Fungování takzvaných kojeneckých ústavů by se mohlo o dva roky prodloužit. Místo uzavření na konci příštího roku by domovy pro děti do tří let mohly být v provozu do konce roku 2026. Vyplývá to z připravované novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a dalších souvisejících zákonů.

Domovy pro děti do tří let patří mezi zdravotnická zařízení. Odklad jim má dát čas na přeměnu, aby mohly dál poskytovat dětem zdravotní péči. S prodloužením nesouhlasí například vládní zmocněnkyně pro lidská práva Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková. Podle analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí malých dětí v kojeneckých ústavech ubývá, je tam víc školáků než kojenců.

„Dětský domov pro děti do tří let věku, který poskytoval služby ke dni 31. prosince 2024, může poskytovat zdravotní služby a zaopatření… nejdéle do 31. prosince 2026,“ stojí v novele v přechodných ustanoveních. Podle podkladů k zákonu se kojenecký ústav může přeměnit na jiné zdravotnické zařízení pro děti. Může mít lůžka dlouhodobé a následné péče i ambulantní a domácí péči. Dvouleté období je na splnění požadavků na vybavení a personál.

Novelu předkládá Ministerstvo práce a sociálních věcí. V podkladech píše, že v roce 2018 bylo v kojeneckých ústavech 441 dětí do tří let, předloni v prvním čtvrtletí 228 a loni začátkem roku 138. „Pokud by pokračoval dosavadní trend, dostal by se počet dětí ve věku do tří let na nulu už v roce 2024,“ uvedlo ministerstvo. Podle jeho analýzy loni v květnu děti nad čtyři roky tvořily dvě třetiny osazenstva kojeneckých ústavů. Dětí nad sedm let bylo v zařízeních jedenáctkrát víc než kojenců do jednoho roku. Zdravotní postižení měla jen malá část dětí.

Podle odhadů resortu by po zrušení mohly výdaje z rozpočtů klesnout o 780 milionů korun za rok. Peníze by se daly využít na terénní, ambulantní a jiné služby pro rodiny.

„Předchozí novela připravila dostatečný prostor pro přípravu systému a ukončení činnosti dětských domovů pro děti do tří let. Prodloužení jejich fungování považuji za naprosto nepřijatelné, v praxi nepotřebné a v neposlední řadě i zbytečně zatěžující státní rozpočet,“ uvedla zmocněnkyně pro lidská práva Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková. Žádá uzákonění zákazu posílat do ústavů děti do sedmi let. „V zahraničí je běžná hranice deseti let,“  podotkla zmocněnkyně. Zmínila, že by pak dětské domovy mohly dostat na přeměnu delší období, a to třeba pět let.

„Jsme zásadně proti a odmítáme to,“ řekla místopředsedkyně sněmovny PhDr. Olga Richterová, Ph.D. Podle ní není důvod, aby zařízení dál existovala poté, co se do nich děti přestanou posílat.

Podle Unie zaměstnavatelských svazů je rušení předčasný krok a pro děti nebude dostatek pěstounů. Jak se péče zajistí, chtějí vědět i odboráři. Ústecký kraj uvedl, že má v kojeneckých ústavech 93 dětí a pěstouny nemá, děti tak nejspíš přesune do běžných dětských domovů. Podle Karlovarského kraje řada dětí potřebuje intenzivní odbornou péči. Vedení Prahy požaduje projednávání novely zastavit, protože se připravuje nový zákon o podpoře rodin a ochraně dětí.

Česko sklízí dlouhodobě kritiku domácích i zahraničních institucí za velký počet dětí v ústavech. Podle Asociace Dítě a rodina je ČR v Evropě jednou z posledních zemí, kde je možné děti do tří let do zařízení dávat. Odpůrci poukazují na výzkumy o nepříznivém vlivu pobytu v ústavu na vývoj dětí, zastánci mluví naopak o odborné péči.

Zdroj: ČTK
Foto: canva.com