Několik poznámek ke zprávě dozorčí rady o výsledcích její činnosti

Opět jako každý rok se blíží období, kdy se zpravidla nejčastěji konají valné hromady akciových společností. V této souvislosti se dozorčí rady akciových společností v rámci své činnosti mj. zaměřují na zpracování zprávy dozorčí rady o výsledcích své činnosti (dále též „zpráva DR“) dle ust. § 449 zák. č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) [dále též „z. o. k.“ nebo „zákon o obchodních korporacích“], se kterou pověřený člen dozorčí rady seznamuje valnou hromadu akciové společnosti. Zde se pak vynořuje otázka, za jaké období se tato zpráva DR zpracovává.

Radim Kříž

V praxi jsem byl nikoliv výjimečně konfrontován se skutečností, že dozorčí rady jednotlivých akciových společností zpracovávaly zprávu DR za systémově různá období. Některé dozorčí rady akciových společností zpracovávaly zprávu DR za období od posledního konání valné hromady do konání valné hromady následující,[1] některé za účetní období (zpravidla kalendářní rok),[2] jiné pak za účetní období kalendářního roku s doplněním skutečností nastalých od konce nejbližšího předchozího účetního období do konání valné hromady akciové společnosti (resp. do schválení dozorčí radou před konáním valné hromady akciové společnosti).[3]

Tato různorodost přístupů mne vedla dlouhou dobu k závěru, že by bylo vhodné se na tento rozdílný přístup ke zpracování zprávy DR zaměřit a označit řešení, které je vhodné pro praxi a je plně konformní se stávající právní úpravou tohoto právního nástroje kontrolní činnosti dozorčí rady. Výsledkem úvahy nad touto problematikou je pak tento příspěvek, který je pojat spíše prakticky a měl by vést k zamyšlení nad praktickým přístupem k této problematice.

Jak plyne z logiky příspěvku, jeho předmětem jsou akciové společnosti s dualistickou vnitřní strukturou, tedy akciové společnosti, kde existuje představenstvo a dozorčí rada. Nad rámec tohoto příspěvku je tak otázka zpracování zprávy DR při rozhodování per rollam dle ust. § 418 a násl. z. o. k. Jakési předběžné otázky, které podmiňují odpověď na otázku, za jaké období se zpracovává zpráva DR, jsou ty, zda má člen dozorčí rady povinnost se účastnit valné hromady a zda má povinnost vždy předkládat valné hromadě zprávu DR, byť odpovědi na tyto „předběžné“ otázky nejsou vnímány jako příliš problematické.

Povinnost člena dozorčí rady účastnit se valné hromady a zpracovávat zprávy dozorčí rady dle obchodního zákoníku a z. o. k.

Jak bylo uvedeno v úvodu, před řešením otázky, za jaké období má být zpracována zpráva DR, je třeba si položit dvě otázky, a to:

  • zda má vůbec člen dozorčí rady povinnost účastnit se valné hromady akciové společnosti, a
  • zda je povinen na každé valné hromadě předkládat akcionářům zprávu DR. Účast členů dozorčí rady normoval samozřejmě i obchodní zákoník.

Povinnost člena dozorčí rady účastnit se  valné hromady

Z ust. § 201 odst. 1 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále též „obch. zák.“ nebo „obchodní zákoník“), vyplývalo, že členové dozorčí rady se účastní valné hromady společnosti a jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti. Z uvedeného je zřejmé, že zákonodárce poměrně jasně vyjádřil, že účast na valné hromadě je nejen právem člena dozorčí rady, ale i jeho povinností. Již v době přijetí obchodního zákoníku literatura[4] uváděla, že účast členů dozorčí rady na valné hromadě je právem i povinností členů dozorčí rady, a dokonce zdůraznila, že se jedná o jejich povinnost bez ohledu na to, zda jsou členové dozorčí rady současně akcionáři. Literatura[5] ještě upřesnila, že ohledně účasti na valné hromadě nebylo rozdílu, zda se jednalo o účast na valné hromadě řádné, nebo mimořádné. Literatura[6] dále zdůraznila, že členové dozorčí rady jsou povinni zúčastnit se valné hromady, ať byla svolána dozorčí radou, nebo nikoliv. Jednoznačný závěr o povinné účasti členů dozorčí rady na valné hromadě se do konce účinnosti obchodního zákoníku nezměnil.[7]

