Prezident republiky Petr Pavel podepsal třináct zákonů

Oznamovatelé protiprávního jednání budou ze zákona chráněni před případnou odvetou zejména zaměstnavatelů. Předpis se týká nejen oznámení trestných činů, ale i závažných přestupků s horní hranicí postihu nejméně 100 000 korun. Prezident Petr Pavel zákon o ochraně oznamovatelů – stejně jako dvanáct dalších – podepsal ve středu 7. června 2023.

 

Whistlebloweři

Zakotvení ochrany oznamovatelů vychází z evropské směrnice z října 2019. Lhůta pro její začlenění do právních řádů členských států uplynula předloni v prosinci.

Zákon má ochránit zejména oznamovatele například před propuštěním, snížením mzdy, uložením kárného opatření, přeložením na jiné místo, změnou rozvržení pracovní doby a před zásahy do práva na ochranu osobnosti. Za odvetná opatření by hrozila až milionová pokuta. Naopak za vědomě nepravdivé oznámení by mohl dostat jeho strůjce postih do 50 000 korun.

Ochrana se podle zákona nebude týkat jen oznamovatele, ale také osob jemu blízkých a lidí, kteří se podíleli na přípravě oznámení. „Cílem navrhované právní úpravy ochrany oznamovatelů je umožnit pracovníkům v soukromém i veřejném sektoru bezpečně podat oznámení v rámci povinně zřizovaných interních mechanismů, případně externích mechanismů, a následně jim zajistit ochranu před možnými odvetnými opatřeními ze strany zaměstnavatelů a dalších subjektů,“ uvedla vláda.

Veřejné instituce včetně obcí nad 10 000 obyvatel a společností aspoň s 50 zaměstnanci budou muset podle návrhu zákona stanovit pracovníka, který bude agendu oznámení spravovat. Některé subjekty by mohly vnitřní oznamovací systém sdílet. Další oznámení bude shromažďovat a posuzovat nově vzniklý odbor na Ministerstvu spravedlnosti. Ministerstvo by také poskytovalo poradenství zaměstnavatelům, možným oznamovatelům i veřejnosti a školicí odbornou podporu.

V případě, že bude zákon vyhlášen ve Sbírce zákonů v červnu, budou muset všichni zaměstnavatelé s 250 zaměstnanci a výše implementovat nové procesy do 1. srpna, stejně jako veřejní zadavatelé a obce, jichž se zákon týká. U zaměstnavatelů s 50 až 249 zaměstnanci zákon počítá s odkladem do 15. prosince.

Zákon o ochraně oznamovatelů se nevztahuje na anonymní oznámení ve státní správě.

Prezident zároveň podepsal i s tím související zákon ze dne 2. června 2023, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů.

 

Odpuštění penále

Dalším z včera podepsaných předpisů je zákon o mimořádném odpuštění penále z pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a exekučních nákladů.

Živnostníci, drobní zaměstnavatelé a firmy s dluhy na sociálních odvodech dostanou šanci na jejich snadnější vyrovnání, pokud se od července do konce listopadu přihlásí k úhradě dlužného pojistného, sociální správa jim odpustí penále.

Odpuštění penále nastane při úhradě dluhů na důchodovém a nemocenském pojištění a na příspěvku na politiku zaměstnanosti, které vznikly do konce loňského září. Sociální správa platby promine fyzickým i právnickým osobám, akce se ale nebude vztahovat na dluhy, které vymáhá soudní exekutor.

Dlužník se bude moci přihlásit elektronicky přes portál úřadu v aplikaci od července do listopadu. Dostane odpověď, jak vysoký dluh má splatit. Pokud ho už uhradil, správa sociálního zabezpečení by příslušenství k dluhu sama prominula.

Při dluhu nad 5000 korun budou možné splátky. Pokud celková suma nepřesáhla 50 000 korun, bude moci částku vyrovnat ve 12měsíčních splátkách. U dluhu nad 50 000 korun bude možné rozložit měsíční splátky do pěti let. Pokud by ale zadlužený některou ze splátek neposlal, penále by se mu neodpustilo. Snazší vyrovnání dluhu s možností splátek se bude vztahovat i na osoby, které již čelí exekuci podle daňového řádu. Sociální správa takovou exekuci odloží.

