Právní věty rozhodnutí, schválené na jednání občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu 14. června 2023:

 

Zástavní právo, Věcné právo (právo k věci) (o. z.), Věcné právo k věci cizí (o. z.), Veřejný seznam (o. z.), Vklad do katastru nemovitostí, Neplatnost právního jednání (o. z.), Katastr nemovitostí, § 580 odst. 1 o. z. ve znění do 31. 12. 2017, § 986 odst. 1 o. z. ve znění do 31. 12. 2017, § 1309 odst. 2 o. z. ve znění do 31. 12. 2017, § 1760 o. z. ve znění do 31. 12. 2017, § 1761 o. z. ve znění do 31. 12. 2017, § 18 odst. 4 předpisu č. 256/2013 Sb. ve znění do 31. 12. 2017, § 36 odst. 1 předpisu č. 256/2013 Sb. ve znění do 31. 12. 2017, § 11 odst. 1 písm. d) předpisu č. 256/2013 Sb. ve znění do 31. 12. 2017, § 17 odst. 1 písm. f) předpisu č. 256/2013 Sb. ve znění do 31. 12. 2017

Porušení zákazu zatížení nemovité věci zapsané v katastru nemovitostí, který byl zřízen jako věcné právo, nezpůsobuje samo o sobě neplatnost zástavní smlouvy, jejímž uzavřením byl tento zákaz porušen, ale je důvodem pro zamítnutí návrhu na vklad zástavního práva do katastru nemovitostí.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2022, sp. zn. 21 Cdo 1813/2021)

 

Veřejná nedobrovolná dražba [Veřejná dražba], Vydání věci, Vlastnictví, Příklep, Poctivost (o. z.), Dobrá víra, § 36 předpisu č. 26/2000 Sb., § 1109 a násl. o. z., § 1343 o. z., § 1771 o. z., § 6 odst. 1 a 2 o. z., čl. 36 odst. 1 předpisu č. 2/1993 Sb., § 243e odst. 1 a 2 věta druhá o. s. ř.

Proti osobě, jež nabyla své vlastnické právo příklepem licitátora v nedobrovolné veřejné dražbě, provedené podle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, může třetí osoba prosadit své tvrzené vlastnické právo, nabyté z jiného právního titulu, jenž není vymezen v ustanovení § 1109 a § 1110 o. z., pouze tehdy, prokáže-li, že: a) došlo k zneužití institutu veřejné dražby (a tedy k zneužití zákona o veřejných dražbách) a dražba fakticky podle tohoto zákona neproběhla a zároveň b) vydražitel nebyl v dobré víře v oprávnění navrhovatele dražby navrhnout provedení veřejné dražby.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 10. 2022, sp. zn. 21 Cdo 822/2022)

 

Přestavek (o. z.), Přechodná (intertemporální) ustanovení, Vlastnictví, Právní úkony, Výklad projevu vůle, Poučovací povinnost soudu, § 3059 předpisu č. 89/2012 Sb. ve znění od 1. 1. 2014, § 1087 předpisu č. 89/2012 Sb. ve znění od 1. 1. 2014, § 133 odst. 2 předpisu č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 12. 2013, § 37 odst. 1 předpisu č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 12. 2013, § 35 odst. 2 předpisu č. 40/1964 Sb. ve znění do 31. 12. 2013, § 118a předpisu č. 99/1963 Sb. ve znění od 1. 1. 2001

Institut přestavku lze u staveb zřízených před 1. 1. 2014 aplikovat jen tehdy, byla-li dobrá víra stavebníka, že stavbu zřídil na vlastním pozemku, dána k 1. 1. 2014.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 2593/2021)

 

Smlouva kupní, § 2110 o. z.

Kupující nemůže odstoupit od kupní smlouvy pro vadu věci, došlo-li ke změně stavu věci v důsledku užívání věci po objevení vady.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2022, sp. zn. 23 Cdo 2938/2020)

 

Smlouva mezinárodní, předpisu č. 160/1991 Sb.

Místem plnění povinnosti vrátit zboží po odstoupení od kupní smlouvy v režimu Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží je místo podnikání kupujícího, nejde-li o situaci, kdy podle smlouvy mělo být plněno na jiném místě, než je místo podnikání jedné ze stran.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 9. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1062/2021)

 

Insolvence, Insolvenční návrh, Insolvenční řízení, Insolvenční řízení (účinky, zahájení), Přihláška pohledávky, Pohledávka, § 105 odst. 1 insol. zák., § 105 insol. zák. ve znění od 1. 7. 2017, § 128 odst. 1 insol. zák., § 128 odst. 2 insol. zák., § 133 insol. zák.

