Úsporný balíček vlády zasahuje i do pracovního trhu. Některá opatření budou ovlivňovat právní nároky zaměstnanců – uchazečů o zaměstnání, kteří budou evidováni na úřadu práce. Je ovšem nutné, aby závěry z úsporného balíčku byly legislativně zapracovány do příslušných předpisů. V uvedeném případě se jedná o zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb.

 

Povinná doba pojištění

Pokud úřad práce uchazeči o zaměstnání nezprostředkuje vhodné zaměstnání, bude mu poskytovat podporu v nezaměstnanosti. Obdrží ji pouze tehdy, je-li zařazen do evidence uchazečů a jestliže mu úřad práce vhodné zaměstnání nezprostředkoval ani mu nezabezpečil rekvalifikaci. Podle současného právního stavu (§ 41 zákon o zaměstnanosti) musí uchazeč prokázat, že v posledních dvou letech jeho zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů trvalo nejméně 12 měsíců a byl po tuto dobu důchodově pojištěn.

Zákon o zaměstnanosti zakládá vazbu na důchodové pojištění po dobu 12 měsíců v posledních 2 letech. Jako zaměstnání (náhradní doba) se např. posuzuje osobní péče o dítě do čtyř let, pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, příprava na zaměstnání osoby se zdravotním postižením, osobní péče o fyzickou osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby apod. Tyto doby se nezapočítávají, pokud spadají do doby zaměstnání a kryjí-li se navzájem, započítávají se jen jednou.

Předmětem úvah a diskuse je stále vazba na důchodové pojištění. Uvažuje se o zkrácení této doby, která je v současnosti dvouletá.

Uchazeč musí prokázat skutečnosti rozhodné pro přiznání podpory v nezaměstnanosti. To je možné evidenčním listem důchodového pojištění, potvrzením o zaměstnání (zápočtovým listem), potvrzením o výši průměrného výdělku, dokladem o výkonu jiné činnosti. Osoba samostatně výdělečně činná může skutečnosti rozhodující pro přiznání podpory prokázat potvrzením o době trvání účasti na důchodovém pojištění a o vyměřovacím základu pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Uchazeč může skutečnosti rozhodné pro zařazení nebo vedení v evidenci uchazečů rovněž osvědčit čestným prohlášením.

 

Výše podpory v nezaměstnanosti

Uchazeč ve věku do 50 let může dostávat podporu v nezaměstnanosti až po dobu 5 měsíců, ve věku nad 50 do 55 let věku 8 měsíců a nad 55 let věku 11 měsíců. Podpora v nezaměstnanosti je první dva měsíce podpůrčí doby 65 %, další dva měsíce této doby 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku uchazeče o práci (zaměstnance).

Podporu v nezaměstnanosti úřad práce poskytuje až do vzniku pracovního poměru, maximálně po dobu 11 měsíců, nenastanou-li okolnosti pro její dřívější ukončení.

Rozhodující je, kdy vzniká pracovní poměr. Podle zákoníku práce je to dnem, který byl uveden v pracovní smlouvě. Nestačí, že v určité době byla podepsána pracovní smlouva, poněvadž v pracovní smlouvě může být uveden pozdější termín vzniku pracovního poměru (např. pracovní smlouva uzavřená dnem 22. 6. se dnem nástupu do práce od 1. 7., ale je třeba skutečného vzniku pracovního poměru). Kromě toho může zaměstnavatel i zaměstnanec od pracovní smlouvy ještě do uplynutí sjednaného dne odstoupit.

Zaměstnání je zprostředkováno až vznikem pracovního poměru, do té doby je uchazeč – při splnění stanovených podmínek – úřadem práce hmotně zabezpečen podporou v nezaměstnanosti.

