Současné právní úpravy uznávání přeshraničního rodičovství neposkytují dostatečnou právní jistotu všem typům rodin – neumožňují například uznávat osvojení dítěte v zahraničí páry stejného pohlaví nebo nesezdanými páry stejného pohlaví.  Takto osvojené děti pak po přesídlení do České republiky de iure ztrácejí své rodiče, což přináší všem „zúčastněným“ zásadní komplikace v každodenním životě. Tyto a další skutečnosti opakovaně zaznívaly v průběhu semináře o uznávání přeshraničního rodičovství, pořádaného v úterý 25. dubna 2023 – pod záštitou ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Blažka, Ph.D., ministra zahraničních věcí Bc. Jana Lipavského, zmocněnkyně pro lidská práva Mgr. Kláry Šimáčkové Laurenčíkové a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PhDr. Olgy Richterové, Ph.D. – v prostorách Poslanecké sněmovny P ČR.

V úvodu krátce vystoupila hlavní organizátorka setkání, poslankyně a členka sněmovního Výboru pro sociální politiku Klára Kocmanová, která přivítala přednášející osobnosti z justice, akademické sféry i institucí zabývajícími se ochranou dětí atd. „Pro mě je nejlepší zájem o blaho dětí klíčovým tématem,“ řekla. „Ráda bych, abychom dětem poskytovali co největší míru ochrany, ať už jsou z manželského nebo nemanželského svazku a jejich rodiče jsou stejného nebo odlišného pohlaví,“ dodala Klára Kocmanová. Naději, že odborná debata i její závěry přispějí k tomu, aby byla posílena ochrana práv dětí vyjádřila i patronka akce, místopředsedkyně Poslanecké sněmovny PhDr. Olga Richterová, Ph.D.

Moderátor semináře – a mimo jiné i autor výjimečné diplomové práce na téma uznávání cizích rozhodnutí – Mgr. et Mgr. Jan Kozubík krátce nastínil projednávanou problematiku – od definice uznávání po podmínky přípustnosti osvojení podle českého práva. Zmínil se také o dvoustranné smlouvě v právní pomoci, kterou má ČR v současné době uzavřenu pouze se zlomkem států (6!) z celkového počtu 30, v nichž mohou dítě osvojit stejnopohlavní páry.

S dopady neuznání rodičovského vztahu na konkrétní rodiny seznámil přítomné advokát Mgr. Petr Kalla, který zastupuje páry, jejichž rodičovství nebylo uznáno. „Této problematice se věnuji od roku 2010, za tu dobu jsem řešil čtyři případy, z nichž dva dopadly dobře a dva ne,“ uvedl. První z neúspěšných párů (Čech a občan Republiky Trinidad-Tobago) nakonec požádal o uznání osvojení alespoň jedním z rodičů, občanem ČR. Druhý pár (Čech a Brit) podal stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva. Magistr Kalla poukázal na to, že dokud nebude přeshraniční osvojení uznáváno v České republice, budou žít rodiče, a s nimi i jejich děti, neustále v obavách… „Mám pocit, že z aktuální právní úpravy vyplývá, že český stát pohrdá lidským potenciálem rodičů, ale i dětí, které vychovávají,“ shrnul Petr Kalla.

Advokátka a vyučující mezinárodního práva soukromého na Právnické fakultě UK JUDr. Marta Zavadilová, Ph.D., se věnovala stávající právní úpravě v této oblasti, kterou podrobila přísné kritice. Uvedla dokonce, že vnitrostátní úprava osvojení je mnohem přísnější ve vztahu k vlastním občanům, než k cizincům. Nabídla přítomným i tabulku srovnání překážek pro uznání cizích rozhodnutí o určení rodičovství (§ 55 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém) a rozhodnutí o osvojení (§ 63 téhož zákona) a zmínila odpírací důvody, tedy výlučnou pravomoc českých soudů, zjevný rozpor s veřejným pořádkem a nepřípustnost podle hmotněprávních ustanovení českého práva. „Důvodem, který vedl zákonodárce k formulování přísné podmínky, již přinesl nový zákon o mezinárodním právu soukromém přijatý v rámci rekodifikačního balíčku, byly případy obcházení Haagské adopční úmluvy, resp. zamezení adopční turistiky, obchodování s dětmi,“ řekla Marta Zavadilová. „Podle mě překročila aplikace tohoto přísného odpíracího důvodu zamýšlený záměr.“ Otázkou je, zda se bez této podmínky obejdeme a jsme bez ní schopni ochránit zájmy dětí. Domnívá se, že ano, neboť dostačující je i samotná výhrada veřejného pořádku.