Insolvenční soud při hodnocení, zda insolvenční navrhovatel svůj insolvenční návrh doložil řádnou přílohou dle § 105 odst. 1 insolvenčního zákona posoudí, zda je potvrzení vystaveno k tomu zákonem určenou osobou, zda se týká pohledávky, z níž insolvenční navrhovatel podle insolvenčního návrhu dovozuje svou aktivní věcnou legitimaci, a zda potvrzení po obsahové stránce vyhovuje náležitostem plynoucím z § 105 odst. 1 insolvenčního zákona; věcnou správnost potvrzení nezkoumá.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2022, sen. zn. 29 NSČR 130/2020)

 

Smlouva o důchodu, Pohledávka vyloučená z uspokojení, Insolvenční řízení, Smlouva darovací, § 1721 o. z., § 1722 o. z., § 1908 odst. 1 o. z., § 2701 o. z., § 2702 o. z., § 2705 o. z., § 5 písm. c) insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 110 insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 140c insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 141a insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 170 písm. c) insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 173 insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019, § 392 odst. 3 insol. zák. ve znění do 31. 5. 2019

Ani tam, kde plátce uzavřel s příjemcem smlouvu o důchodu bezúplatně (§ 2705 o. z.) za účelem splnění oddlužení příjemcem, není pohledávka příjemce z titulu dlužných dávek důchodu pohledávkou vyloučenou (ve smyslu ustanovení § 170 písm. c/ insolvenčního zákona) z uspokojení v insolvenčním řízení vedeném na majetek plátce.

Jestliže se plátce ve smlouvě o důchodu zavázal platit příjemci pravidelné (měsíční) peněžní dávky (důchod) po dobu trvání oddlužení příjemce plněním splátkového kalendáře, přihlašují se opětující (opakující) se dávky (důchod), na které má příjemci vzniknout nárok v budoucnu, do insolvenčního řízení vedeného na majetek plátce jako pohledávky vázané na splnění odkládací podmínky (představované pro každou jednotlivou dávku trváním oddlužení plněním splátkového kalendáře). I pro vymáhání těchto dávek (důchodu) platí omezení plynoucí z § 140c insolvenčního zákona.

(Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 11. 2022, sp. zn. 29 Cdo 407/2021)

 

Pohledávka přednostní, Výživné, Incidenční spory (odporové spory), Insolvenční řízení, § 910 o. z., § 154 odst. 2 o. s. ř., § 169 odst. 1 písm. e) insol. zák., § 203 insol. zák., § 203a insol. zák., § 302 odst. 2 písm. a) insol. zák., § 305 insol. zák.

Pohledávka z titulu výživného, jímž rodič (dlužník) plní svou vyživovací povinnost k nezletilému dítěti (za podmínek plynoucích též z § 912 o. z.), nebo ke zletilému dítěti, jež není schopno se samo živit (srov. i § 910 a § 911 o. z.), je pohledávkou dítěte (věřitele) na výživném ze zákona, tedy ve smyslu ustanovení § 169 odst. 1 písm. e/ insolvenčního zákona pohledávkou postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou; to platí bez zřetele k tomu, zda jde o dlužné výživné, nebo o běžné výživné, jež má povahu opětujících se dávek (srov. i § 154 odst. 2 o. s. ř.).

Jestliže věřitel podal proti konečné zprávě včas námitku, že konečná zpráva se nevypořádává s jeho neuspokojenou pohledávkou na výživném ze zákona (§ 169 odst. 1 písm. e/ insolvenčního zákona), pak skutečnost, že u insolvenčního správce dlužníka takovou pohledávku podle § 203 odst. 1 insolvenčního zákona uplatnil písemně až několik dnů po uplynutí lhůty k podání námitek proti konečné zprávě, nezakládá důvod pro změnu pořadí pohledávky (důvod nepokládat takovou pohledávku za pohledávku postavenou na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou).

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2022, sen. zn. 29 ICdo 140/2021)

 

Společné jmění manželů, § 742 odst. 2 o. z.

Hodnota toho, co ze společného majetku bylo vynaloženo na výhradní majetek manžela, se při vypořádání společného jmění započítává zvýšená podle toho, jak se ode dne vynaložení majetku do dne, kdy společné jmění bylo zúženo, zrušeno nebo zaniklo, zvýšila hodnota té součásti majetku, na niž byl náklad vynaložen (tzv. valorizace), jen pokud se tak účastníci dohodli.

(Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2022, sp. zn. 22 Cdo 1172/2022)

 

Zdroj: Nejvyšší soud
Ilustrační foto: canva.com