Po přijetí zákona o obchodních korporacích se normování této povinnosti v zásadě nezměnilo. Dle ust. § 449 odst. 1 z. o. k. se členové dozorčí rady zúčastňují valné hromady. Literatura[8] zpravidla v podstatě pouze přejímá dikci zákona, aniž by ji blíže komentovala. Nad rámec obecné konstatace o povinnosti členů dozorčí rady se valné hromady zúčastnit se v literatuře objevují další dílčí závěry. Tak Hampel[9] zdůrazňuje, že každý člen dozorčí rady je povinen se zúčastnit jednání valné hromady osobně, neboť výkon této povinnosti je nepřenosný, a nemůže se tedy nechat zastoupit. Dále zdůrazňuje, že „… povinná účast se vztahuje na každou hromadu, nikoliv jen tu, na které dozorčí rada předkládá zprávu o své činnosti, tedy seznamuje valnou hromadu s výsledky své činnosti“. Dvořák[10] rovněž uvádí, že povinni účastnit se valné hromady jsou všichni členové dozorčí rady. Nad rámec tohoto závěru pak Dvořák[11] uvádí, že neúčast člena voleného orgánu na valné hromadě, kterým je i dozorčí rada, je omluvitelná jen z velmi závažných důvodů (např. nemoci). Lasák[12] rovněž uvádí, že je povinností člena dozorčí rady účastnit se valné hromady s výjimkou případů, kdy mu v tom brání závažné okolnosti, a opět zmiňuje jako důvod nemoc, a bez ohledu na to, kým byl člen dozorčí rady povolán do funkce.

S výše uvedenými názory lze plně souhlasit, neboť dikce zákonné úpravy je jednoznačná. Souhlasím s Lasákem,[13] že sice zákon o obchodních korporacích nestanoví žádnou explicitní sankci za porušení povinnosti účastnit se valné hromady, ale jedná se o porušení povinnosti spojené s výkonem funkce člena dozorčí rady, a tedy o porušení péče řádného hospodáře, jejímž důsledkem může být úhrada újmy vzniklé porušením této povinnosti ze strany člena dozorčí rady. Je tedy možné závěrem k dílčí otázce povinnosti účastnit se valné hromady shrnout, že všichni členové dozorčí rady bez ohledu na způsob povolání do funkce jsou povinni se účastnit valné hromady, nebrání-li tomu závažné důvody.

Povinnost předkládat zprávy dozorčí rady 

Další dílčí otázkou je již výše předestřená otázka, zda mají členové dozorčí rady povinnost na každém jednání valné hromady předkládat valné hromadě zprávu DR. Z ust. § 201 odst. 1 obch. zák. vyplývalo, že členové dozorčí rady jsou povinni seznámit valnou hromadu s výsledky své kontrolní činnosti. Pelikánová[14] uváděla, že povinnost seznámit valnou hromadu s výsledky činnosti dozorčí rady se nevázala na iniciativu akcionářů, a nebylo tedy ani třeba, aby někdo dozorčí radu požádal o podání této zprávy. Dědič[15] vycházel z toho, že dozorčí rada je povinna podávat zprávu za celé období od poslední valné hromady, navíc s tím, že ze zákona lze dovodit, že dozorčí rada je povinna seznámit s výsledky své kon­trolní činnosti každou valnou hromadu, nikoliv jen valnou hromadu, která schvaluje účetní závěrku. Dále zároveň konstatoval, že je povinností dozorčí rady požádat představenstvo, aby zařadilo na pořad jednání valné hromady zprávu o výsledcích kontrolní činnosti. Dědič[16] současně uváděl výjimku z povinnosti zařadit na program jednání valné hromady zprávu o výsledcích kontrolní činnosti, kterou byla dle jeho názoru situace, kdy se svolávala mimořádná valná hromada na žádost akcionáře (nebo akcionářů) dle ust. § 181 obch. zák. (kterého nyní označuje zákon o obchodních korporacích za kvalifikovaného akcionáře), a ten o projednání výsledků kontrolní činnosti nepožádal. Později Dědič[17] svůj názor ještě upravil v tom směru, že svolává-li se mimořádná valná hromada na žádost akcionáře (nebo akcionářů) dle ust. § 181 obch. zák., a ten (ti) nepožádá (nepožádají) o projednání výsledků kontrolní činnosti dozorčí rady, není dokonce možné tento bod na pořad jednání mimořádné valné hromady zařadit. Rovněž Štenglová[18] uváděla v režimu obchodního zákoníku, že seznámení valné hromady s výsledky kontrolní činnosti je právem i povinností dozorčí rady.

