Především na problémy kolem dohod o vině a trestu se soustředil poslední „rekodifikační čtvrtek“, který se konal 4. května 2023 na pražské právnické fakultě. Hlavního referujícího, vedoucího Katedry trestního práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci doc. JUDr. Filipa Ščerbu, Ph.D., následně doplnil svými komentáři odborný asistent z pořádající Katedry trestního práva PF UK JUDr. Lukáš Bohuslav, Ph.D.

Jak docent Ščerba úvodem připomněl, debata o dohodě o vině a trestu v chystané rekodifikaci trestního řádu, které se „rekodifikační čtvrtky“ věnovaly již od října loňského roku, je zároveň i debatou o současné právní úpravě, neboť poslední změny v tomto institutu, které přinesla velká novela trestního řádu v roce 2020 (zák. č. 333/2020 Sb.) byly převzaty právě z připravovaného nového trestního řádu a téměř se od sebe neliší. „Můžeme se tedy zamyslet nad problémy, které již odhalila praxe,“ poznamenal Ščerba.

A právě praxe v poslední době řeší otázku, kdy, tedy v jakých fázích trestního řízení je možné dohodu o vině a trestu uzavřít. Judikatura Nejvyššího soudu přitom není jednotná a zastává jak závěr, že je to možné pouze do zahájení dokazování, tak i názor, že je možné ji uzavřít kdykoliv během hlavního líčení (ostatně tomu se věnuje i rozsáhlý příspěvek doktora Sokola v právě připravovaném květnovém vydání Bulletinu advokacie).

Docent Šcerba si proto ve svém vystoupení položil dvě otázky:

1. Staví právní úprava překážku tomu, aby bylo možné dohodu o vině a trestu uzavřít i později?
2. Splňuje i pozdější uzavření dohody její smysl a účel?

K první otázce docent Ščerba uvedl, že právní názor, který uzavření dohody připouští pouze před zahájením dokazování v hlavním líčení, se opírá o systematiku zařazení těchto ustanovení v trestním řádu; on osobně se ale domnívá, že tento argument je přeceňován. V návrhu nového trestního řádu je navíc tato dohoda již zařazena do části nazvané Prohlášení významná pro dokazování.

Co se týče druhé otázky, smyslem dohody o vině a trestu je nepochybně zkrácení a zjednodušení trestního řízení, za což je obviněný „odměněn“ nižším trestem. Podle Ščerby to ale v žádném případě neznamená, že později, případně dokonce i v odvolacím řízení, by tento účel nebyl nijak naplněn.

Z opačné strany pak problém, kdy vlastně dohodu o vině a trestu uzavírat, otevřela Metodika Nejvyššího státního zastupitelství z letošního ledna, která doporučuje státním zástupcům, aby tyto dohody uzavírali co nejdříve, i bezprostředně po zahájení trestního stíhání; to ale podle Ščerby nepochybně koliduje se zásadou materiální pravdy. S tímto jeho názorem se ve svém navazujícím vystoupení ztotožnil i doktor Bohuslav, podle jehož slov „nesmí dohoda o vině a trestu směřovat k tomu, že si ji státní zástupce odškrtne bez ohledu na materiální pravdu“.

V hlavní části své přednášky se pak doktor Bohuslav soustředil především na to, zda česká právní úprava dohody o vině a trestu splňuje podmínky, které ve své judikatuře formuluje Evropský soud pro lidská práva. Z pohledu ESLP tak podle Bohuslava nepodléhá česká úprava dohody o vině a trestu dostatečnému soudnímu přezkumu (navrhuje ho proto rozšířit např. o případy závažných procesních vad), ani nereflektuje, že obviněný by měl mít možnost od dohody odstoupit. Je také podle něj třeba otevřít debatu o tom, zda by při uzavírání dohod neměl být obviněný vždy zastoupen obhájcem.

Záznam celého semináře můžete zhlédnout ZDE.

Redakce AD

Foto redakce AD