Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, vnesl do oblasti soudních překladů řadu významných novinek a změn, které se týkají jak zadavatelů, tak uživatelů ověřených překladů. S novým zákonem se objevila také možnost používat ověřené překlady v elektronické podobě.

Výše uvedený zákon definuje základní formální prvky ověřeného překladu a poprvé uvádí možnost provedení překladu v elektronické podobě. Konkrétně v § 27 (Způsob provedení tlumočnického a překladatelského úkonu) v odstavci č. 2 je uvedeno:

• Překladatelský úkon lze provádět pouze písemně.
• Provádí-li se překladatelský úkon v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk překladatelské pečeti.
• Provádí-li se překladatelský úkon v elektronické podobě, musí být dán souhlas zadavatele.
• Zároveň musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno překladatele a označení „překladatel“.
• Musí být opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem. Certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let ode dne provedení překladatelského úkonu.

Vyhláška č. 506/2020 Sb. z 26. listopadu 2020 o výkonu tlumočnické a překladatelské činnosti v § 27 (požadavky na elektronický ověřený překlad) dále upřesňuje:

(2) Pokud se překladatelský úkon nebo písemný tlumočnický úkon provádí v elektronické podobě, zpracuje se ve formátu PDF/A.
(3) Pokud není možné zpracovat překladatelský nebo písemný tlumočnický úkon v elektronické podobě v jednom souboru, zpracuje se ve formátu PDF/A alespoň překlad nebo přetlumočený text a poslední strana úkonu, a celý úkon se zachytí na stejném trvalém nosiči dat.

Poznámka: Trvalý nosič dat je jakýkoli nástroj, který umožňuje spotřebiteli uchování informací určených jemu osobně tak, aby mohly být využívány po dobu přiměřenou účelu těchto informací, a který umožňuje reprodukci těchto informací v nezměněné podobě (§ 3 písm. j) zákona č. 145/2010 Sb.).

Překladatelský úkon (případně písemný tlumočnický úkon) v elektronické podobě nemusí být opatřen tlumočnickou či překladatelskou pečetí, ve zbytku se na něj aplikují obecná ustanovení o překladatelských a písemných tlumočnických úkonech.

Tolik suchá fakta. Důvodů, proč roste obliba elektronických ověřených překladů, je hned několik. Všeobecný přechod k elektronické komunikaci na všech úrovních, snadná manipulace s elektronickým ověřeným překladem ve všech etapách – od jeho zadání přes pořízení až po jeho použití – včetně snadné a rychlé distribuce překladu více osobám. Odpadá nutnost pořizovat ověřenou kopii dokumentu pro každého, kdo je uveden v rozdělovníku ověřeného překladu. Vše je jednoduché, například jako je poslání e-mailu s přílohou. K důležitým přednostem proto patří rychlost a nižší náklady.

Elektronické ověřené překlady jsou velmi oblíbené v soukromém sektoru. Ten dokáže ocenit jejich výhody, často je využívají soukromé osoby, a to například pro překlad vysvědčení nebo matričních dokumentů předkládaných školám či budoucím zaměstnavatelům.

Elektronický ověřený překlad je ale nový nástroj, který se ještě nezbavil některých svých „dětských nemocí“.

Největším problémem je jeho omezená použitelnost. Podle zákona č. 354/2019 Sb. je pro jeho použití nutný souhlas zadavatele. Ne každému českému úředníkovi se elektronický dokument „líbí“ a je těžké očekávat od klienta, že bude s nadšením svádět boj s byrokratickou mocí. Mnohdy je proto stále snadnější použít překlad v listinné podobě. Pro použití u zahraničních úřadů se prozatím elektronický ověřený překlad nedoporučuje.

Elektronický ověřený překlad musí být proveden ve formátu PDF/A, který dokáže dokument ochránit před jakýmikoli pozdějšími změnami. Určitý problém ale nastává při vkládání elektronicky podepsaného originálu do souboru ověřeného překladu, případně v okamžiku, kdy má být na jednom dokumentu umístěno více elektronických podpisů, například elektronicky podepsaný výpis z rejstříku trestů a elektronický podpis soudního překladatele. Při takovýchto manipulacích dochází k zneplatnění původního podpisu.

Jaké existuje řešení? V současnosti je obecně akceptováno provedení, kdy v jednom (hlavním dokumentu PDF/A) je překlad, originál se zneplatněným podpisem a doložka soudního překladatele s platným kvalifikovaným elektronickým podpisem a časovým razítkem. Druhý originál, který je opatřen platným elektronickým podpisem, pak tvoří přílohu dokumentu.

Dalším omezením je platnost elektronického časového razítka. I když musí být platnost v době podpisu minimálně 5 let a majitel překladu ji může sám kdykoli později nechat prodloužit, je to vada na kráse.

Pro staromilce má tištěný dokument, jenž je opatřen originálními podpisy, kulatými razítky a pečetěmi, punc důležitosti. Tomu se elektronický dokument, který je podepsán pouze kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, při nejlepší vůli nemůže vyrovnat.

Skutečností však je, že elektronickému ověřenému překladu patří budoucnost. V posledním roce poptávka po elektronickém ověřeném překladu raketově stoupla. Jen za uplynulé dva roky vzrostl počet objednávek elektronických ověřených překladů v překladatelské agentuře Spěváček více než stonásobně.

Jiří Spěváček, soudní překladatel a tlumočník, zakladatel společnosti SPĚVÁČEK překladatelská agentura s. r. o.

Komerční sdělení