Krátce poté, co bylo v březnu 2023 avizováno, že v rámci opatření ke konsolidaci veřejných financí vláda zvažuje též zvýšení odvodů podnikatelů na sociální pojištění, se na předsedu vlády ČR Petra Fialu z iniciativy České advokátní komory obrátili představitelé profesních komor dopisem, ve kterém upozornili na úskalí s tímto záměrem spojená, připomíná pro Advokátní deník místopředsedkyně ČAK JUDr. Monika Novotná.

Zvýšení minimálního vyměřovacího základu pro OSVČ, které nyní vláda v představeném balíčku opatření navrhuje, se zásadně dotkne podnikatelů s nejnižšími příjmy. Protože podnikatel musí platit minimální odvody i v situaci, kdy nemá žádný zisk, nebo dokonce kdy nemá žádné příjmy, může být zvýšení odvodů pro některé podnikatele důvodem ukončení podnikatelské činnosti.

U advokátů se jedná především o samostatné advokáty působící v regionech. Reálně tak hrozí, že se bude snižovat počet advokátů v regionech, a tím bude ohrožena dostupnost právních služeb.

Česká advokátní komora je připravena nadále své negativní stanovisko k vládnímu záměru v této oblasti uplatňovat i v rámci připomínek ke konkrétním legislativním návrhům.

Plné znění dopisu, kterým se představitelé profesních komor dne 22. března 2023 na předsedu Vlády ČR obrátili, publikujeme zde:

Vážený pane předsedo vlády,

dovolujeme si Vás, jakožto zástupci samosprávných profesních komor, oslovit ve věci zvažovaného navyšování odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) na sociální pojištění. Jde o stěžejní téma, které jsme zamýšleli diskutovat na plánovaném společném setkání dne 1. 3. 2023, které však muselo být v důsledku pokračování schůze Poslanecké sněmovny zrušeno. Proto si dovolujeme oslovit Vás tímto způsobem. Byť konkrétní obrysy reformy vláda prozatím veřejně nepředstavila, z jednotlivých zpráv z médií lze usuzovat, že vláda zvažuje určitým způsobem zvýšit celkový objem pojistného u OSVČ tak, aby došlo k přiblížení odvodů s osobami v zaměstnaneckém poměru, přičemž by se mělo jednat o zvýšení vyměřovacího základu jak pro odvod minimálního pojistného, tak pro odvod pojistného obecně.

Profesní komory sdružují desítky tisíc vysoce kvalifikovaných profesionálů vykonávajících jednotlivé regulované profese. V drtivé většině přitom poskytují své služby jako OSVČ, mnozí z nich mají zaměstnance. Máme proto velmi dobrý přehled o tom, jaké dopady by zamýšlená změna přinesla na oblast samosprávných profesí, potažmo na všechny OSVČ jako takové. Ačkoli prozatím nemůžeme diskutovat nad konkrétními čísly, vycházíme z toho, že pokud by vláda přistoupila k navýšení minimálního vyměřovacího základu, došlo by nutně k několikanásobnému nárůstu minimálního ročního pojistného na sociální pojištění. Bez ohledu na přesné znění případného návrhu máme za to, že by se takovéto navýšení odvodů mohlo zcela zásadně dotknout zejména těch členů profesních komor, kteří jsou činní v regionech, kde plní nezastupitelnou roli, pokud jde o dostupnost daných kvalifikovaných služeb pro občany zde žijící. Je potřeba si uvědomit, že právní úprava většiny regulovaných profesí je založená na přípravné praxi, kterou kandidáti na danou profesi musí absolvovat v rámci pracovního poměru ke členům profesních komor (typicky notáři, advokáti, exekutoři, ale též praktičtí lékaři atd.). Náklady OSVČ na mzdu těchto, ale i dalších zaměstnanců jsou přitom výdajem, jenž slouží k dosažení a udržení zisku dle zákona o daních z příjmů. Zvýšení pojistného na sociální zabezpečení u OSVČ by však mohlo snadno vést k tomu, že tyto osoby nebudou mít dostatek prostředků pro zaměstnávání zaměstnanců, pořizování a údržbu technologií, které ke své činnosti potřebují, nájemné a energie, čímž může velmi snadno dojít k narušení přípravy kandidátů a ohrožení fungování jednotlivých profesí. Ve svých důsledcích by tak mohlo dojít k zásadnímu nežádoucímu uzavírání odborných praxí zejména mimo velká města, což je trend, kterému profesní komory chtějí aktivně bránit.

