RP: Návrh zákona o elektronických komunikacích je protiústavní
Ve svém třináctém stanovisku, které poskytla redakci Advokátního deníku, analyzovala názorová platforma Rozumné právo návrh novely zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích (ZEK), který je v současné době v Poslanecké sněmovně PČR. V případě schválení by měla norma telekomunikačním operátorům uložit poskytovat údaje o lokalizaci mobilních stanic osob, které onemocní infekčním onemocněním, Státní hygienické službě.
Platforma Rozumné právo je toho názoru, že předkládaný změnový návrh zákona o elektronických komunikacích, kterým by mělo být operátorům uloženo poskytovat údaje o lokalizaci mobilních stanic osob, které onemocní infekčním onemocněním, je nejen protiústavní, ale i věcně, právně a technicky nesprávný. Stát by měl hledat jiná, ústavně konformní a technicky správná řešení zvládání pandemie.
Doporučení:
- i v době pandemie je třeba trvat na tom, aby zacházení s citlivými osobními údaji bylo podrobeno maximální ochraně a k jejich předávání docházelo pouze v omezeném okruhu případů; a
- s ohledem na identifikované problémy navrhuje platforma Rozumné právo legislativní proces zastavit a v práci se změnovým návrhem nepokračovat.
- Na konci listopadu předložilo Ministerstvo zdravotnictví návrh novelizace zákona o ochraně veřejného zdraví[1], který má reagovat na situaci způsobenou pandemií onemocnění covid-19 a řešit koordinaci postupů jednotlivých složek státu v této souvislosti. Jedním z cílů návrhu je zvýšení pravomocí ministra zdravotnictví a nového centrálního úřadu – Státní hygienické služby. Jakkoli samotný fakt rozšíření pravomocí vyvolává mezi odbornou i laickou veřejností kontroverze, předmětem tohoto stanoviska je výlučně navrhovaná úprava předávání dat z mobilních telefonů nakažených osob. Součástí návrhu je i nový § 89a zákona o elektronických komunikacích, který má zakotvit povinnost operátora předat Státní hygienické službě některé údaje týkající se uživatelů mobilních telefonů.
- Z důvodů, jež budou dále uvedeny, představuje navrhovaná úprava neústavní a neproporcionální zásah do soukromí a technicky a věcně neimplementovatelné řešení.
- Rozumné právo v minulosti opakovaně upozorňovalo, že nedodržení standardního legislativního procesu, včetně hodnocení dopadů regulace, přináší i v době pandemie nevýhody a nemalá rizika. I v případě diskutovaného návrhu schválila Legislativní rada vlády výjimku jak z hodnocení dopadů regulace (RIA), tak z provedení meziresortního připomínkového řízení. Z účasti na zkráceném připomínkovém řízení tak byli vyloučeni nejen zástupci či asociace provozovatelů sítí a poskytovatelů služeb elektronických komunikací, ale původně i samotný Český telekomunikační úřad. Ministerstvo zdravotnictví nadto navrhuje i využití zkráceného projednání ve stavu legislativní nouze, a to jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu. To nepovažujeme za vhodné u tak zásadní právní úpravy zasahující do soukromí občanů a vyvolávající důležité ústavní otázky.
- Návrh je neústavní a představuje neproporcionální zásah do soukromí. Ústavní soud shrnul svůj výklad k právu na soukromí, informačnímu sebeurčení a komunikační svobodě v nálezu Pl. ÚS 45/17 (Data retention III)[2]. Podle Ústavního soudu „svou povahou i významem právo na informační sebeurčení spadá mezi základní lidská práva a svobody, protože spolu se svobodou osobní, svobodou v prostorové dimenzi (domovní) a komunikační dotváří osobnostní sféru jedince, jehož individuální integritu jako nezbytnou podmínku důstojné existence a rozvoje lidského života vůbec je nutno respektovat a důsledně chránit”. Ústavní soud dále uvádí, že „sběr a uchovávání provozních a lokalizačních údajů proto také představují významný zásah do práva na soukromí a zasluhují z hlediska práva na soukromí obdobnou úroveň záruk proti zneužití jako samotný obsah komunikace”. Podle Ústavního soudu lze základní právo omezit „jen na základě zákona a pouze v míře, která je v podmínkách demokratického právního státu nezbytná, při zachování záruk ochrany jednotlivce před projevy libovůle ze strany veřejné moci”, přičemž musí právní úprava obstát v testu proporcionality, být „přesná, zřetelná ve svých formulacích a dostatečně předvídatelná” a musí být „striktně definovány i pravomoci udělené příslušným orgánům, způsob a pravidla jejich provádění tak, aby jednotlivcům byla poskytnuta ochrana proti svévolnému zasahování”.
