Délka oddlužení by se mohla zkrátit z pěti let na tři roky. Počítá s tím novela insolvenčního zákona č. 182/2006 Sb., o jejímž schválení vládou informovalo 21. června v tiskové zprávě Ministerstvo spravedlnosti. Návrh zavádí do českého právního řádu část evropských pravidel, která měla být v Česku účinná už před téměř rokem. Kvůli nesplnění tohoto úkolu čelí ČR řízení o porušení unijního práva, ministerstvo tak upozornilo na potřebu urychleného přijetí novely.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. „Novela zajistí, že v případě úpadku se fyzické osoby budou moci rychleji dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života,“ uvedlo ministerstvo.

Podle úřadu stále existují překážky, kvůli nimž může být tato možnost pro některé lidi nedostupná. „To by se mohlo naplno projevit ve chvíli, jakmile fyzické osoby na území České republiky výrazněji pocítí sociální a ekonomické následky událostí posledních let,“ napsal v důvodové zprávě. K plošnému zkrácení doby oddlužení člověka na tři roky, a to bez ohledu na zdroj příjmů dlužníka, se vláda Petra Fialy zavázala v programovém prohlášení.

Ministerstvo zdůraznilo, že „pro vybalancování dopadů“ zkrácení doby oddlužení zpřísnilo požadavky na řádné plnění povinností dlužníka a také posílilo opatření proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka. „Sleduje-li dlužník nepoctivý záměr, soud mu vstup do oddlužení nepovolí, případně oddlužení neschválí, a vyplyne-li tato okolnost najevo později, schválené oddlužení dlužníkovi zruší, popřípadě dokonce dlužníkovi již přiznané osvobození odejme,“ popsalo v návrhu.

Návrh podle ministerstva zajišťuje, aby dlužník v oddlužení splácel adekvátní částky a nesnižoval své příjmy. Dlužník musí při plnění splátkového kalendáře plně využívat svůj příjmový potenciál a dosahovat adekvátní mzdy, nebo jiného příjmu. Zájmy věřitelů jsou tudíž v oddlužení uspokojivě chráněny, uvedlo ministerstvo.

„Projednávání návrhu textu zákona bylo velmi náročné. Návrh zákona jsme opakovaně projednávali s předsedy koaličních poslaneckých klubů a opakovaně konzultovali se zástupci odborné veřejnosti. Zejména s insolvenčními soudci, insolvenčními správci, zástupci věřitelů a také neziskovým sektorem zastoupeným Člověkem v tísni,“ uvedl ministr spravedlnosti JUDr. Pavel Blažek, Ph.D.

„U intenzivně diskutované otázky vyvratitelné domněnky k osvědčení maximálního úsilí dlužníka se nepodařilo s předsedy koaličních poslaneckých klubů najít shodu. Návrh jsme proto v souladu s legislativními pravidly vlády do meziresortního připomínkového řízení předložili ve variantním řešení. Schválena byla druhá varianta, která staví na individuální míře uspokojení nezajištěných věřitelů určené jednotlivě pro každého dlužníka,“ doplnil náměstek ministra spravedlnosti Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D.

Úřad uvedl, že při projednávání vypořádal 260 stran připomínek a materiál poté předložil vládě bez rozporů. „Kolegové z Ministerstva spravedlnosti udělali maximum pro to, aby připravili co nejkvalitnější text. Což dokazuje i fakt, že jsme takto náročnou novelu dokázali vládě předložit bez připomínek,“ dodal náměstek Antonín Stanislav.

Novelu už dříve zkritizovali zástupci Hospodářské komory či Svazu měst a obcí. Vadí jim, že podmínky se zmírňují plošně, tedy i u těch dlužníků, kteří jsou schopni výdělečné činnosti a splácení závazků. Věřitelé, ať už soukromí, nebo státní instituce, by podle kritiků mohli po přijetí nových pravidel přijít o sto miliard korun. Zkrácení a usnadnění insolvence naopak podporují organizace na pomoc lidem v nouzi a pro prevenci dluhů. Snížení počtu osob v exekucích doporučila i Národní ekonomická rada vlády.

Oddlužení a insolvenci se 21. června věnovala také konference „Role oddlužení v insolvenčním právu v kontextu současných problémů ČR“ na Akademii věd ČR, tématu se budeme dále věnovat na stránkách Advokátního deníku.

Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: canva.com