Stejnopohlavní páry možná budou moci vstoupit do registrovaného partnerství na jakémkoli matričním úřadu, nejen na 14 z nich jako nyní. Změnu předpokládá vládní novela zákona 301/2000 Sb. o matrikách, kterou v úvodním kole 31. května podpořila sněmovna. Předloha počítá také s elektronizací matrik pomocí jednotného informačního systému, který by měl začít fungovat od roku 2027. Novelu nyní posoudí výbor pro veřejnou správu.

Registrované partnerství je v Česku možné uzavřít od července 2006. Partneři mohou získat informace o zdravotním stavu svého protějšku, mohou po něm také dědit jako v manželství. Nemají ale společné jmění ani nárok na vdovský či vdovecký důchod. Sirotčí penzi nemusí získat ani jejich potomek. Adopci zákon registrované dvojici zakazuje.

Elektronizace matrik má představovat další krok v digitalizaci státní správy. Matriční knihy v listinné podobě zůstanou zachovány, navíc budou i v centralizovaném informačním systému. Podle ministra vnitra Víta Rakušana to usnadní přístup lidí k matrice. Rodný list, oddací list nebo úmrtní list bude vydávat kterýkoli matriční úřad bez ohledu na místní příslušnost, a také vybrané zastupitelské úřady, uvedl. Systém umožní podle důvodové zprávy vydávání matričních dokladů i v elektronické podobě s dálkovým ověřením jejich platnosti, přičemž se počítá i se systémem jejich dálkové verifikace.

Novela zákona zahrnuje i další novinky, mimo jiné určení otcovství takzvanou trojdohodou, tedy souhlasným prohlášením matky, jejího manžela, který není otcem, a skutečného otce dítěte po zahájení rozvodového řízení. Do matriční knihy by také mělo být možné nově zapsat domácí či zdrobnělá jména, čehož se podle zdůvodnění dosud rodiče v mnoha případech domohli soudně. Z nynějších 15 na 12 let snižuje novela věkovou hranici, od které je pro změnu jména či příjmení dítěte vyžadován jeho souhlas. Neslyšícím, němým a hluchoslepým lidem bude muset matriční úřad bezplatně zajistit tlumočníka či prostředníka pro úkony, pro něž to zákon vyžaduje.

Snazší má být oddávání snoubenců. Novela ruší podmínku trvalého pobytu alespoň jednoho ze snoubenců v obci bez matriky pro možnost uzavření manželství před oddávajícím z této obce. Pokud ani jeden ze snoubenců v dané obci trvalý pobyt nemá, v současnosti je musí oddat starosta z takzvané matriční obce. Za zákonem stanovených podmínek navíc bude možné uzavřít manželství v jazyku národnostní menšiny.

Vznik systému eMatrika by měl podle odhadů v důvodové zprávě stát zhruba 364,5 milionu korun. Roční provozní náklady mají činit zhruba 35 milionů korun.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com