Wolters Kluwer, Praha 2023, 460 stran, 888 Kč.

Posuzovaná monografie se věnuje velmi aktuálnímu tématu z oblasti finančních inovací, která je zásadně harmonizována unijním právem. Jedním z cílů monografie je nastínění kontextu regulace finančního sektoru, do kterého je nezbytné nástroje politiky finančních inovací zasadit, a která vykazuje v prostoru Evropské unie s ohledem na deklarovaný cíl vysoké harmonizace jistá specifika.

V České republice oproti ostatním členským státům Evropské unie takřka nedochází k veřejným diskusím v této oblasti, ani propagaci nebo zpřístupnění FinTechových témat široké odborné veřejnosti, vyjma ojedinělých konferencí, které jsou zpravidla zaměřeny obecně nebo na inovace. Monografie od JUDr. Tomáše Sejkory, Ph.D., advokáta a vysokoškolského pedagoga, je použitou metodologií velmi specifická. Nelze ji totiž zakategorizovat a označit ji za výsledek jednoho typu výzkumu, neboť monografie vykazuje jak prvky výzkumu kvalitativního, tak prvky výzkumu kvantitativního. První a druhá kapitola je střídavě kvalitativním a kvantitativním výsledkem výzkumu. Třetí kapitola s názvem Obecně k regulaci finančních služeb je výsledkem kvalitativního výzkumu, čtvrtá kapitola zaměřená na sběr vybraných dat naopak odpovídá spíše postupům kvantitativního výzkumu. Monografie je navíc napsána na velmi zajímavé a ojedinělé téma.

Autor v první věcné kapitole nastiňuje stěžejní aspekty lamfalussyho procesu pro legislativu v oblasti finančního sektoru, kdy na tuto část navazuje pojednání o metodách dosahování regulatorních cílů z pohledu teoretického. Poslední pasáží této kapitoly se pak autor zaměřuje na stávající přístupy k finančním inovacím, v níž provádí rekonceptualizaci odbornou veřejností etablovaných přístupů a nabízí svůj pohled na jejích klasifikaci, a to především její zasazením v rámci metod dosahování regulatorních cílů. Na tuto kapitolu navazuje datosběrná kapitola, kde z různých zdrojů autor získává především statistická data, na základě, kterých v práci vyhodnocuje, zdali atributy těchto dat ovlivňují konkrétní politiku vybraných států k finančním inovacím.

Vzhledem k tomu, že v monografii nalezneme jako primární zdroj informací např. interview, která jsou autorem provedena dle předem vybraného klíče, jedná se o použití postupů, které v rámci právního výzkumu překračují standardní koncepci právně vědních prací. Z této perspektivy je tedy monografie v českého prostředí inovativní i z pohledu metodologie a snaží se sledovat již etablovaný moderní zahraniční přístup k provádění právního výzkumu vycházejícího nejen rigorózně z právní regulace, ale také ze sociálních, ekonomických a dalších poměrů relevantních pro vznik, a především působení právní regulace.

Celkově lze tedy recenzovanou monografii hodnotit jako velmi přínosnou a zajímavou a mohu ji doporučit nejen akademikům zaměřujícím se na oblast finančního práva, ale i odborné veřejnosti zaměřující se na oblast finančního práva a ostatním zájemcům o oblast finančních inovací a FinTechů.

doc. JUDr. MICHAEL KOHAJDA, Ph.D., advokát, pedagog na Katedře finančního práva a finanční vědy PF UK