- Návrh § 89a ZEK tyto ústavní požadavky nesplňuje. Průlom do základního práva, spočívající v poskytnutí provozně-lokalizačních údajů dalšímu orgánu, není v důvodové zprávě dostatečně odůvodněn a konfrontován s ústavními požadavky. Právní úprava nestanovuje přesné meze takového poskytnutí a není dostatečně podrobně upraven způsob nakládání s těmito údaji Státní hygienickou službou tak, aby nemohlo dojít k zneužití.
- Samotný návrh vykazuje řadu legislativně technických nesrovnalostí, není dostatečně odůvodněn a z hlediska struktury zákona o elektronických komunikacích je nesystematický.
- Navrhované znění nerespektuje dosavadní terminologii ZEK, faktické fungování mobilních sítí a poskytování služeb elektronických komunikací. Například dle první věty má být operátor povinen poskytnout osobní údaje o místech pobytu nakažené fyzické osoby, avšak takovými údaji mobilní operátoři vůbec nedisponují. Takovými údaji nejsou provozní údaje (údaje potřebné pro navázání spojení a přenosu zpráv či pro její vyúčtování) či lokalizační údaje (údaje o zeměpisné poloze pro poskytování služeb s přidanou hodnotou, například služby dopravní informace nebo navigace), které jsou některé subjekty povinny uchovávat. Návrh nereflektuje fakt, že mobilní operátoři nejsou schopni na základě běžně shromažďovaných provozních a lokalizačních údajů určit přesnou polohu osoby (resp. jejího mobilního zařízení).
- Státní hygienická služba má svou žádost o poskytnutí údajů doplnit „identifikátorem mobilní stanice“, aniž by bylo zřejmé, co se tím myslí. Mobilní operátoři mají k dispozici identifikátor mobilního zařízení/přístroje, což je terminologicky nejbližší výraz, ale tuto informaci ve vztahu k nakažené osobě Státní hygienická stanice v naprosté většině případů nebude mít k dispozici. Výhrad k předkládanému textu je více: není rovněž zřejmé, za jaké časové období se mají data předávat, jaká data to mají být či kdo stanoví, že konkrétní osoba „prokazatelně“ onemocněla.
- Platforma Rozumné právo upozorňuje, že ZEK už nyní obsahuje úpravu pro podobné předávání provozních a lokalizačních údajů, a to v § 91 a § 97 ZEK. Podle této úpravy se vymezené provozní a lokalizační údaje o elektronické komunikaci (zejména údaje vedoucí k dohledání a identifikaci zdroje a adresáta komunikace a dále údaje vedoucí ke zjištění data, času, způsobu a doby trvání komunikace) preventivně uchovávají po dobu šesti měsíců. Upraveno je i předávání těchto údajů dalším subjektům pro předem stanovené účely (zejména zajištění bezpečnosti státu a jeho obyvatel) – proto jsou tyto údaje za splnění stanovených podmínek předávány např. orgánům činným v trestním řízení, Policii České republiky v rámci pátrání po hledaných nebo pohřešovaných osobách a v rámci boje proti terorismu, zpravodajským službám či ČNB v rámci dohledu nad kapitálovým trhem. Ve většině případů podléhá předávání uchovávaných údajů povolení soudu, ochranu před zneužitím zajišťuje i povinnost mlčenlivosti oprávněných orgánů a jejich zaměstnanců a povinnost poskytovatelů telekomunikačních služeb vést evidenci o předávání uchovávaných údajů.
- Oproti tomu navrhovaná právní úprava tyto záruky nijak nereflektuje, předávání údajů na základě navrhovaného § 89a ZEK nepodléhá kontrole žádného orgánu, přičemž pro toto předávání neplatí ani žádné zvláštní procesní podmínky. Navrhovaná právní úprava je tedy značně bezbřehá a nedává dostatečné záruky pro ochranu soukromí dotčených osob.
- Z důvodů výše uvedených platforma Rozumné právo vyzývá stát, aby hledal jiná, ústavně konformní, proporcionální a technicky správná řešení zvládání pandemie.
[1]Dostupné na: https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=KORNBVUHU7WL
[2]Dostupné na: https://www.usoud.cz/fileadmin/user_upload/Tiskova_mluvci/Publikovane_nalezy/2019/Pl._US_45_17_vcetne_disentu.pdf
Zdroj: www.rozumne-pravo.cz
Foto: Pixabay
Názorová platforma Rozumné právo je nezávislá expertní skupina právníků působících v nejrůznějších oborech práva v praxi i v akademii. Jejím cílem je poskytnout vládě, parlamentu a dalším veřejným institucím odbornou oponenturu návrhů zákonů a dalších regulatorních opatření a zároveň sloužit jako rezervoár podnětů pro jejich racionální implementaci v tuzemských podmínkách. Platforma Rozumné právo není spojena s žádnou politickou stranou nebo hnutím, obchodní společností nebo jinou institucí a všichni její členové vykonávají svou činnost bez nároku na honorář nebo jinou odměnu. Stanoviska publikovaná na platformě Rozumné právo nejsou stanovisky organizací, v nichž členové názorové platformy působí.