Evropský soud pro lidská práva (ESLP) loni shledal porušení úmluvy o ochraně lidských práv ve čtyřech stížnostech proti Česku. Týkaly se užití síly ze strany policistů, výše náhrady za vyvlastnění a zákonnosti vydávací vazby. V dalších 25 českých kauzách soud konstatoval, že úmluva porušena nebyla. Vyplývá to ze zprávy vládního zmocněnce pro zastupování ČR před ESLP, kterou 31. května projednala vláda.

To, že ESLP loni vydal ve vztahu k Česku rozhodnutí o 29 stížnostech, označil nový vládní zmocněnec Mgr. Petr Konůpka za poměrně velký nárůst oproti minulým letům. „Za předchozích pět let soud rozhodl v průměru jen o deseti stížnostech,“ upozornil.

V loni skončených řízeních žádali stěžovatelé zadostiučinění v celkové výši zhruba 337,3 milionu korun. Štrasburský soud jim přiznal dohromady 1,4 milionu Kč. „Obhajoba státu ze strany kanceláře vládního zmocněnce tedy státnímu rozpočtu ušetřila částku ve výši cca 336 milionů Kč,“ konstatoval Petr Konůpka, který ve funkci v lednu nahradil dlouholetého zmocněnce JUDr. Víta Alexandra Schorma poté, co se Schorm stal zástupcem ombudsmana.

České případy, u nichž soud loni neshledal žádné porušení úmluvy, zahrnovaly například výslech svědků v trestním řízení, umístění dětí do Klokánku, umělé oplodnění, převzetí akciové společnosti většinovým společníkem nebo nedobrovolný odběr biologického materiálu.

Česko loni uspělo také s dvěma žádostmi o postoupení věci velkému senátu ESLP, což se podle Petra Konůpky děje jen ve zhruba pěti až šesti procentech všech řešených kauz. Soud se tak bude znovu zabývat dvěma stížnostmi, v nichž Česko nepravomocně odsoudil: případem exekutora Jana Grosama a také firmy FU Quan. První věc se týká problematiky kárného řízení s exekutory, druhá zajištění majetku pro účely trestního řízení.

Soud loni zaslal české vládě k vyjádření 19 nových případů. Je mezi nimi zásah policistů proti člověku trpícímu duševní poruchou, vyšetřování pohlavního zneužívání knězem, kopírování elektronických dat při prohlídce advokátní kanceláře, trestní odsouzení za pomluvu, vyhoštění na základě utajovaných informací zpravodajských služeb či církevní restituce.

Na rozhodnutí štrasburského soudu čekají i další případy – například stížnost Lichtenštejnska, která se odvíjí od konfiskace majetku Lichtenštejnů po druhé světové válce, nebo klimatická žaloba, v níž je Česko jedním z více než 30 žalovaných států. Řešit se bude také stížnost na snížení platů českých soudců v letech 2011 až 2014.

Největší výzvou pro ČR není podle Petra Konůpky samotná obhajoba před štrasburským soudem, ale následné vykonání přijatých rozhodnutí. „V nadcházejícím období proto bude třeba, aby odpovědné orgány věnovaly zvýšenou pozornost a úsilí zejména posílení rovného přístupu romských žáků k základnímu vzdělávání, odstranění sterilizace jakožto podmínky právního uznání změny pohlaví, legislativnímu zakotvení nepřijatelnosti tělesného trestání dětí a zajištění rovných příležitostí žen a mužů v oblasti odměňování,“ uzavřel zmocněnec.

Na vykonávání rozsudků ESLP dohlíží Výbor ministrů Rady Evropy. Dotčenému státu nemůže uložit finanční sankci, ale může přijmout rezoluci. Nejtvrdším krokem je pak možnost výboru ministrů opětovně předložit věc soudu.

Celé znění zprávy za rok 2022 je k dispozici ZDE.

Zdroj: ČTK, justice.cz
Foto: ESLP