Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) bude moci v některých případech pro účely své práce využívat přístup k policejním odposlechům telekomunikačního provozu. Do vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 273/1996 Sb., o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, ve znění pozdějších předpisů, tuto možnost vložila na svém zasedání 3. května 2023 Poslanecká sněmovna. S návrhem přišel sněmovní hospodářský výbor. Při schvalování návrhu ho podpořil i premiér prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M. Vládní novela má především zpřesnit požadavky na fungování úřadu i jeho představitelů, upravit má také ochranu identity oznamovatelů možného protisoutěžního jednání.

Poslanecká sněmovna na návrh hospodářského výboru vložila do novely ustanovení, které uvádí, že ÚOHS je oprávněn při výkonu dozoru ve věci uzavření utajované horizontální dohody nebo jednání ve vzájemné shodě, jejichž cílem je narušení hospodářské soutěže, užít jako důkaz záznam telekomunikačního provozu, údaje o telekomunikačním provozu nebo záznam pořízený při sledování osob a věcí opatřených v trestním řízení. Týkat se to bude důkazů získaných v souvislosti s vyšetřováním stanovených trestných činů týkajících se hlavně porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže.

Zmíněné záznamy budou podle stejného návrhu hospodářského výboru vyloučeny z možnosti nahlížení do spisu. Bude však možné použít jen takové záznamy, které byly pořízeny až poté, co zákon vstoupí v účinnost.

„V současné době dochází k situacím, kdy stát má důkazy o kartelových dohodách, ale orgány činné v trestním řízení je nemohou potrestat, protože nedokážou prokázat subjektivní stránku trestného činu. Postupují tyto důkazy úřadu, který je ovšem v řízeních o kartelech nemůže využít, protože k tomu nemá zákonné oprávnění,“ uvedl již dříve mluvčí ÚOHS Martin Švanda. Antimonopolní úřad by přitom podle něho takové kartely potrestat mohl, protože v soutěžním právu mají právnické osoby objektivní odpovědnost. Obdobná právní úprava byla ve hře už v minulosti, nynější návrh je užší.

Změna zákona má v reakci na evropskou směrnici z roku 2018 posílit postavení antimonopolních úřadů. Klade si za cíl, aby uplatňování vnitrostátních právních předpisů o hospodářské soutěži nevedlo k jinému výsledku než při použití evropského práva. Má i zajistit, aby tyto úřady měly vždy dostatek zdrojů – finančních, lidských i technických.

Premiér Fiala upozornil, že zákon zavádí do českého právního řádu evropskou směrnici, u niž lhůta pro převzetí uplynula již 4. února 2021. Z toho důvodu má novela zákona nabýt účinnosti již 15. dnem po vyhlášení ve Sbírce zákonů. Existuje naléhavý obecný zájem spočívající v nutnosti zamezení nebo zmírnění škod, které vyplývají z nesplnění implementační lhůty, popsal.

Do zákona o působnosti antimonopolního úřadu vkládá novela ustanovení, podle kterého při výkonu své působnosti musí postupovat nezávisle a nestranně a nesmí přijímat pokyny od orgánů veřejné moci a dalších osob. Předloha výslovně stanoví neslučitelnost funkce předsedy antimonopolního úřadu s dalšími funkcemi, například poslance nebo senátora. I nadále mu zůstane zapovězeno členství v politických stranách.

Zákon by měl také nově upravit utajení identity oznamovatelů možného porušení pravidel hospodářské soutěže. Pokud oznamovatel současně s podáním informací požádá o utajení své identity, bude mít úřad možnost, nikoli povinnost, mu vyhovět. Podmínkou bude to, že by mohly být ohroženy nebo poškozeny jeho oprávněné zájmy. Úřad však bude muset postupovat při dalším šetření tak, aby nezmařil účel utajení identity oznamovatele.

Novela také rozšiřuje i na úřady a další státní instituce možnost nabídnout antimonopolnímu úřadu závazek, který povede k obnovení hospodářské soutěže na trhu, pokud úřad zjistí, že ji někdo porušil. Dosud měly tuto možnost pouze firmy.

Zdroj: ČTK
Foto: archiv redakce AD