Ze zákona o obchodních korporacích Hampel[19] dovozuje, že zpráva DR nemusí být předkládána na každé valné hromadě, když uvádí: „Tato povinná účast [pozn. člena dozorčí rady na valné hromadě] se vztahuje na každou valnou hromadu, nikoliv jen tu, na které dozorčí rada předkládá zprávu o své činnosti, tedy seznamuje valnou hromadu s výsledky své činnosti.“ Dále pak Hampel rovněž uvádí: „Povinnost seznamovat valnou hromadu s výsledky kontrolní a dohledové činnosti nemusí být směřována výhradně k valné hromadě, která schvaluje účetní závěrku (zpravidla řádná valná hromada). Může být vyžadována k jednotlivým výsledkům kontrolní činnosti, může být směřována cíleně k nějakému obchodnímu případu, či k nějaké konkrétní činnosti. Z tohoto úhlu pohledu může jít o výsledek obecné kontrolní činnosti nebo kontrolní činnosti zcela účelově zaměřené.“ Z uvedeného Hamplova názoru lze tak vyvodit závěr, že dozorčí rada musí zpracovávat zprávu DR na valnou hromadu rozhodující o účetní závěrce, ale nemusí zřejmě vždy zpracovávat zprávu DR na jiné valné hromady.

Dvořák[20] explicitně neuvádí, zda dle zákona o obchodních korporacích je dozorčí rada povinna každé valné hromadě předkládat zprávu DR, nicméně uvádí, že dozorčí rada je povinna (nejméně) jednou za každé účetní období podat valné hromadě mj. zprávu o své činnosti, a tudíž o celkovém stavu společnosti. Z této formulace lze dovodit dva rozdílné závěry, jeden, že na každé valné hromadě se předkládá zpráva DR, druhý, že se tato zpráva DR nemusí předkládat na každé valné hromadě, postačí, že se předloží na valné hromadě alespoň jednou za každé účetní období. Štenglová[21] ve vztahu k ust. § 449 odst. 1 z. o. k. uvádí, že pověřený člen dozorčí rady může seznámit valnou hromadu s výsledky činnosti dozorčí rady, i když není zpráva dozorčí rady o činnosti uvedena v programu valné hromady. V režimu zákona o obchodních korporacích Lasák[22] píše, že „… by mělo představenstvo v zásadě na každou valnou hromadu zařadit bod pořadu jednání, v jehož rámci by dozorčí rada mohla seznámit akcionáře s výsledky své činnosti“. Současně Lasák[23] zmiňuje praxi, dle které jsou akcionáři seznamováni s výsledky kontrolní činnosti na valné hromadě, kde se má schvalovat účetní závěrka za předcházející účetní období, a pokládá otázku, zda je tento postup v souladu se zákonem. Podle něj by periodicita předkládání zpráv DR mohla být určena stanovami, přičemž za minimální periodicitu považuje období jedenkrát za účetní období. Nižší periodicita dle něho by mohla být nepřípustná, neboť ve své podstatě významně omezuje právo akcionáře na informace, s výjimkou případů, kdy členové dozorčí rady jsou akcionáři nebo s akcionáři jednají ve shodě. Z ust. § 449 odst. 1 z. o. k. dále dovodil, že nebude-li na pořadu jednání valné hromady zařazena zpráva DR a akcionáři budou na valné hromadě požadovat seznámení se s výsledky kontrolní činnosti dozorčí rady, je na valné hromadě povinna dozorčí rada tyto informace o své kontrolní činnosti poskytnout, a to za bezprostředně předcházející období.

Co se týče odpovědi na dílčí otázku, zda na každé valné hromadě má dozorčí rada, resp. jí určený člen, povinnost seznamovat akcionáře s výsledky své činnosti, je možné konstatovat, že z výše uvedených právních názorů jasný závěr nevyplývá. Obecná shoda je na tom, že zprávu DR musí předkládat dozorčí rada nejméně jednou ročně. Osobně mám za to, že z ust. § 449 odst. 1 z. o. k. lze dovodit, že dozorčí rada je povinna zpracovávat zprávu DR na každé jednání valné hromady a předložit ji akcionářům na valné hromadě, i když není v programu valné hromady tato zpráva DR zmiňována. Důvodem pro tento závěr je dle mého názoru ta skutečnost, že členové dozorčí rady jsou povinni se účastnit každé valné hromady a jejich povinnost seznamovat valnou hromadu s výsledky činnosti dozorčí rady je spojena s jejich účastí na valné hromadě spojkou „a“. Jsou-li tedy členové dozorčí rady povinni účastnit se každé valné hromady a je-li povinen pověřený člen dozorčí rady seznámit ji s výsledky činnosti dozorčí rady, musí se tak dít na každém jednání valné hromady.

