývat otázkou, zda mají být řešeny jen děti, které pocházejí z heterosexuálních párů, sezdaných párů… „Otázka, zda se rodí dítě sezdanému nebo nesezdanému, není důležitá… Myslím si, že většina dětí se dnes rodí nesezdaným párům. Je třeba si ale uvědomit, že otázka náhradního mateřství je spojována s řadou dalších daleko složitějších otázek, které se na ni nabalují a jsou důležitější než samotné náhradní mateřství. Případná úprava se tedy musí dotknout nejen občanského a rodinného práva, ale trestního práva a tak dále,“ řekl Roman Fiala.  „Každopádně ale musíme vést věcnou debatu, shromáždit argumenty, které jsou ověřitelné, doložitelné fakty, aby výsledkem bylo rozumné, praktické, pragmatické řešení odpovídající dnešnímu stavu společnosti… Debata musí být věcná, oproštěná od manipulací, pocitů a emocí,“ uzavřel soudce Fiala.

Zmocněnec vlády pro zastupování ČR před ESLP Mgr. Petr Konůpka se ve svém vystoupení věnoval judikatuře Evropského soudu pro lidská práva spojené s náhradním mateřstvím. Ačkoliv není bohatá, tvoří ji řádově desítky judikátů, je důležitá, neboť tvoří „právní mantinely“ států EU.  „V oblasti náhradního mateřství lze formulovat tři obecné zásady, jimiž se ESLP řídí: státy EU mají širokou volnost, jak náhradní mateřství upraví, pokud se pro to rozhodnou, zásadním kritériem při rozhodování je vždy nejlepší zájem dítěte, u rodičů-osob stejného pohlaví se aplikují stejné zásady jako u osob opačného pohlaví…,“ přiblížil postoj ESLP k této problematice Petr Konůpka. A pro představu uvedl čtyři judikáty – Paradiso a Campelli v. Itálie, Mannessin v. Francie, D. B. a ostatní proti Švýcarsku, H. proti Spojenému království –, které se náhradního mateřství hetero- i homosexuálních párů týkaly.

Kláru Šimáčkovou Laurenčíkovou, zmocněnkyni vlády pro lidská práva, na jednání zastoupil Viktor Ondrák, ředitel Odboru lidských práv a menšin Úřadu vlády. Ten mimo jiné uvedl, že jsou připraveni jednat o zamýšleném návrhu zákona se všemi partnery i resorty, do debaty zapojí i Výbor pro práva dítěte vlády.

O trestněprávní rovině náhradního mateřství hovořil plk. JUDr. Antonín Vavrda z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Ten poukázal na případy obchodování s dětmi, které v rámci své činnosti a ve spolupráci s ukrajinskou policií a institucemi z Norska a Švédska prověřovali. Podle jeho názoru umožňuje náhradní mateřství za úplatu, resp. obchod s dětmi, chybějící právní jistota. „Je tu prostor, jak do tohoto procesu vstoupit a jak problém řešit. A to v celé Evropě. Právě teď se chystá na půdě Evropského parlamentu debata ke směrnici o obchodování s dětmi. U nás by se v příštím týdnu mělo uskutečnit jednání pracovní skupiny složené i ze soudců a státních zástupců zaměřené na obchod s lidmi.“

„Dlouhodobě se zabývám zdravotním právem a jednou z mých agend je i náhradní mateřství, za dobu své praxe se párům, s nimiž jsme v AK spolupracovali, narodilo kolem stovky miminek, “ řekla na úvod své prezentace advokátka Mgr. Leona Prudilová. Posluchače pak seznámila s nejdůležitějšími pojmy spojenými s náhradním mateřstvím, s celým procesem, který vyvrcholí předáním dítěte nové rodině, a následně i s povinností informovat dítě o původu atd. „Co by prospělo?,“ položila Leona Prudilová řečnickou otázku. „Legislativní ošetření doby do porodu, povinnost absolvovat psychologické a lékařské vyšetření. A také by mělo být ošetřeno, na co má náhradní maminka právo… Praxe je taková, jaká je, je možné uvažovat o tom, že by se mohl systém změnit. O náhradním mateřství by mohl rozhodovat soud, ale taková legislativní změna by byla velmi náročná,“ konstatovala.

Ředitel Kliniky reprodukční medicíny a gynekologie Zlín MUDr. David Rumpík, Ph.D., ve svém bloku představil analýzu největšího souboru náhradního mateřství v ČR. Popsal skupinu biologických matek a práci s ní, indikace k léčbě pomocí náhradního mateřství, přestavil skupinu náhradních matek i konečně i výsledky analýzy. Jak zdůraznil, náhradní mateřství je vždy eticky i právně komplikovanou metodou při léčbě neplodnosti, je nezbytné dodržovat veškerá doporučení Sekce asistované reprodukce České gynekologicko-porodnické společnosti České lékařské společnosti J. E. Purkyně a bez spolupráce se zkušeným právníkem nedoporučuje tuto metodu provádět. „Podle mě je dobré náhradní mateřství nezakázat, ale regulovat… Nikdo z nás není jeho podporovatel, ale respektujeme právo žen mít dítě za pomoci náhradní matky,“ podotkl doktor Rumpík. „Budu vděčný, pokud se regulaci podaří dotáhnout do konce. Nedělejte ale prosím zákony horkou jehlou bez lékařů, je to stejné, jako kdybychom my, lékaři, dělali zákony za vás,“ obrátil se na závěr své prezentace David Rumpík na přítomné odborníky.

