Mezinárodní trestní soud (ICC) v Haagu vydal v pátek 17. března 2023 zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina a zmocněnkyni Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou. Soud zahájil jejich stíhání v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. ICC to oznámil ve zveřejněném prohlášení. Vydání zatykače je podle doc. JUDr. PhDr. Veroniky Bílkové, E.MA., Ph.D., vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy, bezprecedentní, protože směřuje na představitele stálého člena Rady bezpečnosti OSN. Rusku ze zatykače nevyplývají žádné povinnosti, více než 120 států ale má povinnost Putina zatknout, doplnila.

Soud zahájil stíhání ruského prezidenta Putina a zmocněnkyně Kremlu pro práva dětí Mariji Lvovovou-Bělovovou v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu, konkrétně kvůli únosům ukrajinských dětí z okupovaných území do Ruska. Jak docentka Bílková zmínila, zatykač není veřejný. „Nevíme přesně, co v něm je, s odvoláním na ochranu práv svědků soud rozhodl, že text nezveřejní,“ řekla vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty UK.

Nelze tak podle ní odhadovat, jak propracovanými důkazy trestní soud nyní disponuje. „Soud poprvé vydal zatykač na představitele jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti OSN, což je opravdu bezprecedentní,“ uvedla. Soud aktuálně může dál sbírat důkazy a pokračovat v přípravných pracích, samotné řízení ale nemůže vést v nepřítomnosti Putina, doplnila Bílková.

Ruské ministerstvo zahraničí reagovalo na zatykač sdělením, že „nemá žádný význam“ a že „vůči ICC nemá žádné závazky“. Soud uznává přes 120 zemí, na jeho jurisdikci kromě Ruska nepřistupují například ani Spojené státy. „Rusku z toho nevyplývají žádné povinnosti, nicméně pokud by Putin vycestoval do nějaké země, která je stranou Římského statutu, tak by ten stát byl povinen ho zatknout bez ohledu na personální imunity. Čili omezuje se mu počet zemí, kam se může vypravit,“ doplnila docentka Bílková. Na základě Římského statutu mezinárodní soud vznikl.

Po zatčení by následovalo vydání do Haagu. „Reálně nelze očekávat, že by se do některé této země (Putin) vypravil,“ uvedla Veronika Bílková. Situaci srovnala se zatykačem ICC na súdánského prezidenta Umara Hasana Ahmada Bašíra z března 2009. „Je to důležitý signál, dostal se na listinu mezinárodně hledaných osob podezřelých ze spáchání závažného zločinu,“ vysvětlila vedoucí Katedry mezinárodního práva Právnické fakulty UK Veronika Bílková.

Zdroj: ČTK
Foto: icc-cpi.int