V této souvislosti si lze položit dílčí otázku, co by se stalo, kdyby žádný z členů dozorčí rady nebyl pověřen seznámit valnou hromadu s výsledky kontrolní činnosti dozorčí rady. Odpověď zní, že členové dozorčí rady by porušili své povinnosti a nejednali by s péčí řádného hospodáře. V tom případě dle mého názoru by měl tuto povinnost každý člen dozorčí rady. S ohledem na skutečnost, že dozorčí rada by měla provádět svoji kontrolní a dohlížecí činnost v průběhu celého účetního období, měla by s výsledky svých zjištění seznámit každou valnou hromadu, nejen tu, která schvaluje účetní závěrku. V případě, že v předchozím období nenastaly žádné skutečnosti, o kterých by za dozorčí radu měl její pověřený člen valnou hromadu informovat, měla by dozorčí rada vypracovat i tzv. negativní zprávu, tedy zprávu DR, která by konstatovala, že v předchozím období k žádným negativním skutečnostem nedošlo. Mám totiž za to, že i tzv. negativní zpráva DR poskytuje akcionářům zpětnou informaci o stavu společnosti.

Exkurs do právní úpravy ohledně období, za které se zpracovává zpráva DR o výsledcích kontrolní činnosti dle obch. zák.

Předchozí právní úprava obchodního zákoníku obsahovala povinnost dozorčí rady seznámit valnou hromadu akciové společnosti s výsledky kontrolní činnosti dozorčí rady. Je třeba uvést, že ust. § 201 odst. 1 obch. zák. obsahující povinnost dozorčí rady seznámit valnou hromadu s výsledky kontrolní činnosti je blízké stávající úpravě obdobné povinnosti dozorčí rady dle ust. § 449 odst. 1 z. o. k. Rozdíly v právní úpravě obchodního zákoníku a zákona o obchodních korporacích ohledně této povinnosti dozorčí rady jsou v tom, že ust. § 201 odst. 1 obch. zák. ukládalo tuto informační povinnost obecně členům dozorčí rady, zatímco aktuální právní úprava zákona o obchodních korporacích ukládá tuto informační povinnost adresně pověřenému členu dozorčí rady (což nemusí být vždy pouze předseda dozorčí rady), a zodpověděla tak otázku,[24] zda tuto povinnost má každý jednotlivý člen dozorčí rady, nebo určený člen dozorčí rady. Jedná se tedy o upřesnění subjektu výkonu této povinnosti. Druhý rozdíl pak spočívá v tom, že tato zpráva měla dle zmiňovaného ustanovení obchodního zákoníku seznamovat valnou hromadu pouze s výsledky kontrolní činnosti, zatímco aktuální právní stav požaduje, aby dozorčí rada pojala svoji informační povinnost šířeji, neboť zpráva DR má obsahovat informace o výsledcích celé, nejen kontrolní činnosti dozorčí rady. Obě právní úpravy navíc výslovně neupravují období, za jaké se má tato zpráva DR vypracovávat. Tato podobnost právních úprav obchodního zákoníku a zákona o obchodních korporacích ohledně problematiky zprávy DR i v kontextu celé právní úpravy dozorčí rady pak umožňuje ve vztahu k aktuální právní úpravě zohledňovat právní názory týkající se tohoto institutu i v předchozím právním režimu obchodního zákoníku.

Po přijetí obchodního zákoníku v roce 1991 (s účinností ode dne 1. 1. 1992) jsem v praxi nezaznamenal, že by se vedla na téma období, za které se vyhotovuje zpráva DR, významnější debata (což nevylučuje, že se tato odborná debata nevedla, ale nejsem si jí vědom); koneckonců i významná komentářová literatura tuto otázku jako důležité téma nereflektovala.[25] V průběhu času se však i otázka specifikace období, za které se zpráva DR zpracovává, v komentářové literatuře začíná objevovat. Tak Dědič[26] uvádí, že povinnost informovat valnou hromadu o výsledcích její kontrolní činnosti je splněna, „… pokud bude podána souhrnná zpráva o výsledcích kon­trolní činnosti dozorčí rady za celé období od poslední valné hromady“. Z uvedeného je tedy zřejmé, že praxe ani teorie nevnímala otázku období, za které se zpráva DR vyhotovuje, jako spornou, ke které by měla probíhat zásadní diskuse.

Právní úprava období, za které se zpracovává zpráva DR o výsledcích její činnosti dle z. o. k.

Důvodová zpráva k zákonu o obchodních korporacích[27] problematiku období, za které se zpráva DR vyhotovuje, neřeší. K období, za které se zpráva DR zpracovává, se podrobněji vyjadřuje Lasák,[28] když z právní úpravy dovozuje, jak bylo uvedeno již výše, že „… dozorčí rada je povinna seznámit akcionáře s výsledky své činnosti za bezprostředně předcházející období (tj. za období, následující od poslední valné hromady), a to bez ohledu na její program“. Současně však zde Lasák upozorňuje, jak bylo v tomto příspěvku uvedeno výše, že v praxi jsou akcionáři seznamováni se zprávou DR na té valné hromadě, na které má dojít ke schválení účetní závěrky za předcházející účetní období, se kterou zpráva DR, jak upozorňuje, logicky souvisí. Dále si klade již výše předestřenou otázku, zda je takový postup v souladu se zákonem.

