Země Evropské unie by mohly během několika let sjednotit některá pravidla pro boj s korupcí, zvýšit hladinu trestů a začít jednotně trestat i další zločiny spojené s korupcí. Počítá s tím návrh protikorupčního předpisu, který dne 3. května 2023 představila Evropská komise. Unijní exekutiva chce rovněž postihovat korupci mimo unijní země, k čemuž má sloužit nový sankční rámec. Rozhodující slovo v přijetí obou návrhů budou mít členské země, v případě první směrnice společně s Evropským parlamentem.

Evropská komise přichází s plánem na ráznější postup proti korupci v době, kdy podle průzkumu Eurobarometr 68 procent obyvatel EU považuje korupci za široce přítomnou ve své zemi. O pět procentních bodů méně je lidí, kteří korupci vnímají jako nepřijatelnou. Jejich zastoupení je hned po Lotyšsku druhé nejnižší z celé unie v Česku, kde za neakceptovatelnou považuje korupci 34 procent lidí. Češi jsou naproti tomu nejskeptičtější v otázce, zda má smysl na korupci upozorňovat. Celkem 61 procent z nich uvedlo, že by korupci nehlásilo zejména kvůli obtížnosti cokoli prokázat.

„Korupce je jako rakovina. Pokud se nechá volně bujet, zadusí demokratickou společnost a zničí její instituce,“ řekla místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová, která má v unijní exekutivě na starosti transparentnost a dodržování evropských hodnot. Kvůli korupční aféře spojené s Katarem a Marokem je v současnosti obviněno několik europoslanců a podle unijních činitelů by nový návrh mohl umožnit mimo jiné efektivní vyšetření a potrestání této aféry.

Zatímco dosavadní společná pravidla postupu proti korupci sjednocují pouze principy trestání přímého uplácení, v budoucnu se mají jednotně postihovat i zpronevěra, obchodování s vlivem, zneužívání politické nebo úřední funkce či další související činy.

Návrh se vztahuje na korupci v politice a na úřadech i na korupci v soukromém sektoru. Členské státy by na jeho základě měly zajistit zveřejňování informací, které pomohou předcházet korupci či střetu zájmů. Policie či justiční orgány by zároveň měly mít dostatek nástrojů a pravomocí k efektivnímu vyšetřování a trestání korupce. Ve všech členských státech bude muset existovat možnost politiky v rámci vyšetřování korupce zbavit imunity „efektivním a transparentním“ způsobem.

„Korupce podkopává demokracii, právní stát, lidská práva, mír a mezinárodní bezpečnost… Vysíláme jasný signál: EU není otevřena obchodům s těmi, kteří jsou zapojeni do korupce, ať se děje kdekoli,“ řekl dnes šéf unijní diplomacie Josep Borrell k návrhu na vytvoření sankčního režimu.

Ten by umožnil zmrazit majetek v EU a zakázat cesty na její území lidem prokazatelně se podílejícím se na korupci v jakékoli zemi světa. Unie již má podobný rámec pro sankce za porušování lidských práv. Pokud se zavedením nového režimu budou souhlasit všechny členské země, bude moci Evropská komise navrhovat sankce za korupci. Zařazení jakéhokoli činitele, podnikatele či jiného člověka na sankční seznam bude muset získat jednomyslnou podporu států.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com