 

Opětovný nárok na podporu v nezaměstnanosti

Přísněji se bude posuzovat situace uchazeče o zaměstnání, který po uplynutí části doby, kdy pobíral podporu v nezaměstnanosti, získal  dobu důchodového pojištění v délce alespoň tří měsíců.  V tomto případě má podle současného právního stavu nárok na podporu v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu, nikoliv zkrácenou. Podle návrhu se tato doba účasti na důchodovém pojištění prodlouží na šest měsíců. Obdobně se bude posuzovat nárok uchazeče o zaměstnání, který po uplynutí celé podpůrčí doby (pobírání podpory v nezaměstnanosti), byl důchodově pojištěn alespoň v délce 6 měsíců. Tato doba se prodlouží na devět měsíců a bude mu poskytována podpora v nezaměstnanosti po celou podpůrčí dobu.

 

Zruší se kompenzace odstupného?

V praxi jsou časté případy, kdy zaměstnanci vznikne nárok na odstupné, ale zaměstnavatel nemá dostatek finančních prostředků, aby je poskytl. Uchazeč by tak byl značně znevýhodněn, neboť by dostal podporu až s „odkladem“. Ustanovení § 44a zákon o zaměstnanosti řeší tzv. kompenzace při nevyplacení odstupného, na které vznikl uchazeči právní nárok, ale zaměstnavatel mu ho nevyplatil

Kompenzaci vyplácí úřad práce jako násobek doby, za kterou náleží odstupné, a 65 % průměrného měsíčního čistého výdělku, který byl u uchazeče zjištěn a naposledy používán pro pracovněprávní účely. Kompenzaci úřad práce vyplácí za dobu od zařazení do evidence uchazečů do uplynutí doby, která odpovídá násobku měsíců rozhodující pro výši odstupného.

Příklad

Uchazeč měl průměrný výdělek 20 tisíc korun a vznikl mu nárok na odstupné ve výši trojnásobku tohoto průměrného výdělku. Zaměstnavatel mu odstupné nevyplatil. Kompenzace od úřadu práce je ve výši 39 tisíc korun. Výpočet kompenzace: 65 % z 20 tisíc korun = 13 tisíc korun. Tato částka se násobí 3x, což odpovídá měsíční době, za kterou měl uchazeč obdržet odstupné.

Pokud by uchazeč nemohl průměrný výdělek doložit, postupuje se podle § 44b odstavec 3 zákona o zaměstnanosti (násobek je 0,15 a výše průměrné mzdy v národním hospodářství).

Od 1. ledna 2015 platí, že neuhrazenou částku vyplacené kompenzace vymáhá na zaměstnavateli celní úřad.

Podle návrhu by tato kompenzace měla být v rámci úsporného balíčku zrušena.

 

Omezí se Švarc systém?

K tzv. Švarc systému dochází vždy, kdy je pracovní (výdělečná ) činnost osoby samostatně výdělečně činné (dále OSVČ), případně osoby bez živnostenského oprávnění ve prospěch právnické nebo fyzické osoby, vykonávána v závislé činnosti mimo pracovněprávní vztah.

O závislou práci se jedná tehdy, jestliže je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle jeho pokynů, a jde o osobní výkon práce zaměstnance (§ 2 odstavec 1 zák. práce). Další podmínky uvádí § 2 odst. 2 zák. práce. Je vykonávána za mzdu, plat nebo odměnu za práci, na náklady a odpovědnost zaměstnavatele, v pracovní době na pracovišti zaměstnavatele nebo na jiném dohodnutém místě.

V úsporném balíčku sice vláda navrhuje zvýšení odvodů u živnostníků (OSVČ), ovšem tím neomezí motivaci k tzv. Švarc systému. Ze studie institutu IDEA a agentury PAQ Ressearch vyplývá, že se neodstraní zvýhodnění OSVČ s vysokými příjmy a malými náklady. Omezení Švarc systému je nutné hledat v ekonomických opatřeních, neboť ČR má vysoký počet živnostníků (jedna pětina pracovníků), kteří platí jen 6 % sociálních odvodů. Proto experti navrhují přehodnocení paušálů i základů pojistného, což by se mělo projevit i v úsporném balíčku, a zejména pak v příslušných zákonech.

 

JUDr. Ladislav Jouza, advokát, odborník na pracovní právo
Foto: canva.com