Z uvedených názorů je zřejmé, že právní teorie se příliš určením období, za které se zpracovává zpráva DR, nezabývá. V praxi, jak jsem uvedl v úvodu tohoto příspěvku, vykrystalizovaly v zásadě tři praktické přístupy k této otázce. Je nutné úvodem uvést, že pouze jeden z nich je dle mého názoru v rozporu s právní úpravou, a to ten, kdy se zpracovává zpráva DR za příslušné účetní období, aniž by byli akcionáři seznámeni se skutečnostmi, které nastaly od prvního dne účetního období následujícího po období, za které se zpracovává zpráva DR, do konání nejbližší valné hromady. Důvod bude uveden dále. Zbývající dva přístupy, tedy kdy se zpracovává zpráva DR za účetní období a doplní se jakousi formou doplňku o informace o skutečnostech, které nastaly od prvního dne účetního období následujícího po období, za které se zpracovává zpráva DR, do konání valné hromady, a dále ten přístup, kdy se zpráva DR zpracovává za období od konání jedné valné hromady do konání další nejblíže následující valné hromady, jsou dle mého názoru konformní s právní úpravou, neboť takto zpracovávané zprávy DR pokrývají v aktuálním čase celé účetní období, o kterém mají být akcionáři na valné hromadě informováni; dokonce je možné uvést, že v jednom z níže uvedených přístupů alespoň částečně pokrývají zprávy DR určité období dvakrát.

První přístup

První přístup, o kterém bude pojednáno, spočívá v tom, že se zpracovává zpráva DR „pouze“ za účetní období[29] předcházející valné hromadě, na které má být tato zpráva DR předkládána. Je-li účetní období shodné s kalendářním rokem,[30] což je velká většina případů, zpracovává se za kalendářní rok předcházející roku, ve kterém se koná valná hromada, které je tato zpráva předkládána.

Výhodou tohoto postupu je skutečnost, že účetní období, za které se zpracovává řádná či konsolidovaná účetní závěrka, se kryje s obdobím, za které se zpracovává zpráva DR, a je tedy možné vzájemně konfrontovat na valné hromadě shodná období, což umožňuje akcionářům lepší orientaci v dané situaci. Totéž se týká výroční zprávy, která se zpracovává v souladu s ust. § 21 odst. 1 ÚčZ u účetní jednotky, která má povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem. Za stejné období pak v souladu s ust. § 435 odst. 5 z. o. k. představenstvo, které nezpracovává výroční zprávu, vyhotovuje zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu majetku akciové společnosti, v níž hodnotí stav majetku společnosti a její podnikatelskou činnost v účetním období. I v tomto případě mají akcionáři usnadněnou orientaci v dané problematice, neboť dozorčí rada reflektuje ve svojí zprávě skutečnosti nastalé ve společnosti ve stejné době, za kterou je zpracována zpráva o podnikatelské činnosti a o stavu majetku akciové společnosti.

Nevýhodou tohoto postupu je fakt, že takto zpracovávaná zpráva DR nezahrnuje období od prvního dne účetního období následujícího po období, za které se zpracovává účetní závěrka, do valné hromady, což v praxi může být i pět či šest měsíců. V tomto poměrně značně dlouhém časovém úseku pak mohou nastat takové závažné skutečnosti, které mohou ovlivnit rozhodování akcionářů na valné hromadě schvalující účetní závěrku za předchozí účetní období. Navíc, pokud nějaké negativní skutečnosti nastanou od prvního dne účetního období následujícího po účetním období, za které se zpracovává účetní závěrka, do konání valné hromady, budou tyto skutečnosti obsaženy až ve zprávě DR zpracované za aktuální období, ale projednávané na valné hromadě až v následujícím účetním období, tedy prakticky za více než rok.

Pro názornost si dovoluji uvést následující příklad: zpráva DR zpracovaná za účetní období roku 2022 bude projednávána na valné hromadě v roce 2023, zpravidla někdy v květnu či červnu tohoto roku, ale skutečnosti, které nastanou od 1. 1. 2023 do konání valné hromady konané třeba 25. 6. 2023, budou zachyceny ve zprávě DR předkládané valné hromadě opět někdy v květnu či červnu roku 2024. To považuji za problematické, neboť akcionáři nebudou mít aktuální informace, které by jim pomohly přijmout aktuálně správné rozhodnutí. Lze samozřejmě namítnout, že dozorčí rada může kdykoliv v mezidobí od prvního dne následujícího účetního období do doby, než bude svolávat valnou hromadu ke schválení účetní závěrky, požádat představenstvo o svolání valné hromady projednávající nastalou závažnou skutečnost, nebo ji sama svolat v souladu s ust. § 404 z. o. k., to se ale v praxi příliš neděje. To by ovšem přineslo otázku, jak se zachovat: zda na této valné hromadě konající se mezi prvním dnem následujícího účetního období a obdobím, kdy měla být projednána účetní závěrka, předložit zprávu DR reflektující pouze závažnou skutečnost nastalou od prvního dne následujícího účetního období do konání této valné hromady, nebo na této valné hromadě předložit i zprávu DR za předchozí účetní období.

