Od července se zjednodušují požadavky na doklady osob zapisovaných do různých funkcí ve společnostech, což usnadní a urychlí administrativu spojenou se změnami ve statutárních orgánech firem. Zároveň ale dojde ke zpřísnění podmínek výkonu funkce člena těchto orgánů. Překážkou může být zákaz činnosti nebo odsouzení za vyjmenované trestné činy, ke kterým nově patří nejen některé trestné činy z nedbalosti, ale i trestné činy, které nemusí nutně souviset s předmětem podnikání dané společnosti.

„I když stát obvykle přidává podnikatelům pouze další a další povinnosti, v korporátním právu se vydal opačným směrem a v letošním roce se tak zbavujeme některých nadbytečných formalismů,“ říká advokátka Lenka Hellingerová z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr. Aktuální novela mění zákon o obchodních korporacích, zákon o veřejných rejstřících či živnostenský zákon. První její část je účinná již od poloviny ledna, druhá část nabude účinnosti k 1. červenci 2023.

Od 1. července 2023 novela zavádí zásadní změny ohledně osob, které mohou být členem voleného orgánu společnosti. Těmi jsou primárně jednatelé, členové představenstva, dozorčí rady či správní rady. Člen voleného orgánu musí být plně svéprávný, nesmí u něj být překážky pro výkon funkce a musí být bezúhonný ve smyslu živnostenského zákona.

Překážku pro výkon funkce představují i trestné činy z nedbalosti

Doposud se definice bezúhonnosti vztahovala k trestným činům spáchaným úmyslně, pokud byl takový trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním anebo souvisí s předmětem podnikání dané společnosti. „Zákon ale nově definuje překážky pro výkon funkce spočívající v existenci zákazů činnosti nebo odsouzení za vyjmenované trestné činy. Oproti stávající úpravě se jedná i o některé trestné činy z nedbalosti, nikoliv pouze ty úmyslné, a zároveň nemusí nutně souviset s předmětem podnikání dané společnosti. Patří k nim například dotační podvod, legalizace výnosů z trestné činnosti, lichva, porušení povinnosti při správě cizího majetku, nebo daňové trestné činy,“ vysvětluje advokátní koncipient Pavel Hrdý.

Překážku pro výkon funkce představují tresty a zákazy uložené nejen v České republice, ale i v zahraničí. Existenci překážek výkonu funkce budou kontrolovat soudy či notáři v nově zřizované evidenci vyloučených osob, která bude neveřejná. České soudy i notáři boudou mít možnost ověřit neexistenci překážek v obdobných evidencích v rámci Evropské unie. Odpadne tak administrativní zátěž v podobě povinnosti předložit zahraniční výpisy z rejstříku trestů pro zápis osoby do obchodního rejstříku.

Snadnější zakládání společností

Již od poloviny ledna 2023 novela umožnila snadnější zakládání společností. Za asistence notáře je tak možné založit společnost s ručením omezeným a zapsat ji do obchodního rejstříku v průběhu jednoho dne. Předpokladem je základní kapitál do 20 000 Kč, připravená společenská smlouva nebo použití té vzorové zveřejněné na webu Ministerstva spravedlnosti a připravené dokumenty k užití adresy sídla a členům orgánů, pokud jsou třeba. „Ačkoliv to zatím není v praxi příliš využíváno, lze založení společnosti provést i na dálku bez osobní návštěvy notáře,“ říká advokátka Lenka Hellingerová.

Změnil se také přístup k popisu předmětu činnosti společnosti ve společenské smlouvě, kdy již není nutné opisovat zejména názvy živností ze zákona, ale namísto toho lze použít slovní popis skutečně vykonávaných činností společností. Také již není třeba mít k provedení zápisu společnosti do obchodního rejstříku již vydané živnostenské oprávnění a lze o něj požádat až následně. Zároveň novela prosazuje tzv. princip „once-only“ – tedy dokumenty se předkládají pouze jednou – pokud například zakladatel doloží souhlas s umístěním sídla soudu či notáři, již jej nepředkládá živnostenskému úřadu.

Zdroj: Noerr
Foto: canva.com