Soudní dvůr EU zveřejnil rozsudek ve věci C-349/21 HYA a další (Odůvodnění povolení odposlechů telefonních hovorů), podle kterého platí, že rozhodnutí povolující odposlech telefonních hovorů nemusí obsahovat individualizované odůvodnění. Povinnost odůvodnění není totiž porušena, pokud se rozhodnutí zakládá na podrobné a propracované žádosti příslušného orgánu činného v trestním řízení a důvody povolení mohou být snadno a jednoznačně vyvozeny z přečtení žádosti ve vzájemném spojení s povolením.

V roce 2017 předseda bulharského specializovaného trestního soudu povolil na základě odůvodněných, podrobných a propracovaných žádostí podaných dozorujícím státním zástupcem odposlechy telefonních hovorů čtyř osob podezřelých ze spáchání úmyslných závažných trestných činů.

K odůvodnění svých rozhodnutí se předseda řídil vnitrostátní soudní praxí, podle níž se použije předpřipravený vzor bez individualizovaného odůvodnění, jenž v zásadě pouze uvádí, že požadavky stanovené vnitrostátními právními předpisy týkajícími se odposlechů telefonních hovorů, které zmiňuje, jsou splněny.

Dotyčné čtyři fyzické osoby byly následně obžalovány z účasti na organizované zločinecké skupině a věc byla poté předložena specializovanému trestnímu soudu k meritornímu posouzení.

Vzhledem k tomu, že obsah zaznamenaných hovorů má přímý význam pro prokázání důvodnosti obžaloby, musí specializovaný trestní soud nejprve přezkoumat legalitu postupu, jenž vedl k vydání povolení odposlechů telefonních hovorů. V tomto rámci si tento soud klade otázku, zda vnitrostátní praxe týkající se odůvodnění rozhodnutí, jež povolují odposlechy telefonních hovorů, je slučitelná se „směrnicí o soukromí a elektronických komunikacích“¹, vykládanou ve světle Listiny základních práv Evropské unie. Uvedený soud se tudíž obrátil na Soudní dvůr s žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce.

Soudní dvůr EU ve svém rozsudku uvedl, že pokud jde o dotčenou vnitrostátní praxi, přijímá soud povolující odposlech rozhodnutí na základě odůvodněné a podrobné žádosti, která mu umožňuje ověřit, zda podmínky pro udělení povolení jsou splněny. Soudní dvůr konstatoval, že tato praxe zapadá do rámce legislativních opatření přijatých Bulharskem na základě „směrnice o soukromí a elektronických komunikacích“, která stanoví možnost přijmout odůvodněná soudní rozhodnutí, jež mají za následek omezení zásady důvěrnosti elektronických komunikací a provozních údajů, zakotvené v této směrnici.

Soudní dvůr dále prohlásil, že lze dovodit, že podpisem textu předpřipraveného podle vzoru, který uvádí, že jsou splněny zákonné požadavky, vnitrostátní soud potvrdil odůvodnění podrobné žádosti, kterou mu předložil příslušný orgán činný v trestním řízení, a zároveň se ujistil o splnění těchto požadavků. V této souvislosti by bylo vykonstruované vyžadovat, aby povolení odposlechu obsahovalo specifické a podrobné odůvodnění, když žádost, na jejímž základě se toto povolení uděluje, již podle vnitrostátních právních předpisů takové odůvodnění obsahuje.

Soudní dvůr mimoto prohlásil, že jakmile byla dotyčná osoba informovována o odposlechu, povinnost uvést odůvodnění stanovená v Listině základních práv vyžaduje, aby jak dotyčná soba, tak soud rozhodující ve věci samé, který má ověřit legalitu povolení odposlechu, byly s to pochopit důvody tohoto povolení. K tomu je třeba, aby měly přístup nejen k rozhodnutí o povolení, ale i k žádosti orgánu, který o povolení požádal.

Soudní dvůr mimoto upřesnil, že tyto osoby musí mít možnost snadno a jednoznačně pochopit po přečtení povolení ve vzájemném spojení s odůvodněnou žádostí, která jej doprovází, konkrétní důvody, proč bylo toto povolení uděleno s ohledem na skutkové a právní okolnosti, jež charakterizují jednotlivý případ, které tvoří podklad žádosti. Dodal, že pokud se rozhodnutí o povolení omezuje na uvedení doby platnosti povolení a na prohlášení, že jsou dodržena zákonná ustanovení, je prvořadé, aby žádost jasně uváděla všechny informace nezbytné k tomu, aby dotyčné osoby byly schopny pochopit, že pouze na základě těchto informací se soud, který vydal povolení, ztotožnil s odůvodněním obsaženým v žádosti a dospěl k závěru, že všechny zákonné požadavky byly splněny.

Úplné znění a shrnutí rozsudku se zveřejňuje na internetové stránce curia.europa.eu v den vyhlášení.

Zdroj: Soudní dvůr EU
Foto: canva.com

¹ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. 2002, L 201, str. 37; Zvl. vyd. 13/29, str. 514).