Pro lepší pochopení si dovoluji uvést konkrétní příklad: dne 10. 3. 2023 se koná valná hromada svolaná na žádost dozorčí rady za účelem projednání závažných skutečností, na které předkládá dozorčí rada zprávu. Bude na této valné hromadě konané 10. 3. 2023 předkládat dozorčí rada zprávu zpracovávanou za účetní období roku 2022, nebo bude tato zpráva DR za účetní období roku 2022 projednávána až v souvislosti se schválením účetní závěrky za účetní období roku 2022? Obdobná situace může nastat, pokud by byla svolána nová valná hromada na základě žádosti dozorčí rady po valné hromadě konané za účelem schválení účetní závěrky. I zde by pak nastala situace, kdy by byly zpracovány dvě zprávy DR mapující částečně shodné období, což považuji za zcela nesystémové.

Opět si dovoluji uvést příklad: v případě, že by zpracovávala dozorčí rada zprávu za účetní období roku 2022, valná hromada projednávající tuto zprávu DR by se konala 25. 6. 2023, a v důsledku závažných skutečností by dozorčí rada svolala valnou hromadu k projednání těchto závažných skutečností, o nichž by zpracovala zprávu DR, která by se konala dne 10. 10. 2023, znamenalo by to, že v roce 2024 konaná valná hromada by projednávala zprávu DR, která by reflektovala skutečnosti jednak nastalé v roce 2023, a jednak duplicitně skutečnosti nastalé po konání valné hromady dne 25. 6. 2023 do 10. 10. 2023, tedy i skutečnosti, o kterých byla již zpracována předchozí zpráva DR předložená valné hromadě konané 10. 10. 2023. Jaký by to mělo smysl, dvakrát seznamovat valnou hromadu s toutéž skutečností? To by bylo ve vztahu k akcionářům matoucí, neboť dozorčí rada by musela reflektovat skutečnosti, o kterých byli již akcionáři jednou informováni na předchozí valné hromadě, a mohli by si položit otázku, zda se jedná o tutéž skutečnost, nebo nikoliv.

Mám tedy za to, že za použití přístupu rozumného zákonodárce je nepochybné, že nebylo účelem právní úpravy informovat akcionáře dvěma zprávami DR, které částečně překrývají stejné časové období o částečně shodných skutečnostech. Z tohoto důvodu nepovažuji tento postup za vhodný, a mám dokonce za to, že takový postup dozorčí rady by byl v rozporu s péčí řádného hospodáře, neboť by byl v rozporu s pečlivostí, kterou by měl člen dozorčí rady věnovat zpracování zprávy DR, včetně určení období, za které má být zpracována. Mám tedy za to, že tento postup není v souladu se zákonem.

Druhý přístup

Druhý přístup spočívá v tom, že se zpracovává zpráva DR za účetní období a doplňuje se – někdy samostatně ve formě jakéhosi zvláštního doplňku – o skutečnosti nastalé od prvního dne příslušného účetního období do konání valné hromady. Tento přístup je částečnou kombinací předchozího přístupu, neboť základem je zpráva DR zpracovávaná za dané účetní období, doplněná o dodatek reflektující skutečnosti nastalé do konání valné hromady.

Výhodou tohoto přístupu je zachování shodného období zprávy DR s příslušnou účetní závěrkou a výroční zprávou, popř. se zprávou představenstva o podnikatelské činnosti a o stavu majetku akciové společnosti, což je opět pro akcionáře výhodné v tom směru, že všechny tyto dokumenty se zabývají shodným obdobím. Avizovaný „doplněk“ zprávy DR informující o zjištěních za období od prvního dne následujícího účetního období do valné hromady pak nepochybně poskytne akcionářům aktuální informace potřebné pro jejich rozhodování na dané valné hromadě. Z tohoto pohledu tomuto postupu nelze nic vytknout.

Nevýhodou tohoto postupu je skutečnost, že tento „doplněk“ zprávy DR přinese informace o skutečnostech za období, za které přinese opětovně informace zpráva DR zpracovávaná za následující účetní období. Opět bych uvedl jednoduchý příklad: „doplněk“ zprávy DR za období od 1. 1. 2023 do konání valné hromady, např. 20. 6. 2023, bude následně z hlediska věcného součástí zprávy DR za účetní období roku 2023 a bude takto projednáván na valné hromadě konané opět v roce 2024, prakticky někdy v květnu či červnu roku 2024.