Dluh na pojistném má podle podkladů k zákonu doplatit 715 000 fyzických osob. Uhradit by mohly až 20,7 miliardy korun. Celkem 262 000 právnických osob by mohlo srovnat až 36 miliard korun.

O prominutí penále mohou dlužníci žádat už nyní. Úřad ale žádosti nemusí vyhovět.

 

Odpuštění daňových dluhů

Odpuštění drobných daňových nedoplatků umožní zákon o mimořádném odpuštění a zániku některých daňových dluhů, který byl dalším z balíku podepsaných předpisů. Lidé díky němu dostanou šanci zbavit se úroků a penále k neuhrazeným daním z minulých let, pokud splatí původní dlužnou částku.

Na mimořádné odpuštění příslušenství daně dosáhnou podle zákona jen fyzické osoby, kterým dluh vznikl do loňského září. Podmínkou bude, že v době od července do konce listopadu zaplatí dlužnou daň a zároveň formálně požádají o odpuštění úroků a penále. U dlužných částek vyšších než 5000 korun bude možné rozložení úhrady do měsíčních splátek. Na snazší vyrovnání daňových dluhů s možností splátek dosáhnou lidé, vůči kterým už byla k 30. září 2022 zahájena takzvaná daňová exekuce.

Vládní předloha zahrnuje také justiční poplatky a místní poplatky. K akci se tak budou moci připojit kraje a obce, pokud schválí do konce září příslušnou vyhlášku.

Zákon umožní i odpuštění drobných daňových nedoplatků vzniklých do konce loňského září. Opatření se bude týkat fyzických i právnických osob, které dluží na dani, úrocích a penále méně než 200 korun. Výjimkou bude daň z nemovitých věcí, u níž bude hraniční výše dluhu 30 korun. Celková výše nedoplatků pak nebude smět přesáhnout 1000 korun. Dluh zanikne podle předlohy k červenci, aniž o to dlužníci budou muset přímo žádat. Stát tím sleduje i snížení nákladů na administrativu těchto malých dluhů.

Ministerstvo financí předpokládá, že možnosti jednorázového odpuštění úroků a penále na daních skutečně využije pouze část dlužníků.

 

Mezi dalšími předpisy, které prezident republiky stvrdil svým podpisem, patří také novela zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, novela zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů, novela zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, zákon, kterým se mění některé zákony v oblasti obrany, zákon o financování obrany České republiky a o změně zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o financování obrany), novela zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů, novela zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a o změně dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů, zákon ze dne 1. června 2023, jímž se zrušuje zákon č. 307/2000 Sb., o zemědělských skladních listech a zemědělských veřejných skladech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a kterým se mění některé související zákony, či novela zákona č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

 

Zákon o azylu

Posledním z podepsaných předpisů byla novela zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů,zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů.

Novela zákona o azylu zavede až osmiletý trest vězení pro převaděče, kteří při pašování migrantů vystaví větší počet osob nelidskému nebo ponižujícímu zacházení. Vyšším počtem se podle dřívějších soudních rozhodnutí míní alespoň sedm lidí. Skutkové podstaty se nebudou týkat jen migrace do Česka, ale také do jiných členských států EU.

Kvůli hrazení škod při dopravních nehodách novela zavádí evidenci aut ukrajinských uprchlíků. S neregistrovanými vozidly by od ledna jezdili pod hrozbou pokuty až 30 000 korun. Česká kancelář pojistitelů (ČKP) minulý měsíc informovala, že podle jejího odhadu v Česku jezdí 38 000 ukrajinských aut, z nichž 4000 není pojištěno. Podle dat ministerstva vnitra bylo k 1. dubnu v republice celkem 325 742 Ukrajinců s dočasnou ochranou, která umožňuje přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce. Dvě třetiny dospělých uprchlíků tvoří ženy, téměř 30 procent jsou děti.

Nově budou podle vládní předlohy hrozit až dva roky vězení cizincům, kteří by nerespektovali rozhodnutí o vyhoštění. V návaznosti na unijní předpisy bude zákon doplněn o pasáž ukládající českým orgánům vynucovat rozhodnutí o povinnosti cizince opustit unijní prostor, i pokud by to nařídil úřad jiné členské země EU.

 

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com

Go to TOP