Evropská prezidentská konference ve Vídni je bezesporu jednou z nejvýznamnějších advokátních akcí roku. Konference se pravidelně účastní čelní představitelé advokátních komor a mezinárodních advokátních organizací. Letos byla výroční, již 50. konference ve Vídni věnována významné otázce – kolik transparentnosti potřebuje právní stát? Advokátní deník již informoval o průběhu konference (viz ZDE), nicméně – jak na tuto otázku odpověděli vybraní řečníci Evropské prezidentské konference?

Prezident Rady evropských advokátních komor (CCBE) Panagiotis Perakis ve svém projevu došel k závěru, že transparentnost sice hraje v demokratické společnosti důležitou roli a je jedním z nezbytných předpokladů právního státu, nicméně úplná transparentnost by však nebyla ve prospěch právního státu.

„V některých případech mohou být cíle transparentnosti nepřiměřené nebo mohou negativně ovlivnit ostatní základní zásady nebo práva chráněná právem EU. Proto je třeba najít rovnováhu mezi různými základními právy, která jsou v sázce. To je koneckonců demokracie, systém brzd a protivah,“ řekl mimo jiné. „Odpověď na otázku „kolik transparentnosti potřebuje právní stát?“ je tedy jednoduchá: transparentnost je potřeba do té míry, do jaké slouží právnímu státu a jeho ostatním klíčovým složkám, které nesmí potírat. Jedním z takových limitů je advokátní profesní tajemství. Existují i další, jako je soukromý a rodinný život a osobní údaje. Je to podobné jako ve farmakologii, která nás učí, že léky zachraňují před nemocemi. Pokud však překročíme správnou dávku, stávají se jedem, někdy smrtelným.“

Prezidentka Ukrajinské advokátní komory Lidiya Izovitova se zaměřila na jednotlivé aspekty právního státu a indikátory, které nejsou aktuálně na Ukrajině velmi příznivé, jak dokazují statistiky, např.: 10 590 stížností podaných proti Ukrajině čeká na projednání u Evropského soudu pro lidská práva. Co se týká právní jistoty, jakožto pilíře právního státu. – „Za posledních pět let, od roku 2017, se velký senát Nejvyššího soudu 165krát odchýlil od svých předchozích právních stanovisek (někdy se právní stanoviska změnila i několikrát). Součástí principu právního státu je i „kvalita právních předpisů“. V současné době se stala až příliš častou praxe Ústavního soudu Ukrajiny, který shledává zákony jako protiústavní z důvodu jejich nesouladu s kritériem „kvality“ jako součásti principu právního státu,“ zaznělo také v jejím vystoupení.

Další řečníci se zaměřili především na problematiku korupce, jako důsledek nedostatečné transparentnosti a kontrolních mechanismů v rámci právního státu.

Zástupce evropského nejvyššího žalobce Andrés Ritter ve svém přednesu zdůraznil významnou roli Úřad evropského veřejného žalobce, který považuje za katalyzátor pozitivních změn.  „Spravedlnost je vykonávána bez jakýchkoli rozdílů. V důsledku našeho založení je nyní vyšetřování více podvodů ve dvaadvaceti zúčastněných členských státech než dříve,“ uvedl Andrés Ritter. „Konkrétně je nyní vedeno více vyšetřování v oblasti přeshraničních podvodů v oblasti DPH než dříve. To však rozhodně neznamená, že jsme splnili své poslání. Jsme aktéry v novém evropském prostředí. Jsme instancí, která odstraňuje nedostatky v architektuře EU a staví boj proti podvodům do centra pozornosti. A jsme instancí, která bude klást příslušným vnitrostátním orgánům hluboké otázky, kterým se již nebude možné vyhnout pod záminkou kulturních rozdílů či tradic,“ dodal.

Vedoucí Evropského vzdělávacího centra pro boj s korupcí a budování státu na škole Hertie v Berlíně, Alina Mungiu-Pippidi se zaměřila na vztahu kultury a korupce, a to konkrétně na příkladech z Islandu a pobaltských zemí. Skutečnost, že některé země dokážou korupci rychle odhalit a potrestat, a jiné nikoli, není jen otázkou právní úpravy – jde o komplexní problém, který přímo souvisí s kulturou daného státu.

Existují způsoby, jak spočítat korupční skóre určité země. Jeden z nástrojů, jak budovat protikorupční kulturu, je dostupnost zveřejnění právních předpisů, veřejnost řízení a veřejnost rozhodnutí – a to na oficiálních webových stránkách. Pokud chceme, aby občané respektovali právní předpisy, musí jim být běžně dostupné, aby se s nimi mohli seznámit.

Naproti tomu není rozhodující, jak moc jsou protikorupční předpisy restriktivní, jako příklad uvedla Alina Mungiu-Pippidi Bulharsko, které má sice velmi restriktivní předpisy, ale vysokou míru korupce. Bez dalších podrobností zmínila i problémy v České republice a dalších východoevropských zemích. Kriticky se vyjádřila rovněž k Řecku a Itálii, kde se v posledních letech nic nezlepšilo. Naopak Finsko, kde je povinně zveřejňováno daňové přiznání každého, tedy nejen politiků, ale každého občana, považuje za velmi transparentní.

Danuta Hübner, členka vedení pracovní skupiny pro boj s korupcí Evropského parlamentu, zdůraznila důležitost nezávislosti, transparentnosti a odpovědnosti orgánů EU, a to v zájmu důvěry občanů, která je nutná pro řádné fungování EU. Etické normy sice již existují v rámci institucí, ale jsou velmi roztříštěné a spoléhají se výhradně na samoregulační přístup. Danuta Hübner vnímá jako možné řešení či přinejmenším možné zlepšení současné situace zřízení nezávislého orgánu EU pro etiku.

Ve svém usnesení ze dne 16. února 2023 Evropský parlament koneckonců vyzval Evropskou Komisi, aby předložila návrh na zřízení takovéhoto nezávislého orgánu, který by byl otevřený účasti všech orgánů a agentur EU, a dále apeloval, aby ještě před letní přestávkou Komise dokončila jednání o jeho struktuře, řízení, názvu, složení a pravomocích, jakož i o jakýchkoli dalších otázkách, které mohou vyvstat (viz ZDE).

 Svou přednášku Danuta Hübner ukončila slovy: „Svět, který vzejde z války v Evropě, bude jiný, a očekávám, že souboj mezi demokracií a autokracií bude tvrdší a silnější. Elity se vrátí s novými způsoby jednání, novým apetitem po bohatství a novou vytrvalostí, s níž se budou vměšovat do našich životů a demokratických procesů. Potřebujeme mezinárodní strategii, abychom se s touto výzvou vypořádali a byli na takový svět připraveni. Musíme se také důkladně podívat na změny potřebné uvnitř našich demokratických systémů, aby se snížilo riziko jejich zneužití.“

JUDr. Eva Indruchová, LL.M., Ph.D., odborný konzultant ČAK pro mezinárodní vztahy
Foto: OERAK