Opět mám za to, že tento postup by nebyl vhodný, ale považuji jej z hlediska informovanosti akcionářů za vhodnější než předchozí přístup bez ohledu na to, že předchozí postup navíc považuji z hlediska výkonu funkce dozorčí rady za výkon funkce vykonávaný v rozporu s péčí řádného hospodáře. V případě zpracování zprávy DR za účetní období s „doplňkem“ za období od prvního dne následujícího účetního období do konání valné hromady mám za to, že tento přístup není v rozporu se zákonem, byť mám zde pochyby, zda dozorčí rada zpracovávající tímto postupem zprávu DR jedná pečlivě, a tedy s péčí řádného hospodáře ve smyslu ust. § 159 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

Třetí přístup

Posledním přístupem ke zpracování zprávy DR je její zpracování za příslušné období od posledního konání valné hromady do konání valné hromady následující. Výhodou tohoto přístupu je, že je zpracovávána i za období, které bezprostředně předchází konání valné hromady, a akcionáři tak mají relativně aktuální informace pro své rozhodování na valné hromadě. Navíc takto zpracovávané zprávy DR zbytečně neposkytují dvakrát shodné informace, neboť období, za která se zpracovávají, se vzájemně nepřekrývají. Z tohoto důvodu pak není třeba si pokládat otázku, jak postupovat při zpracování zprávy DR, koná-li se více valných hromad v jednom účetním období.

Nevýhodou takto zpracovávané zprávy DR je skutečnost, že se zprávy DR nezpracovávají, resp. nemusejí zpracovávat, za stejný časový úsek. Akcionář na valné hromadě, které představenstvo předkládá zprávu o podnikatelské činnosti a o stavu majetku akciové společnosti, navíc neobdrží zprávu DR vyjadřující se ke stejnému časovému úseku, jako je uvedená zpráva představenstva, což může ztížit vzájemnou komparaci obou dokumentů. Nicméně z žádného právního předpisu neplyne, že by zpráva DR měla být zpracovávána za stejný časový úsek, za který se zpracovává zpráva představenstva o podnikatelské činnosti a o stavu majetku akciové společnosti. Na druhou stranu může takto zpracovávaná zpráva DR aktuálně upozornit na nepříznivé skutečnosti a trendy, které nastaly od prvního dne následujícího účetního období do konání valné hromady, a tedy poskytnout akcionářům aktuální zpětnou vazbu, která jim umožní zhodnotit vývoj společnosti uvedený ve zprávě představenstva o podnikatelské činnosti a o stavu majetku akciové společnosti.

Osobně preferuji tento třetí přístup k určení období, za které se zpracovává zpráva DR, neboť dává akcionářům – jak bylo uvedeno výše – informace aktuálnější, než jsou informace obsažené v představenstvem zpracovávané zprávě o podnikatelské činnosti a o stavu majetku akciové společnosti, popř. ve výroční zprávě společnosti. Podle mého názoru tento přístup nejlépe odpovídá zákonné dikci uvedené v ust. § 449 odst. 1 z. o. k., neboť zde použitá spojka „a“ spojující povinnou účast členů dozorčí rady s povinností pověřeného člena dozorčí rady seznámit valnou hromadu s výsledky činnosti dozorčí rady mne vede k závěru, že dozorčí rada zpracovává zprávu DR na každou valnou hromadu za období předcházející valné hromadě o skutečnostech nastalých od posledního konání předchozí valné hromady.

Je třeba pro úplnost uvést, že samy stanovy mohou určit období, za které se zpracovává zpráva DR, ale vždy tak, aby bylo pokryto celé účetní období. V praxi se tak ale zpravidla neděje.

Závěr

Závěrem si dovoluji uvést, že systémové určení období, za které se zpracovává zpráva DR, je důležitým rozhodnutím ovlivňujícím fungování akciové společnosti a samotný výkon práv akcionářů na valné hromadě a jejich rozhodování na ní. Akcionáři přijímající rozhodnutí na valné hromadě musí mít, pokud možno, co nejaktuálnější informace, aby se mohli se znalostí věci správně rozhodovat, a k tomu jim – mimo jiné – slouží i zpráva DR, která by je měla upozornit i na nepříznivé skutečnosti, které ve společnosti nastaly. Je třeba této otázce věnovat odpovídající pozornost a nepodceňovat ji.

 

JUDr. Radim Kříž, Ph.D., působí na Katedře podnikového a evropského práva FMV VŠE v Praze.