JUDr. Jakub Kříž, Ph.D., advokát a vysokoškolský pedagog, pak nabídl přítomným pár podnětů k zamyšlení. „Chtěl bych připomenout potřebu klást nepříjemné otázky, které s náhradním mateřstvím souvisejí,“  řekl Jakub Kříž.  „Například by se mělo hovořit o problematice narušení lidské důstojnosti, uznání smlouvy, jíž se matka zaváže po porodu předat dítě někomu „cizímu“, mělo by se řešit, jak postupovat, když prenatální diagnostika objeví vadu a objednatelé dítě nechtějí, nebo to,  jestli může biologická matka od smlouvy odstoupit, když si v těhotenství k plodu vytvoří vztah, a konečně i jak je to s identitou dárce gamet…“

„Má přednáška je o tom, kam se posouvá společnost v oblasti dárcovství gamet a náhradního mateřství,“ zahájila svou prezentaci doc. PhDr. Ing. Hana Konečná, Ph.D., psycholožka Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Popsala v ní stávající alarmující situaci, kdy je možné na základě inzerátu nebo podle nabídkového katalogu sehnat náhradní matku, koupit gametu a vyrobit dítě. Zmínila fakt, že indikací k náhradnímu mateřství už může být i diagnóza „muž“ nebo „stejnopohlavní pár“.  Uvedla „doporučení dobré praxe“. A pohovořila i o vazbách mezi jednotlivými subjekty, a to i v širší rodině a skupině, které mohou být velmi bohaté. „Postupně se přechází k systému poly-parenthood – je to aktuálně největší téma asistované reprodukce. V nejlepším zájmu dítěte bude, aby tato skupina byla chráněna státem. Pro dítě je naprosto zásadní žít ve stabilním prostředí, kterému rozumí a které se nemění…,“ uvedla Hana Konečná a dodala: „Roste skupina dětí z dárcovských gamet, které říkají, že to je natolik špatná metoda, že by měla být zakázána. Tato skupina je ale přehlížena.“

I etik doc. MUDr. Jiří Šimek, CSc., z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, se zabýval otázkou nejlepšího zájmu dítěte. „Kdo bude vědět, jaký je?,“ zeptal se auditoria a hned si odpověděl další otázkou. „Právníci, politici, advokáti, teoretici, máma, dětští psychologové…?“ Mimořádnou pozornost věnoval připoutání a následné separaci dítěte, které jsou pro jeho život velmi důležité. „V dnešní náročné době je možná období těhotenství, porodu a kojení pro ženu i dítě důležitější, než jsme schopni pochopit. Je to pro jejich budoucí vztah asi zásadní,“ vysvětlil docent Šimek.

Jako poslední vystoupil Daniel Kvasnička, kaplan v Paramentu ČR. Ten se obrátil k bibli a na několika příbězích dokumentoval „starou“ podobu náhradního mateřství či otcovství. „Nejlepší je svatá trojice – matka, která dá vajíčko, ta která dítě odnosí, a ten, který vychovává. Je velmi důležité, jak se tito lidé chovají – k sobě navzájem i k dítěti. Hezké vztahy dělají mnoho…,“  domnívá se Daniel Kvasnička. „Jsme ale na toto „víceženství“ vůbec připraveni? Pravděpodobně tu s náhradním mateřstvím odkrýváme problematiku širší rodiny.“

Závěrečné slovo patřilo jedné z hostitelek kulatého stolu, předsedkyni sněmovního Podvýboru pro justici prof. JUDr. Heleně Válkové, CSc., která je spoluautorkou návrhu novely zákona, jež by náhradní mateřství zcela zakázal, a zamezil tak obchodování s lidmi. Ta v diskusi nejprve citovala z odpovědí prof. MUDr. Pavla Martáska, DrSc., na dotaz Co předává matka dítěti v průběhu těhotenství, zda se dítě rodí jako „tabula rasa“, nebo jestli má od matky nějakou „výbavu“? Poté již dala prostor diskutujícím. Ti hovořili například o hodnotových otázkách spojených s náhradním mateřstvím, „právu mít dítě“, o vlastních zkušenostech s náhradním mateřstvím, etické stránce věci, otázce altruistickém přístupu a obchodu s dětmi atd.

„Právní úprava, která by najisto stanovila práva a povinnosti všech zúčastněných osob a zajistila právní jistotu v rozhodování soudů, je – jak jsme se zde všichni shodli – nutná,“ řekla na závěr kulatého stolu Helena Válková. „Současně ale platí, že právo by nemělo razantně předbíhat mínění většinové společnosti. Nemělo by ale ani brzdit vývoj…“

Redakce AD
Foto: redakce AD