Je sice pravdou, že na rozdíl od OSVČ hradí zaměstnanec sociální pojištění z celé své mzdy, ovšem jeho odvody činí 6,5 % u sociálního pojištění (a 4,5 % u zdravotního pojištění) s tím, že zaměstnavatel hradí celé zbývající odvody v celkové výši 34 %. Navíc je nutné si uvědomit, že zatímco zaměstnanec pojistné odvede jen z vyplacené mzdy či platu, OSVČ tak musí učinit, i když neměla vůbec žádný příjem. Není tedy pravdou, že by se navýšením odvodů u OSVČ narovnávaly nerovnosti mezi odvody OSVČ a zaměstnanců. Ostatně rozdíly mezi OSVČ a zaměstnanci jsou strukturální a nelze tudíž vzájemně porovnávat celkové odvody v absolutních číslech. OSVČ vykonává svou činnost svým jménem a na svou odpovědnost, musí se tedy sama o sebe plně postarat, najít si zakázky, vymáhat pohledávky, nést veškeré materiální náklady nezbytné k řádnému výkonu podnikatelské činnosti atd. Na rozdíl od zaměstnance nepožívá žádné ochrany, kterou zaměstnanci garantuje zákoník práce; zaměstnanec tak má oproti OSVČ ve všech ohledech vyšší míru hospodářské jistoty. OSVČ si musí zajistit veškeré prostředky pro výkon své podnikatelské činnosti (např. nájem prostorů, materiál, dopravu, účetní a daňové služby), zatímco pro zaměstnance žádné náklady nevznikají, neboť toto má povinnost zajistit zaměstnavatel. OSVČ nemá nárok na odstupné a nemá výpovědní lhůtu, zatímco při problémech zaměstnavatele mají zaměstnanci nárok na odstupné, a navíc jim běží výpovědní doba. OSVČ tak může skončit ze dne na den bez práce a bez příjmů. Při zavinění škody z nedbalosti činí náhrada škody ze strany zaměstnance maximálně 4,5násobek jeho průměrného měsíčního výdělku, zatímco OSVČ je povinna hradit škodu v plné výši, přičemž za své závazky ručí celým svým majetkem. OSVČ, která se dobrovolně přihlásila k nemocenskému pojištění, nemá prvních 14 dnů nárok na nemocenskou, zatímco zaměstnanci mají těchto prvních 14 dnů nemoci plně hrazené. OSVČ nemá, na rozdíl od zaměstnance, proplacenou dovolenou. OSVČ nemá nárok na ošetřovné, a to ani když se dobrovolně přihlásila k nemocenskému pojištění.

Zvýšení pojistného u OSVČ by ovlivnilo i zvýšení první hranice paušální daně, a tím by došlo k výraznému snížení atraktivity tohoto instrumentu. Násobné zvýšení pojistného na sociální zabezpečení by mohlo vést až k likvidaci drobných podnikatelů.

Problém vnímáme i u navýšení celkového vyměřovacího základu pro odvody sociálního pojištění, který dnes činí 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Úvahy o navýšení vyměřovacího základu na 100 % rozdílu mezi příjmy a výdaji by ve svých důsledcích znamenaly skokový 100% nárůst odvodů. Toto opatření by zcela zásadně dopadlo na OSVČ s větším množstvím zaměstnanců (např. některé právnické profese, které neuplatňují paušální daň), a to opět na ty, které působí v ekonomicky slabších regionech s vyšší nezaměstnaností. Už dnes jsou u těchto regulovaných profesí potíže se zajištěním dosažitelnosti jejich služeb, a tedy s udržením osob s vyšším vzděláním v okrajových regionech. Některé komory musí tuto situaci řešit tím, že poskytují finanční prostředky na zahájení či udržení praxe v dotčených regionech, jinak by dostupnost služeb v regionech, zejména pro starší občany, nebyla možná (např. pozůstalostní řízení). U jiných regulovaných profesí tyto finanční prostředky poskytují např. obce. Jak již bylo řečeno, výchova další generace je důležitá nejen z důvodu zajištění dostupnosti služeb, ale také z důvodů, že v ekonomicky slabších regionech zůstanou i lidé s vyšším vzděláním. Vznikne-li tlak na OSVČ, které jsou členy profesních komor, odejdou zejména z příhraničních oblastí další vzdělaní lidé a povede to v daných místech k dalšímu zhoršení dlouhodobě systémově neřešené situace.

Vážený pane předsedo vlády, rádi bychom v této záležitosti navázali s vládou aktivní dialog, aby mohly být zhodnoceny všechny aspekty plánované změny. Ačkoli předpokládáme, že vláda bude pracovat s důkladnou právní, ekonomickou i sociálně-demografickou analýzou, jsme připraveni poskytnout vlastní přehled dopadů plánované regulace.

Redakce AD

foto: ilustrační