Obchodu s náhradními matkami a s novorozenci má zamezit novela zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kterou předložily poslankyně Ing. Zuzana Ožanová a prof. JUDr. Helena Válková, CSc. Z občanského zákoníku chtějí vyškrtnout zmínku o náhradním mateřství a kriminalizovat objednatele takové služby. Hrozil by jim podle předlohy až desetiletý trest vězení.

„Podle českých i zahraničních zkušeností je náhradní mateřství výnosným obchodem na mezinárodní úrovni s těly žen a jimi porozenými dětmi,“ napsaly předkladatelky v důvodové zprávě. Nepřijatelnost obchodování s lidmi a komercializace lidského těla patří podle nich ke kulturním pilířům západní civilizace. „Proto mimo jiné i země jako Německo, Rakousko nebo Francie přistupují k surogátnímu mateřství s nulovou tolerancí,“ dodaly.

Na nynější zmínku o náhradním mateřství v občanském zákoníku se podle Zuzany Ožanové a Heleny Válkové nahlíží jako na důvod pro jeho toleranci. Jako lichý se ukázal původní předpoklad, že se tento institut bude využívat jen jako pomoc mezi příbuznými v přímé linii.

Úpravu trestního zákoníku zdůvodnily předkladatelky tím, že nyní vzniká v některých případech trestní odpovědnost jen náhradním matkám, což pokládají za „extrémně nevyvážené“. „Je tedy žádoucí doplnit stávající úpravu trestního práva tak, aby v případě náhradního mateřství trestní postih dopadal rovněž a zejména na objednatele služby náhradního mateřství, případně na další osoby, které jsou do tohoto obchodu zapojeny,“ uvedly. Nově by hrozilo vězení tomu, „kdo jiného přiměje, zjedná, najme, zláká, svede, dopraví, ukryje, zadržuje, přijme nebo vydá, aby ho bylo užito k náhradnímu mateřství“.

Česká legislativa náhradní mateřství neupravuje, není tedy zakázáno. V Česku ročně porodí podle odhadů stovky žen, které odnosí dítě cizího páru.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com