„Je to téma, které jsem řešila jako soudkyně Ústavního soudu a řeším je i jako soudkyně Evropského soudu pro lidská práva. Je to téma palčivé, protože v právním státě, jakým Česká republika je, bychom neměli zapomínat na žádnou lidskou bytost a její práva,“ řekla v úvodu své prezentace JUDr. Kateřina Šimáčková, Ph.D., soudkyně ESLP. A připomenula několik rozsudků tohoto soudu, které se týkaly právě uznání zahraničního osvojení a surogátního, náhradního, mateřství. Konstatovala, že podle ESLP rodinný život vzniká nejen v případě, že jej uzná matrika, ale i díky vztahu v žité realitě. A je povinností všech orgánů jednat tak, aby se tento vztah mohl rozvíjet. „ESLP to opakovaně zdůrazňuje a velmi přihlíží k tomu, aby byl tento žitý, každodenní zážitek bráněn… Vytvoří-li se rodinný život, musí být chráněn a respektován,“ dodala. I podle jejího názoru jsou hlavními oběťmi stávající právní úpravy především děti.

„Ministerstvo spravedlnosti se s danou problematikou setkává ve stále větší míře, probíhající diskuse – ať už politické, nebo odborné – jsou velmi intenzivní,“ nastínil vztah MSp k otázce uznávání přeshraničního rodičovství náměstek ministra vnitra Mgr. Karel Dvořák. Uvedl, že v současné době umožňuje osvojení dítěte stejnopohlavními páry více než polovina států Evropské unie, konkrétně 15 (mezi nimi jsou překvapivě například Španělsko, Portugalsko, Irsko či Rakousko), Česká republika mezi ně bohužel nepatří. S ohledem na aktuální situaci v této oblasti ministerstvo již alespoň stanovilo postup zápisu do matriky v případě, že dítě má rodiče stejného pohlaví – tedy dva otce či dvě matky.  V novém typu rodného listu tak budou dvě kolonky pro otce, resp. matky, označené heslem „rodič“.

Uznávání rodičovství v rámci Evropské unie se věnovala JUDr. Monika Ladmanová, vedoucí Zastoupení Evropské komise. „Jste-li rodičem v jedné zemi, jste rodičem ve všem zemích,“ zmínila na úvod heslo, které by podle ní mělo být platné v celé Evropské unii. Poté hovořila o aktivitě Evropské komise, která se rozhodla napravit mezeru v legislativě EU a předložila návrh, který by zajistil automatické uznávání přeshraničního rodičovství mezi členskými státy EU. Upozornila také na redukci administrativních a soudních nákladů a minimalizaci soudních sporů, které by přijetí návrhu přineslo. „V centru pozornosti EU, resp. EK je nejlepší zájem dětí, zmíněná problematika se totiž dotýká dvou milionů dětí,“ zdůraznila.

Slova náměstka Dvořáka a Moniky Ladmanové doplnila vrchní ředitelka Sekce mezinárodní a evropské spolupráce MSp Mgr. et Mgr. Zuzana Fišerová. Ta mimo jiné řekla: „Ministerstvo spravedlnosti vydává metodiku, za jakých podmínek je možné uznat/neuznat rodičovství, která vychází z mezinárodního práva a mezinárodních smluv. Je také gestorem již zmíněného unijního předpisu, podle něhož by rodičovství platně vzniklé v jednom státě Evropské unie bylo uznáno i v dalších státech EU.“ Debata již byla v EU započata a dochází k vyjasňování toho, co je a co není akceptovatelné. Pokud by měla shrnout postoj Parlamentu ČR, chtěla by upozornit na obavu z adopční turistiky a obcházení českého práva. „S ohledem na to, že je nutné jednomyslné přijetí předpisu státy EU, odhaduji, že k tomu nedojde. Nicméně, podle našich zkušeností z oblasti rodinného práva, tam, kde k tomu nedošlo, se vždy našla cesta, jak obsah předpisu naplnit – například posílením spolupráce mezi státy, které předpis přijmout chtějí,“ vysvětlila možnou budoucnost unijního zákona zástupkyně Ministerstva spravedlnosti.

V závěrečné diskusi se účastníci semináře ještě vrátili k případům osvojení rodiči stejného pohlaví, o nichž mluvil magistr Kalla, mj. nálezu sp. zn. Pl. ÚS 6/20, dále ke kauze, týkající se neúspěšné adopce nezletilého chlapce partnerem své matky, který o dítě dlouhodobě a příkladně pečoval, o němž ve svém vystoupení velmi emotivně hovořila doktorka Šimáčková, i o Haagské úmluvě a rodičovské odpovědnosti, jež by měla přetrvávat i v novém státě pobytu rodiny.

„Přála bych si, aby na půdě Parlamentu bylo více podobných odborných debat a méně debat politicky zaměřených,“ uzavřela seminář členka sněmovního Výboru pro sociální politiku Klára Kocmanová. „Otázka uznávání přeshraničního rodičovství je velmi emotivní, byla bych ráda, kdybychom vždy měli na paměti hlavně zájmy dětí!“

Redakce AD
Foto: PS P ČR