Foto: Pixabay


[1] Např. zpráva dozorčí rady ČEZ zpracovaná pro valnou hromadu konanou dne 28. 6. 2022, zpráva dozorčí rady Komerční banky, a. s., pro rozhodování akcionářů per rollam v období mezi dny 6. 11. až 21. 11. 2022.

[2] Např. patrně zpráva dozorčí rady Komerční banky, a. s., ke konsolidované výroční zprávě Komerční banky, a. s., za rok 2020, str. 320, dostupná ve sbírce listin, č. listiny B 1360/SL199/MSPH, a patrně i zpráva dozorčí rady Pražských vodovodů a kanalizací, a. s., za rok 2021, str. 84, dostupná ve sbírce listin, č. listiny B 5297/SL75/MSPH.

[3] Např. zpráva dozorčí rady ORLEN Unipetrol, a. s. (dříve UNIPETROL, a. s.), pro valnou hromadu konanou dne 28. 6. 2018.

[4] I. Štenglová in R. Kosina, M. Pekárek, Z. Trávníček, M. Bartošíková, V. Zunt, M. Tomsa, I. Štenglová, R. Chalupa: Obchodní zákoník – komentář, Frances, Praha 1991, str. 219.

[5] I. Pelikánová: Komentář k obchodnímu zákoníku, 2. díl (s přihlédnutím k evropskému právu) (§ 56-260), 2. přepracované a doplněné vydání, Linde Praha a. s. – Právnické nakladatelství a knihkupectví Bohumily Hořínkové a Jana Tuláčka, Praha 1998, str. 969.

[6] J. Dědič in J. Dědič a kol.: Obchodní zákoník, Komentář, Díl III. § 176-220zb, Nakladatelství POLYGON, Praha 2002, str. 2485.

[7] J. Dědič in J. Dědič a kol.: Obchodní zákoník, Komentář, Prospektrum, Praha 1997, str. 628, dále I. Štenglová in I. Štenglová, S. Plíva, M. Tomsa a kol.: Obchodní zákoník, 11. vydání, C. H. Beck, Praha 2006, str. 764.

[8] Např. A. Rozehnal in A. Rozehnal a kol.: Obchodní právo, Aleš Čeněk, Plzeň 2014, str. 444.

[9] P. Hampel in A. J. Bělohlávek a kol.: Komentář k zákonu o obchodních korporacích, Aleš Čeněk, Plzeň 2013, str. 1889.

[10] T. Dvořák: Akciová společnost, 1. vydání, Wolters Kluwer ČR, Praha 2016, str. 492.

[11] Tamtéž, str. 493.

[12] J. Lasák in J. Lasák, J. Dědič, J. Pokorná, Z. Čáp a kol.: Zákon o obchodních korporacích, Komentář, 2. vydání, Wolters Kluwer ČR, Praha 2021, str. 2012.

[13] Tamtéž.

[14] Op. cit. sub 5, str. 969.

[15] J. Dědič in J. Dědič a kol., op. cit. sub 7, str. 629, shodně pak op. cit. sub 6, str. 2485.

[16] J. Dědič in J. Dědič a kol., op. cit. sub 7, str. 629.

[17] Op. cit. sub 6, str. 2486.

[18] I. Štenglová in I. Štenglová, S. Plíva, M. Tomsa a kol., op. cit. sub 7, str. 764.

[19] Op. cit. sub 9, str. 1889.

[20] Op. cit. sub 10, str. 688.

[21] I. Štenglová in I. Štenglová, B. Havel, F. Cileček, P. Kuhn, P. Šuk: Zákon o obchodních korporacích, Komentář, 3. vydání, C. H. Beck, Praha 2020, str. 958.

[22] Op. cit. sub 12, str. 2012.

[23] Tamtéž, str. 2012-2013.

[24] Otázku, kdo má seznamovat valnou hromadu s výsledky její kontrolní činnosti, nadnesl např. J. Dědič in J. Dědič a kol., op. cit. sub 7, str. 628.

[25] Např. op. cit. sub 4, str. 218.

[26] J. Dědič in J. Dědič a kol., op. cit. sub 7, str. 628, shodně pak op. cit. sub 6, str. 2485.

[27] Důvodová zpráva k vládnímu návrhu zákonu o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) na https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=71126&pdf=1, str. 242.

[28] Op. cit. sub 12, str. 2013-2014.

[29] Dle ust. § 3 odst. 2 zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví (dále „ÚčZ“ nebo „zákon o účetnictví“), je účetním obdobím nepřetržitě po sobě jdoucích dvanáct měsíců, není-li dále v zákonu účetnictví stanoveno jinak.

[30] Dle ust. § 3 odst. 2 ÚčZ se účetní období buď shoduje s kalendářním rokem, nebo s hospodářským rokem. Hospodářským rokem je účetní období, které může začínat pouze prvním dnem jiného měsíce, než je leden.

Go to TOP