Dosavadní délka oddlužení by se měla zkrátit z pěti let na tři roky. Počítá s tím novela insolvenčního zákona 182/2006 Sb., kterou ve středu projedná vláda. Návrh zavádí do českého právního řádu část evropských pravidel, která měla být v Česku účinná už před téměř rokem. Kvůli nesplnění tohoto úkolu čelí ČR řízení o porušení unijního práva. Ministerstvo spravedlnosti tak upozornilo na potřebu urychleného přijetí novely.

Oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. „Navrhovaná novela zajistí, že v případě úpadku se fyzické osoby budou moci rychleji dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života,“ uvedlo ministerstvo.

Podle úřadu stále existují překážky, kvůli nimž může být tato možnost pro některé lidi nedostupná. „To by se mohlo naplno projevit ve chvíli, jakmile fyzické osoby na území České republiky výrazněji pocítí sociální a ekonomické následky událostí posledních let,“ napsal v důvodové zprávě. K plošnému zkrácení doby oddlužení člověka na tři roky, a to bez ohledu na zdroj příjmů dlužníka, se vláda Petra Fialy zavázala v programovém prohlášení.

Ministerstvo zdůraznilo, že „pro vybalancování dopadů“ zkrácení doby oddlužení zpřísnilo požadavky na řádné plnění povinností dlužníka a také posílilo opatření proti možnému zneužití institutu oddlužení ze strany nepoctivého dlužníka. „Sleduje-li dlužník nepoctivý záměr, soud mu vstup do oddlužení nepovolí, případně oddlužení neschválí, a vyplyne-li tato okolnost najevo později, schválené oddlužení dlužníkovi zruší, popřípadě dokonce dlužníkovi již přiznané osvobození odejme,“ popsalo.

Návrh také podle ministerstva zajišťuje, aby dlužník v oddlužení splácel adekvátní částky a nesnižoval své příjmy. Insolvenční soud má vycházet nejen z dokladů dlužníka o jeho minulých příjmech, ale také zhodnotit, jakého minimálního budoucího příjmu by měl daný dlužník dosahovat vzhledem ke svým schopnostem a možnostem na trhu práce. Soud má také prozkoumat, zda se dlužník v nedávné minulosti bez důležitého důvodu nevzdal vyššího příjmu nebo majetkového prospěchu.

„Zjednodušeně lze říci, že pro řádné plnění povinností musí dlužník v průběhu plnění splátkového kalendáře plně využívat svůj příjmový potenciál a dosahovat adekvátní mzdy, popřípadě jiného příjmu. Zájmy věřitelů jsou tudíž v oddlužení uspokojivě chráněny,“ tvrdí ministerstvo.

Novelu už dříve zkritizovali zástupci Hospodářské komory či Svazu měst a obcí. Vadí jim, že podmínky se zmírňují plošně, tedy i u těch dlužníků, kteří jsou schopni výdělečné činnosti a splácení závazků. Věřitelé – ať už soukromí, nebo státní instituce – by podle kritiků mohli po přijetí nových pravidel přijít o sto miliard korun.

Předseda insolvenční sekce a člen představenstva České advokátní komory JUDr. Michal Žižlavský již dříve upozorňoval, že dluhy nakonec někdo zaplatit musí: „Systém oddlužení by neměl vést k tomu, aby ti slušní platili dluhy za ty neslušné. Mezi věřiteli nejsou jen silné banky, které logicky promítají rizika nesplacených dluhů do ceny svých produktů, což mimochodem zdražuje úvěry všem. Jsou to také obce a města nebo bytová družstva, kde platí dluhy neplatičů jejich sousedi. Skutečně chceme, aby platili ještě víc? A nezapomínejme na velmi zranitelné malé podnikatele, živnostníky, které má chránit evropská směrnice o restrukturalizaci a insolvenci, kterou implementujeme. Ta ve své závazné části požaduje zmírnění podmínek oddlužení pouze pro malé podnikatele, nikoli pro spotřebitele. Důvod je ten, aby se živnostníci nebáli nést podnikatelské riziko. Jde o podporu podnikání, nejde o podporu spotřeby, a to často neuvážené spotřeby. Živnostníci se mohou snadno stát z věřitelů dlužníky, když jim nebudou platit jejich zákazníci. Takže plošné zkrácení doby oddlužení jde přímo proti duchu směrnice.“ 

Plošným zkrácením doby oddlužení z pěti let na tři roky, jak zamýšlí novela insolvenčního zákona, hrozí, že dluhy zdravých a práceschopných neplatičů zaplatí všichni občané České republiky, shodli se účastníci odborné diskuse pořádané v květnu InsolCentrem a Českou advokátní komorou. Účastníci se zamýšleli nad tím, zda je správné přijmout právní normu, která by plošně umožnila všem dlužníkům zbavit se dluhů během tří let při zaplacení minimální částky. Nebudou lidé, kteří se snadno a bez velkého přičinění zbaví svých dluhů, ve svém neodpovědném chování pokračovat? Nestane se neplacení dluhů běžnou normou jednání občanů?

Zkrácení a usnadnění insolvence naopak podporují organizace na pomoc lidem v nouzi a pro prevenci dluhů. Snížení počtu osob v exekucích doporučila i Národní ekonomická rada vlády. Podle ní tak začne více lidí oficiálně pracovat a platit daně a odvody.

Více o novele insolvenčního zákona jsme psali ZDE a ZDE.

Zdroj: ČTK, redakce AD
Foto: canva.com